Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Dieta doktora Burkitta
Slavný chirurg Denis Burkitt přichází s vysvětlením, proč mnoho z našich nejběžnějších a nejsmrtelnějších onemocnění bylo vzácných, nebo dokonce neexistujících u populací konzumujících rostlinnou stravu.
Slavný chirurg Denis Burkitt je více známý svým objevem dětské rakoviny, nyní nazývané Burkittův lymfom, než díky svému bestseleru z roku 1979 Nezapomínejte na vlákninu ve stravě.
„Požádáte-li někoho, aby vyjmenoval dvacet či více nejdůležitějších pokroků v oblasti zdraví za posledních několik desetiletí, pravděpodobně neuvede nic z toho, co dr. Burkitt považoval za jeden z nejvýznamnějších objevů.“ Co tedy byl nejdůležitější pokrok v oblasti zdraví, podle jedné z nejslavnějších postav lékařství 20. století? Skutečnost, že „mnohé z hlavních a nejčastějších nemocí v moderních západních kulturách jsou ve společnostech třetího světa všeobecně vzácné, ale až do doby po první světové válce byly neobvyklé i ve Spojených státech, a přesto jsou nyní velmi časté u všech, kteří vyznávají západní životní styl.“ Takže to není dáno genetikou; jsou to onemocnění životního stylu, což znamená, že „musí být potenciálně možné jim zabránit.“
Lidé, kteří jedí standardní americkou stravu, mají vysoký výskyt všech těchto nemocí. Zde jsou dva příklady. Podobná incidence nemocí jako u vládnoucí bílé třídy v Africe rozdělené apartheidem, zatímco výskyt u populace Bantuů byl velmi nízký. Tito domorodí Afričané jedli stejný druh stravy jako je strava „tří sester“ mnoha amerických indiánů – rostlinná dieta založená na kukuřici, fazolích a tykvích. Dokonce bylo pozorováno, že před sto lety byla u indiánů rakovina tak zřídkavá, že byli vůči ní „považováni za prakticky imunní“. Ale co znamená „velmi nízká“ míra výskytu mezi venkovskými Afričany? 1300 pitev provedených během pěti let v bantuské nemocnici odhalilo méně než deset případů ischemické choroby srdeční, našeho zabijáka číslo 1.
Míra výskytu srdečních a střevních onemocnění byla podobná chudým Indům, zatímco bohatší Indové, kteří jedli více živočišných a rafinovaných potravin, se více blížili výskytu nemocí v Japonsku – než se přestěhovali do USA a začali žít jako my. A podobné grafy můžete udělat pro všechny ostatní tzv. západní nemoci, což, jak se domníval dr. Burkitt, souvisí s hlavními stravovacími změnami, které následovaly po průmyslové revoluci – méně zdravých rostlinných potravin (zdroje škrobu a vlákniny), a „velký nárůst spotřeby živočišných tuků, soli a cukru.“
Jeho teorie byla, že za tím je vláknina. „Žádné z těchto onemocnění (včetně našeho zabijáka číslo 1) není běžné u populací, kde lidé obvykle mívají měkkou a objemnou stolici.“ Domníval se, že všechny tyto závažné nemoci mohou být způsobeny stravou neobsahující dostatek celých rostlinných potravin – jediného přírodního zdroje vlákniny. Vláknina? V průzkumu 2 000 Američanů, „přes 95 % vystudovaných vysokoškoláků a poskytovatelů zdravotní péče si nebylo vědomo doporučeného denního příjmu vlákniny. „ Lékaři o tom prostě neví.
„Pokud je podlaha zaplavená v důsledku kapajícího kohoutku, moc nepomáhá tu podlahu vytírat – pokud kohoutek nezavřete. Voda z kohoutku představuje příčinu onemocnění, zaplavená podlaha nemoci plnící naše nemocniční lůžka. Studenti medicíny se dozvědí mnohem více o metodách vytírání podlah než o zavírání kohoutků a lékaři, kteří jsou specialisté na mopy a kartáče, si mohou vydělat nekonečně více než ti, jejichž posláním je zavírání kohoutků.“
A farmaceutické společnosti prodávají role papírových ručníků, takže pacienti si mohou koupit novou roli každý den po zbytek života. Abych parafrázoval Ogdena Nashe, moderní medicína „činí velký pokrok, jen ve špatnému směru.“ Upřímně řečeno, preventivní medicína není pro byznys dobrá.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- A. G. Shaper, K. W. Jones. Serum-cholesterol, diet, and coronary heart-disease in Africans and Asians in Uganda: 1959. Int J Epidemiol. 2012 41(5):1221 - 1225.
- P. J. Stoy. Dental Disease and Civilisation. Ulster Med J. 1951 20(2):144-158.
- H. zur Hausen. Red meat consumption and cancer: Reasons to suspect involvement of bovine infectious factors in colorectal cancer. Int. J. Cancer. 2012 130(11):2475 - 2483.
- I. Levin. III. The Study of the Etiology of Cancer Based on Clinical Statistics. Ann Surg. 1910 51(6):768–781.
- T. Tarver. The Chronic Disease Food Remedy. Food Technology. 2012 66(10):23-31.
- H. C. Trowell, D. P. Burkitt. The development of the concept of dietary fibre. Mol. Aspects Med. 1987 9(1):7-15.
- N. R. Poulter, N. Chaturvedi. Commentary: Shaper and Jones, 'serum-cholesterol, diet and coronary heart-disease in Africans and Asians in Uganda': 50-Year-old findings only need interpretational fine tuning to come up to speed!. Int J Epidemiol. 2012 41(5):1228 - 1230.
- A. G. Shaper. Commentary: Personal reflection on 'serum-cholesterol, diet and coronary heart-disease in Africans and Asians in Uganda'. Int J Epidemiol. 2012 41(5):1225 - 1228.
- D. V. Schapira, N. B. Kumar, G. H. Lyman, S. C. McMillan. The value of current nutrition information. Prev Med. 1990 19(1):45 - 53.
- D. P. Burkitt. Western diseases and their emergence related to diet. S. Afr. Med. J. 1982 61(26):1013 - 1015.
- D. P. Burkitt. The etiological significance of related diseases. Can Fam Physician. 1976 22:63 - 71.
- D. Burkitt. Are our commonest diseases preventable? Preventive Medicine. 1978 6(1):556 - 559.
- D. Burkitt. Are our commonest diseases preventable? Pharos Alpha Omega Alpha Honor Med Soc. 1991 54(1):19-21.
- J. Higginson, W. J. Pepler. Fat intake, serum cholesterol concentration, and atherosclerosis in the South African Bantu. Part II. Atherosclerosis and coronary artery disease. J Clin Invest. 1954 33(10): 1366–1371.
- D. Burkitt. An approach to the reduction of the most common Western cancers. The failure of therapy to reduce disease. Arch Surg. 1991 126(3):345 - 347.
- W. A. Thomas, J. N. Davies, R. M. O'Neal, A. A. Dimakulangan. Incidence of myocardial infarction correlated with venous and pulmonary thrombosis and embolism. A geographic study based on autopsies in Uganda. East Africa and St. Louis, U.S.A. Am. J. Cardiol. 1960 5:41 - 47.
- W. Martin. Nathan Pritikin and atheroma. Med. Hypotheses. 1991 36(3):181 - 182.
- N. J. Temple, D. P. Burkitt. Towards a new system of health: The challenge of Western disease. J Community Health. 1993 18(1):37 - 47.
- J. F. Brock, H. Gordon. Ischaemic Heart Disease in African Populations. Postgrad Med J. 1959 35(402):223–232.
Images thanks to malias, feserc and misterbisson via flickr. Cartoon used with the kind permission of Dan Piraro. Thanks to Ellen Reid for her image-finding expertise and Jeff Thomas for his Keynote help.