Ještě před pár lety celá vědecká komunita tvrdila, že pšeničná bílkovina zvaná lepek může způsobit nepříznivou reakci pouze u lidí se vzácnými onemocněními, jako je celiakie nebo alergie na pšenici. Nicméně počátkem roku 2013 vědci začali ve větší míře připouštět, že i pacienti bez celiakie mohou trpět citlivostí na lepek nebo pšenici. Panel odborníků se konečně shodl a nyní oficiálně uznává celkem tři diagnózy spojené s lepkem: alergii na pšenici, celiakii a citlivost na lepek. Jak velká část obyvatelstva by se měla vyhýbat pšenici? Jen asi jeden z 1000 lidí má alergii na pšenici, ale skoro 1 ze 100 může mít celiakii. Vypadá to, že celiakie je na vzestupu, přesto pravděpodobnost, že vám ji jako Američanovi v daném roce diagnostikují, je sotva 1 : 10 000. Kolik lidí trpí citlivostí na pšenici? Naším nejlepším současným odhadem je něco málo nad 1 %. I to však představuje teoreticky milióny lidí, kteří tímto problémem mohou roky trpět. Přitom by jim pomohla jednoduchá úprava jídelníčku. Nicméně tento problém byl lékařskou komunitou přehlížen, nikdo lidem nepomohl. Přestože citlivost na lepek lékaři pomalu začínají uznávat, stále nevíme, jakým způsobem k ní dochází, nebo jaké množství lepku dotyční snesou. Nevíme ani, jestli ji lze zvrátit, nebo jaké komplikace by mohla časem přinést, pokud pacient nebude dodržovat bezlepkovou stravu. S ohledem na nedostatek informací by se možná lidé citliví na lepek měli pokusit jej do stravy každý rok znovu zařadit, aby zjistili, jestli jim stále způsobuje potíže. Důvodem, proč lékaři nechtějí, aby lidé dodržovali bezlepkovou stravu bez prokázané diagnózy, je to, že pro těch 98 % lidí, kterým lepek potíže nedělá, jsou celozrnné obiloviny, včetně těch s lepkem (pšenice, ječmen, žito) zdravou potravinou. Jejich konzumace je spojena se sníženým rizikem ischemické choroby srdeční, rakoviny, cukrovky, obezity a jiných chronických nemocí. Je to stejné jako s arašídy. Jen proto, že jsou na ně někteří lidé alergičtí, by se jim neměli vyhýbat všichni. Neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že bezlepkový jídelníček s sebou nese nějaké významné přínosy pro běžnou populaci. Existují určité důkazy, které naznačují, že bezlepková strava může mít nepříznivý vliv na zdraví střev u lidí bez celiakie, alergie nebo citlivosti na lepek nebo pšenici. Mluví se o této studii, která zjistila, že měsíc na bezlepkové stravě může poškodit střevní flóru a imunitu. Teoreticky může dojít k ohrožení lidí na bezlepkové stravě přemnožením škodlivých bakterií ve střevech. Proč? Je to sice paradoxní, ale je to těmi stejnými složkami, které dělají lidem s citlivostí na pšenici problémy – sacharidy spadající pod tzv. FODMAP, konkrétně fruktany. Fruktany slouží jako prebiotika, živí naše prospěšné střevní bakterie. Samotný lepek zase dokáže posílit imunitní systém. Za méně než týden po zařazení lepku došlo ke znatelnému nárůstu aktivity NK buněk. Z toho lze vyvodit lepší schopnost těla bojovat s rakovinou a virovými infekcemi. Chléb s vysokým obsahem lepku zlepšuje hladiny triglyceridů lépe než chléb s běžným množstvím lepku. Je ironií, že jednou z největších hrozeb bezlepkové stravy může být samotný lepek. Když si sami předepíšeme bezlepkovou stravu, snížíme tím schopnost rozpoznat celiakii, mnohem závažnější podobu nesnášenlivosti lepku. Diagnostika celiakie se dělá tak, že lékař hledá známky zánětu způsobeného lepkem u lidí, kteří pociťují příznaky celiakie. Pokud však lidé lepku moc nejedli, nemusíme onemocnění rozpoznat. Proto bychom u lidí s podezřením na celiakii namísto bezlepkové stravy uvítali, kdyby jedli lepku hodně. Mám na mysli asi 4-6 krajíčků běžného chleba denně, a to nejméně po dobu jednoho měsíce. Pak budeme schopni nemoc jednoznačně diagnostikovat. Proč je tak důležité mít nemoc formálně diagnostikovanou, když už jíme bezlepkově? Jedná se o dědičné onemocnění, zjistili byste tedy, jestli se má nechat otestovat i vaše rodina. A co je ještě důležitější, mnoho lidí na bezlepkové stravě lepek ve skutečnosti jí. Dokonce i 20 částic na milión může člověku s celiakií uškodit. Mnoho lidí na údajně bezlepkové stravě nevědomky stále konzumuje nějaký lepek. Někdy dochází ke kontaminaci bezlepkových potravin lepkem. Takže ani potraviny označené jako „bezlepkové“ nemusí být pro celiaka bezpečné. Proto to musíme vědět. Paradoxem vyjádřeným v prominentním lékařském časopise je, že existuje mnoho celiaků, kteří o své nemoci nevědí, a zároveň mnoho lidí, kteří celiakii nemají, a přesto lepek ze svého života vyřadili. Toto lze považovat za frašku v oblasti veřejného zdraví.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

alergie / bagely / celiakie / chléb / chronická onemocnění / cukrovka / FODMAP / fruktany / hubnutí / imunitní funkce / ječmen / kardiovaskulární onemocnění / lepek / mikrobiom / obezita / prediabetes / probiotika / pšenice / rakovina / srdeční onemocnění / střevní flóra / těstoviny / virové infekce / zdravé srdce / žito / žlučové kyseliny / zrno