Strava a změny klimatu: dělat, co se dá

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Strava a změny klimatu: dělat, co se dá

Ačkoliv jsou epidemie chronických onemocnění v současnosti jednoznačně nejčastější příčinou úmrtí, globální oteplování je považováno za blížící se hrozbu pro lidské zdraví. Co bychom měli jíst, abychom se postavili současně onemocněním ze špatné stravy i emisím skleníkových plynů?

22. 1. 2017

Sdílet toto video

Jeden z nejprestižnějších lékařských časopisů na světě publikoval článek, že klimatické změny představují největší celosvětovou zdravotní hrozbu 21. století. Chronická onemocnění jsou v současné době hlavní příčinou úmrtí. Může existovat způsob, jak bojovat s obojím současně? Například jezdit na kolech místo ježdění autem je výhra jak pro lidi, tak pro planetu – a také pro vaši peněženku. Je to dobré pro nás, pro životní prostředí a je to i levnější. Existují podobné situace, díky nimž všichni získají, v oblasti výživy? Zdá se, že ty potraviny, které vytvářejí většinu skleníkových plynů, jsou těmi samými potravinami, které přispívají ke vzniku mnoha našich chronických chorob. Bylo zjištěno, že maso, ryby, vejce a mléčné výrobky mají největší dopad na životní prostředí, zatímco obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina měly nejmenší dopad. A nejen že potraviny s nejtíživějším dopadem na životní prostředí mají tendenci mít nižší výživovou hodnotu, ale také jejich cena za kilo je vyšší, čímž v tomto pro všechny výhodném scénáři ztrácejí. Evropská komise, řídící orgán Evropské unie, zadala studii o tom, co mohou jednotlivci udělat pro podporu klimatu. Pokud jde o dopravu, kdyby Evropané začali řídit elektrické automobily, mohlo by to zabránit tomu, aby se uvolnilo až 174 milionů tun uhlíku. Možná bychom také mohli trochu zmírnit termostat a třeba si vzít svetr. Ale ta nejlepší věc, kterou lidé mohou udělat, je přechod na bezmasou stravu. To, co jíme, může mít větší dopad na globální oteplování než to, co řídíme. Dokonce i pouhé vynechání příjmu živočišných bílkovin jeden den v týdnu by mohlo mít velký vliv. Takže i něco jako bezmasé pondělky může porazit celotýdenní práci z domova bez dojíždění. A čistě rostlinná strava může být ještě lepší; je zodpovědná pouze přibližně za polovinu emisí skleníkových plynů. Celkově studie naznačují, že mírné změny ve stravě nestačí k výraznému snížení dopadu spotřeby potravin. Změny ve zdravější stravě bez významného snižování příjmu masa a mléčných výrobků mohou mít za následek spíše menší snížení dopadu na životní prostředí. Je to proto, že spotřeba fosilních zdrojů v systémech produkce živočišných bílkovin je asi 25 kalorií vstupní energie fosilních paliv na každou vyrobenou kalorii, tedy více než jedenáctkrát vyšší než třeba při produkci obilovin, kdy je méně než dvě ku jedné. Výzkumníci v Itálii srovnávali sedm různých typů stravování, aby zjistili, který z nich je vůči životnímu prostředí nejšetrnější. Porovnávali běžnou omnivorní stravu řízenou dietními pokyny s bio omnivorní stravou, běžnou vegetariánskou, bio vegetariánskou, běžnou veganskou a bio veganskou – to vše s tím, co průměrný člověk skutečně jí. U každého vzorku výživy se podívali na karcinogeny, znečištění ovzduší, změnu klimatu, účinky na ozonovou vrstvu, ekosystém, kyselý déšť a půdu, minerální látky a využití fosilních paliv. A s tímhle přišli, to je to, kolik zdrojů bylo spotřebováno, aby se lidé mohli stravovat svou běžnou potravou. A tohle jsou negativní účinky stravy na ekosystém, a nepříznivé účinky na lidské zdraví. Pokud by jedli zdravější stravu, v souladu s dietními doporučeními, dopad na životní prostředí by byl výrazně menší. Bio omnivorní strava by byla lepší, podobně jako vegetariánská strava z konvenčních potravin, ty porazila bio vegetariánská strava, konvenční veganská a bio veganská strava. Zpráva Komise popsala, že zábranou ke snížení množství živočišných produktů jsou z velké části nedostatečné znalosti, zakořeněné návyky a kulinářské kultury. Navrhovaná politická opatření zahrnují daně z masa nebo živočišných bílkovin, vzdělávací kampaně a uvedení informací o emisích skleníkových plynů přímo na etikety potravin. Zmírnění změny klimatu je nákladné. Globální přechod na stravu byť jen s nízkým obsahem masa, jak se doporučuje ze zdravotních důvodů, by mohl snížit tyto náklady na zmírnění škod. Zdravější strava s nízkým obsahem masa by snížila náklady na zmírnění změny klimatu z přibližně 1 % HDP o více než polovinu, bezmasá strava by mohla snížit náklady o dvě třetiny a strava bez obsahu produktů živočišného původu by mohla snížit náklady o 80 %. Ale mnozí si nejsou vědomi rizika. Zdá se, že jen velmi málo lidí si uvědomuje, že odvětví živočišné výroby je jedním z těch, která nejvíce přispívají k emisím skleníkových plynů. Ale to se mění. Britská National Health Service má vedoucí úlohu při snižování emisí uhlíku. Pacienti, návštěvníci a zaměstnanci se mohou těšit na zdravé nízkouhlíkové menu s mnohem menším množstvím masa, mléčných výrobků a vajec, protože důkazy naznačují, že pokud jde o klima, maso znamená oteplování. Švédská vláda nedávno změnila svá stravovací doporučení tak, aby občany povzbudila k omezení masa. Dokonce, i když se snažíme dosáhnout pouze tohoto konzervativního cíle, aby se zabránilo dalšímu dlouhodobému zvyšování emisí skleníkových plynů z hospodářských zvířat, jsme stále vedeni k poměrně radikálním doporučením, například snížit současnou úroveň spotřeby v bohatých zemích na polovinu - nepravděpodobný výsledek, pokud za to pro občany neexistují žádné přímé odměny. Naštěstí ale takové odměny existují: důležité přínosy pro zdraví. Tím, že pomáháme planetě, můžeme pomoci i sobě.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org