Indický angrešt, jinak známý jako amla, byl nabízen jako prostředek pro všechno možné – jako zabíječ rakoviny, vlasové tonikum, chladící prostředek… Nevím, co tím mysleli, to jako, že by fungoval jako freony? Nemluvě o nabízení amalaki jako protijedu při hadím uštknutí. Mají k tomu dokonce i nazdobené diagramy, ale na základě jakého výzkumu vznikly? Ano, konzumace jak kurkumy, tak i amly prodlužuje život… ovocným muškám (octomilkám). Jenže opravdu nám záleží na tom, jak ovlivňuje délku života nebo sexuální chování mušek? Jak se vůbec studuje sexuální chování octomilek? Co je na tom nejasného, prostě vložíte „mušku pannu“ a „mušáka panice“ do pářící komory Elens-Wattiaux. Dokážete si představit, že by byla podle vás pojmenovaná pářící komora pro hmyz? Tak si představte, že byli dokonce dva zájemci, kteří se o to hádali, takže nakonec nese jméno obou! Pak už stačí jen vytáhnout stopky. Průměrná doba páření byla 20 minut, ale po podání amly se zvýšila skoro na 30 minut. To jsou mašiny. Také klesla latence páření, tedy časový úsek mezi tím, kdy se mušky v komoře poprvé spatřily a kdy začaly s aktem páření. Snížení z 10 na 7… sekund. Ty se s tím nepářou. Zato se spáří, a to poměrně rychle. Navíc mušky při užívání amly kladly více vajíček, a z většího množství se vyklubaly larvy. Každopádně když slyšíte, že je amalaki nejlepším lékem k prodloužení života, pravděpodobně nemyslíte na octomilky. Stejně tak si při čtení o možném afrodiziakálním účinku amly pravděpodobně neřeknete „chci víc larev!“ Vlastně byla vypracována jedna studie, která zjistila mimořádné zlepšení celkového cholesterolu a LDL cholesterolu u živých lidí, ale amalaki zde bylo porovnáváno s placebem. Co takhle ho porovnat se simvastatinem, nejužívanější látkou ke snížení cholesterolu, prodávanou jako Zocor? Při léčbě tímto lékem zaznamenali významný pokles cholesterolu. To byste asi očekávali. Ovšem to stejné dokázala i amla. Dokonce byste sotva rozeznali, který výsledek patří k čemu. Všimněte si, že pokles byl jen o 10 až 15 % u celkového i LDL cholesterolu. V této studii byla dávka amalaki jen 500 miligramů, což je desetina čajové lžičky. Takže méně než osmina čajové lžičky denně. Navíc nešlo o prášek z ovoce, ale jen o sušenou šťávu. To mohlo přinést rozdíl. Co takhle postavit amalaki proti Lipitoru, léku na snížení hladiny cholesterolu, známému jako atorvastatin? Při užívání placeba se žádný účinek nedostavil, významné zlepšení nastalo ve skupině s Lipitorem, ale také ve skupině, která užívala dvojitou dávku amalaki. Rozdíl byl opět jen cca 15 %. Použili znovu tu šťávu? Ne, hůř, nějaký patentovaný extrakt z amalaki. Takže namísto 1 Kč denně vás to vyjde na 10 Kč denně a ještě se zdá, že to nefunguje tak dobře. Alespoň díky tomu, že existuje tato proprietární verze, je tu někdo, kdo je ochotný zaplatit náklady potřebné na výzkum. Je to stejný příběh jako u rakoviny. Aby se mohlo amalaki stát klinicky relevantní, modlí se, ať se dají syntetizovat nějaké patentovatelné deriváty. Bez možnosti patentů farmaceutický průmysl nebude chtít do výzkumu investovat; jejich akcionáři by je nenechali. Patenty jsou zde důležitější než pacienti. Jak bychom ale jinak než výzkumem byli schopni vůbec někdy dokázat, jestli něco k něčemu je, nebo je to naopak bezcenné? Takže zájmy ze stran výrobců léků a doplňků na patentování přírodních léčivých přípravků jsou mečem s dvojitým ostřím. Bez nich by ale tato studie nikdy nevznikla. Ta nám ukazuje nejen na příznivý vliv na cholesterol, ale také na funkci tepen – došlo ke snížení jejich ztuhlosti. Prokázáno ve dvou skupinách užívající extrakt amly, a jedné s lékem, pro placebo však nikoliv. Navíc byl zjištěn i dramatický pokles stupně zánětu, hladiny C-reaktivních proteinů se snížily na polovinu. Takže amalaki, nebo alespoň výtažky amalaki, mohou být dobrou léčebnou alternativou ke statinům u diabetických pacientů s dysfunkcí tepen. Amla má totiž mnoho příznivých účinků statinů, ale obejde se bez všech těch dobře známých nežádoucí vedlejší účinků léků, včetně poškození svalů nebo poruchy jater. Extrakt z amalaki byl také porovnáván s léky na ředění krve, jako je Aspirin a Plavix. Ty bývají často předepisovány po infarktu. Amla dosáhla přibližně na tři čtvrtiny jejich účinnosti – tedy inhibičního efektu na agregaci krevních destiček, oproti lékům. Významně se zvýšila doba krvácení před sražením krve. Píchnou vás jehlou a zjišťují, kolik sekund trvá, než krev přestane kapat. Je to fajn věc, když máte stent, nebo něco, co nechcete, aby se ucpalo. Neředí to krev nadměrně, mimo normální rozsah, a proto nadměrně nezvyšuje riziko závažného krvácení. Zdá se také, že amla snižuje vliv tlaku působícího na srdce. Lidé dostali za úkol strčit ruku do ledové vody a držet ji tam, dokud se bolest nestane nesnesitelnou. To způsobí, že se vám stáhnou tepny a váš krevní tlak vyletí nahoru, ale ne o tolik, pokud užíváte extrakt z amalaki. To je dobré vědět před vaší další výzvou s kyblíkem ledu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Icons created by Parkjisun from The Noun Project. Image credit: Kristina DeMuth. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.

ajurvédská medicína / alternativní medicína / amla / angrešt / antioxidanty / aspirin / bylinné přípravky / C-reaktivní protein / cholesterol / dlouhověkost / dopady průmyslové výroby / hypertenze / krevní tlak / kurkuma / LDL cholesterol / Lipitor / rakovina / statiny / studie na zvířatech / vysoký krevní tlak / zánět