Odhaduje se, že v současné době se v potravinách nacházejí tisíce různých přídatných látek. Některé z nich jsou prospěšné, například přidaný vitamín B12, u jiných musíme zvažovat poměr přínosů a rizik, například u dusitanů přidávaných do masných výrobků. Ano, mohou sice zvýšit riziko rakoviny, jenže slouží jako konzervační látky a snižují riziko úmrtí na otravu botulotoxinem. Pak existují látky, které se přidávají pouze pro zlepšení vzhledu potravin. Například potravinářská barviva, jež se používají pro oživení bezbarvých jídel nebo vytváření hravě barevných pochutin. Podle FDA (Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv) by „bez barviv nebyla kola hnědá, margarín by nebyl žlutý a mátová zmrzlina by nebyla zelená.“ To se nesmí stát! Podle FDA jsou nyní barviva považována za důležitou součást prakticky všech zpracovaných potravin, které jíme. Protože nyní jíme mnohem více zpracovaných potravin, přijímáme ve své každodenní stravě 5x více potravinářských barviv než před 50 lety. Každý rok je použito 6 750 000 kilogramů potravinářských barviv do potravin, léčiv a kosmetiky, a to pouze ve Spojených státech amerických. Vždy jsem přemýšlel nad tím, proč je na etiketách pojmenovávají třeba „modř č. 1“, namísto jejich skutečných chemických názvů. Po přečtení této zprávy z Center for Science in the Public Interest (Centrum pro vědu ve veřejném zájmu) mi došlo proč. Tady je krabička kolínek se sýrem od firmy Kraft. Obsahuje žluť č. 5. Myslíte si, že by lidé výrobek kupovali stejně ochotně, kdyby na obalu místo „žluť č. 5“ bylo napsáno toto? Tento seznam schválených barviv býval delší, ale různá barviva byla postupně zakázána, včetně fialové č. 1, „která byla paradoxně použita na razítko k označení masa při kontrole americkým Ministerstvem zemědělství,“ takže vlastně masu přidávali dodatečnou rakovinotvornost. Před lety jsem vám představil tuto význačnou studii. Šlo o randomizovanou, dvojitě slepou a placebem kontrolovanou výživovou studii zveřejněnou v pravděpodobně nejprestižnějším lékařském časopise na světě. Ve studii se ukázalo, že umělá barviva zvýšila výskyt nepozornosti, hyperaktivity a impulzivního jednání u malých dětí. Co se tedy změnilo? Britská vláda prohlásila, že tato barviva nepřinášejí žádné zdravotní výhody, pouze rizika, takže je postup jasný. Britská vláda výrobcům potravin nařídila, aby odstranili většinu umělých barviv ze svých výrobků. Dokonce celá Evropská unie zasáhla. Řekli, že pokud výrobci chtějí pokračovat v používání těchto barviv, musí výrobky opatřit varovným štítkem, na kterém bude uvedeno: může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí. Mnoho potravinářských společností proto raději barviva vyřadilo, tedy alespoň v Evropě. Ve stejných výrobcích v USA se nadále používají. Podobné předpisy jako v Evropě zde zatím neplatí. Proč ne? Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) sestavil komisi, která prozkoumala onu zmíněnou význačnou studii a přiznala, že potravinářské přídatné látky mohou mít za následek změny v chování. Jenže „účinky barviv uváděných ve studii, přestože vyšetřovatelé poukázali na zvýšení výskytu ‚hyperaktivity‘, neodpovídaly intenzitou hyperaktivnímu chování (nadbytečné, neúčelné) při ADHD, ale spíše se blížily přehnané aktivitě čas od času pozorované i v obecné populaci dětí předškolního a školního věku.“ Na to významný toxikolog odpověděl: Podívejte, vystavení dítěte malému množství olova může jeho IQ snížit jen o pár bodů, ale to, že by tyto děti stále spadaly do normálního rozmezí IQ, neznamená, že je správné je olovu vystavovat. Když se na to dívám zpětně, olovo v olovnatém benzínu mohlo způsobit nádory mozku nebo dokonce zodpovídat za násilí ve městech. Zvýšený počet přepadení ve městech napříč USA podle našich údajů poměrně přesně odpovídal znečištění ovzduší olovem. V každém případě Center for Science in the Public Interest (CSPI) i nadále vyzývá FDA, aby barviva zakázala, a potravinářské firmy pak k tomu, aby se jich dobrovolně vzdaly. Tak to hodně štěstí. Mezitím někteří výzkumníci nedávno navrhli způsob, jak zjistit, která potravinářská barviva mohou poškodit mozek vašeho dítěte. Radí rodičům, aby otestovali umělá barviva na svém dítěti. Mají zakoupit malé lahvičky potravinářských barviv v obchodě s potravinami, potom posadit dítě k domácímu úkolu nebo podobné činnosti, a pak mu dát vypít umělé barvivo. Rodiče mají pozorovat, jestli to ovlivní jeho schopnosti psát/číst/ počítat za 30 minut, 90 minut a tři hodiny po vypití barviva. Mají také pozorovat, jestli bude později dítě popudlivé nebo se mu bude špatně spát. Pokud bude vše v pořádku, mohou zkusit ještě větší dávku a opět pozorovat, jestli to nějak ovlivní mysl dítěte. Pokud mohu nabídnout alternativní řešení, tak bych doporučil, abychom takové nezdravé zpracované potraviny s barvivy dětem vůbec nekupovali.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to gentlepurespace via flickr. Thanks to Ellen Reid and Shane Barrett for their Keynote help.

ADHD / Centrum pro vědu ve veřejném zájmu / Coca-Cola / děti / dusitany / Evropa / FDA / konzervační látky / margaríny / mozkové nádory / olovo / potravinářská aditiva / potravinářská barviva / rafinované potraviny / rakovina / spánek / těžké kovy / umělá barviva / USDA / vitamín B12 / zdravý mozek / zmrzlina / zpracované maso