Když otestujete více než tisíc pacientů trpících projevy syndromu dráždivého tračníku, jako jsou nadměrná plynatost, nadýmání, průjem a bolesti břicha přetrvávající déle než šest měsíců, kteří zároveň nemají žádný závažnější problém, jako je zánětlivé onemocnění střev, zjistíte, že značná část z nich má intoleranci laktózy. Intoleranci mléčného cukru. V raném dětství máme v tenkém střevě enzym, který rozkládá mléčný cukr, většina lidí však o něj po odstavení celkem pochopitelně přijde. Ačkoliv genetická mutace umožňuje přetrvávání enzymu u menší části lidí i do dospělosti, asi 75 % světové populace špatně vstřebává laktózu a po 30 letech věku má intoleranci laktózy. Ovšem třetina účastníků si vyslechne i diagnózu SIBO. Syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě.  Důkazy pro SIBO a syndrom dráždivého tračníku (IBS) jsou zahaleny kontroverzí. Převážně proto, že dechové testy, používané v klinické praxi k diagnostikování SIBO, nejsou vypovídající, jak už jsem uvedl v předchozím videu. Není ani jasné, jaké důsledky by mělo mít naměření více nebo méně bakterií v tenkém střevě, jelikož jejich počty evidentně nekorelují s potížemi. Ukazuje se, že nejde o počty, ale druhy bakterií. Záleží na tom, jaké druhy mikroorganismů v tenkém střevě žijí. Jde tedy o mikrobiální dysbiózu v tenkém střevě, ne přemnožení obecně. Špatný typ bakterií na tomto místě zřejmě způsobuje potíže spojené s funkčními poruchami trávicího traktu, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS).  Můžeme tomu nějak zabránit? Příznaky korelují s výrazným poklesem populace bakterií rodu Prevotella. Pamatujete si na ně? Prevotella je rod prospěšných konzumentů vlákniny svědčících o vyšším příjmu vlákniny u zdravých jedinců. Bakterie nalezené u pacientů s potížemi se živí cukrem, což může odrážet vyšší zastoupení cukru ve stravě. Dobře, ale korelace nerovná se kauzalita. K prokázání příčinného vztahu musíte provést náležitou studii. A přesně to udělali.  Když změnili stravu skupiny zdravých jedinců, navyklých jíst hodně vlákniny, na typický americký jídelníček s nedostatkem vlákniny a spoustou cukru, překvapující výsledky se dostavily do sedmi dní. Za prvé se zčista jasna u 80 % lidí dostavily trávicí potíže jako nadýmání a bolesti břicha. A tyto potíže odezněly po znovuzavedení hojnosti vlákniny. Změny v mikrobiálním složení osazenstva tenkého střeva související se stravou předpovídaly potíže spojené se zvýšením propustnosti střev. Jinými slovy, během sedmi dní se u nich rozvinulo propustné střevo. Ačkoliv někteří přešli ze stavu SIBO pozitivní na SIBO negativní nebo ze SIBO negativní na SIBO pozitivní, nezáleželo na tom, jelikož množství bakterií nekorelovalo s intenzitou potíží. Šlo o typ nalezených bakterií.  Není divu, že střeva začala prosakovat. Hladiny mastných kyselin s krátkým řetězcem prudce klesly. Ony jsou těmi kouzelnými vedlejšími produkty, které bakterie vyrábějí z vlákniny. Hrají důležitou roli v integritě naší střevní bariéry. Zajišťují, že střevo nebude prosakovat.  Ačkoliv nemáme přesvědčivé důkazy, že by třeba strava chudá na FODMAP měla jakékoliv přínosy pro pacienty s příznaky SIBO, máme více než tucet randomizovaných kontrolovaných studií podrobujících testu vlákninu. A podle nich došlo ke značnému ústupu potíží u účastníků randomizovaných ke zvýšení příjmu vlákniny. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč rostlinná strava s dostatkem vlákniny může zabránit vzniku tolika běžných onemocnění. Taková strava má totiž vliv na složení a metabolickou aktivitu mikrobiomu. Naše prospěšné střevní bakterie vezmou rostlinné vláknité zbytky a vytvoří z nich metabolity podporující zdraví a ničící rakovinu. Patří mezi ně třeba mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mají prokázané protizánětlivé účinky.  Všechny důkazy svědčí pro fyziologickou potřebu sníst denně asi 50 gramů vlákniny. Jde o množství obsažené v tradiční africké stravě a spojené s prevencí nemocí postihujících západní civilizace. Jde o zhruba dvojnásobek obvykle doporučovaného příjmu a trojnásobek toho, co běžně lidé denně přijmou. Asi by nás nemělo překvapit, že potřebujeme tolik. I když jsme se od šimpanzů odtrhli už před miliony let, stále s nimi do velké míry sdílíme složení střevní mikroflóry. Zatímco oni stále mají stravu z 98-99 % rostlinného původu, aby nakrmili svou přátelskou mikroflóru, my jsme se hojnosti vlákniny ve stravě zřekli.  
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

bolesti břicha / butyrát / FODMAP / laktóza / mastné kyseliny s krátkým řetězcem / mikrobiom / mléčné výrobky / nadýmání / Prevotella / průjem / rostlinná strava / SIBO / sladkosti / standardní strava / střevní flóra / syndrom dráždivého tračníku / vegani / vegetariáni / vláknina