Vede degradace půdy k úbytku živin v ovoci a zelenině?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Vede degradace půdy k úbytku živin v ovoci a zelenině?

Je údajný úbytek živin v našich plodinách způsoben degradací půdy, nebo je to jen propaganda doplňkového průmyslu?

13. 11. 2025

Sdílet toto video

Internetové články a populární tisk často uvádějí, že obsah minerálů v plodinách posledních 50 let klesá. Články mají titulky jako „Velký kolaps živin“ a částečně z poklesu výživnosti viní vyčerpání půdy. Toto tvrzení propaguje i přední obchodní sdružení výrobců doplňků stravy, ale je to vůbec pravda? Toto je pravděpodobně nejcitovanější studie, porovnává obsah živin v americkém ovoci a zelenině mezi lety 1950 a 1999. Zhruba polovina, sedm ze třinácti testovaných živin, nevykazuje žádný významný pokles. A těch šest, které ano, pokleslo v průměru jen o 15 %. Podobná studie z Velké Británie zkoumající obsah minerálů měla podobné závěry, pokles asi v polovině případů. Pochopitelně třeba pokles sodíku nám nevadí, už teď ho máme nadbytek. A většina lidí přijímá více než dost mědi. Desetiprocentní pokles v obsahu hořčíku je významný. A ačkoliv se pokles u železa zdá být strmý, absolutní rozdíl je minimální, jelikož ovoce a zelenina je na železo obecně chudá. Australští vědci dospěli k podobným závěrům. Pokles železa v ovoci na polovinu za poslední dekády, ale absolutní pokles jen o 0,2 mg na porci, což je asi jedna padesátina doporučeného denního příjmu. To stejné se zinkem. A v obilovinách došlo naopak k nárůstu. Jak můžete vidět, rozdíl v obsahu vápníku nebo hořčíku činil jen několik miligramů, přičemž doporučené dávky jsou ve stovkách miligramů. S takto malými absolutními rozdíly má jakýkoliv skutečný pokles obsahu minerálů jen stěží velký dopad na příjem živin. A není jasné, zda jsou tyto změny vůbec skutečné. Tato porovnání historických obsahů látek v potravinách nejsou spolehlivým způsobem, jak měřit změny v obsahu živin v potravinách v čase. Jsou to jen nesladěné okamžiky v čase, které ani ladit neměly. Takže mohlo jít o různé odrůdy, nebo mohly být rozdíly ve zralosti, sezónnosti, lokalitě. Když se podíváte na hladiny minerálů v samotné půdě, obvykle neuvidíte klesající tendence. V některých případech dokonce vidíte naopak značný a téměř plošný nárůst hladin minerálů za poslední půl století. Odkud tedy tato pesimistická propaganda výrobců doplňků stravy pochází? Někteří mají obavy, že stoupající koncentrace CO2 mohou snížit obsah živin v plodinách. Jenže dosud největší zaznamená změna, byla zvýšení celkového obsahu antioxidantů o 59 % díky vyššímu obsahu fytoživin. A co obavy, že moderní odrůdy rostou o tolik rychleji a do větších rozměrů, že je jejich výnosnost na úkor koncentrace živin? Jednou z možností zkoumání je pěstovat spoustu různých odrůd za ty roky vyšlechtěných za stejných podmínek, což tito výzkumníci udělali s brokolicí. 14 kultivarů uvedených na trh během 50 let. Zjistili, že neexistuje zřejmá změna v obsahu minerálů v čase. Zjistili však, že větší brokolice měly spíše nižší obsah minerálů. Na to můžete myslet při nákupu. A co tvrzení sdružení výrobců doplňků stravy, že Američané nezískávají dostatek živin z potravin? Například jen polovina Američanů přijme alespoň 75 mg vitamínu C denně, což je méně, než najdeme v jednom pomeranči. Proč tedy Američané nezískávají dostatek živin z ovoce a zeleniny? Protože nejí dostatek ovoce a zeleniny. Nepotřebují pilulky, stačí jim jíst plodiny. Takže i kdyby dnes bylo v brokolici o 15 % méně vitamínu C, znamenalo by to akorát, že musíte sníst šest růžiček dnešní brokolice místo pěti růžiček brokolice z minulosti.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org