Jak se vůbec toxické těžké kovy do ajurvédských léků dostávají? Ve většině případů dochází k vysokým hladinám kovů v ajurvédských tradičních rostlinných přípravcích v důsledku úmyslného zabudování určitých kovových sloučenin, jako je oxid olovnatý, sulfid rtuťnatý nebo oxid arzenitý. Ale žádné obavy. Tvrdí se, že těžké kovy jsou detoxifikovány například zahříváním a chlazením bylinných směsí v kravské moči. Není to jen otázka Indie. Tyto jedy bývají součástí tradičních léků po celém světě. Na Středním východě se jako zubní prášek pro kojence používá „saoott“. Je to 51 % olovo; jedna z řady černých látek s obsahem olova používaných jako zubní prášek. Bokhoor je název pro zvyk používaný na Středním východě, kdy pálí sulfidy olova, aby jejich příjemné výpary uklidňovaly kojence. Určitě budou klidní, máte pravdu. Tradiční latinskoamerické léky zahrnují azarkon a gretu – téměř čisté olovo, používané k léčbě zácpy. V tradiční čínské bylinné medicíně se rtuť považuje za uklidňující a (pokud tomu dokážete uvěřit) detoxikační látku. No počkat… Nejsou tato léčiva používána po staletí? Jistě, ale to neznamená, že jsou bezpečná. Nezapomínejme, že na Západě patřilo pouštění žilou mezi nejběžnější léčebné praktiky lékařů po téměř 2000 let.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to Burns Archive via Newsweek.

ajurvédská medicína / alternativní medicína / arzén / bylinky / děti / Indie / kojenci / mýty ve výživě / olovo / průmyslové znečišťující látky / rtuť / těžké kovy / zácpa / zdravé tlusté střevo