Pravidelná konzumace jablek je spojena s řadou prospěšných aspektů, například s prodloužením délky života či snížením rizika úmrtí na rakovinu. Zde je křivkou znázorněna doba přežití u starších žen, které jablka denně nekonzumovaly. Po deseti letech zemřela téměř čtvrtina z nich a po 15 letech téměř polovina. Ale u žen, které denně konzumovaly v průměru asi polovinu jablka, je pokles křivky v grafu mírnější. Ty ženy, které jedly jedno jablko denně, více 100 g, což je asi šálek na plátky nakrájených jablek, měly dobu přežití ještě delší. Je ale možné, že lidé, kteří jedí jablka, také každodenně praktikují další zdraví prospěšné činnosti, například mají více pohybu a nekouří. To může být důvod toho, proč žijí déle. Sledovány byly tyto parametry: obezita, kouření, chudoba, onemocnění, pohyb, což bych spíš nazval porovnáváním „jablek s jablky“. Nebylo ovšem hodnoceno zdravější stravování obecně. Studie ukazují, že ti, kteří pravidelně konzumují jablka, mají také nejen vyšší příjem živin, kam řadíme i vlákninu z jablečných slupek, ale tito lidé rovněž konzumují méně přidaného cukru a méně nasycených tuků. Jinými slovy, jejich strava je celkově zdravější. Není tedy divu, že konzumenti jablek žijí déle. Dá se říci, že jablko je pouze ukazatelem zdravého stravování, nebo jablka obsahují něco, co je pro nás skutečným přínosem? Nezjistíme to, dokud – to neotestujeme. Existuje celá řada úsměvných studií, v nichž jsou ráno lidé náhodně rozděleni podle toho, co dostanou: energetický nápoj s kofeinem, černou kávu nebo jablko. Je to založeno na skutečnosti, že sportovci používají řadu prostředků, aby před ranním tréninkem povzbudili své mentální a rozpoznávací funkce a samozřejmě i výkon. Jak si tedy stojí jablko? Zdá se, že funguje stejně dobře jako nápoje s obsahem kofeinu. Problém s takovými studiemi je však následující: nejsou zaslepené. Lidé z „jablečné skupiny“ věděli, že konzumují jablko. Mohlo se tedy jednat o zkreslení očekáváním, tedy o placebo efekt, který přispěl k nevědomému zvýšení úsilí během testování, čímž byly výsledky zkresleny. Zkrátka celé jablko se nedá vtěsnat do jedné pilulky. To je také důvod, proč vědci zkoumají specifické izolované jablečné složky. Aby bylo možné provést dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii, polovina sledovaných subjektů dostane složky ovoce a druhá polovina pouze cukr (placebo). Až do ukončení studie není známo, co kdo vlastně užívá. Je zde však další problém. V takovém případě nedostáváte kompletní potravinu a přicházíte vlastně o symfonii interakcí mezi tisíci fytonutrienty, které jsou přítomny v celém jablku. Většina těchto výjimečných živin je přítomna zejména v jablečné slupce. A tak místo vyhazování mnoha tun výživných zdrojů do popelnic, proč vědci zkrátka neusuší jablečné slupky, které pak rozemelou a vpraví do neprůhledné tobolky, čímž zamaskují její vzhled? Pak by mohli provádět zaslepené studie. Dokonce i malé množství může významně zvýšit fytochemický obsah a antioxidační aktivitu. V masném průmyslu je známo, že sušený jablečný prášek snižuje mikrobiální kontaminaci v mase a zajišťuje ochranu před vznikem karcinogenů během vaření. Jeden z karcinogenů, který vzniká během grilování masa, je beta-karbolinový alkaloid. Jedná se o neurotoxin, který může přispívat k rozvoji neurologických onemocnění, například Parkinsonovy choroby. Nedávno jsem o tom natočil video. Nevařené maso tento neurotoxin neobsahuje. Vytváří se až během tepelné úpravy masa, avšak jeho množství můžete snížit na polovinu, pokud maso nejprve marinujete ve směsi s jablečným práškem. Zároveň tím také snížíte množství fekálních bakterií, které jsou v mase přítomny. Fekální bakterie rostou před i po přidání sušeného jablečného prášku u řady druhů masa: vepřového, hovězího i krůtího. Slupky z jablek také dokážou zabránit tvorbě genotoxických, DNA poškozujících, heterocyklických aminů, čímž se v uvařeném mase sníží množství těchto karcinogenů až o více než polovinu. Vzhledem k rizikům spojeným s konzumací karcinogenů obsažených v mase je potřeba snížit expozici těmto látkám zablokováním tvorby HCA (heterocyklických aminů), například přidáním prášku z jablek během vaření masa. Tím zabráníme tvorbě karcinogenů. Jiný způsob, jak snížit expozici těmto látkám, mě nenapadá. A co třeba rovnou sníst celé jablko? Skutečnost, že sušené slupky z jablek vykazují silné protizánětlivé a antioxidační účinky, však byla zjištěna u myší. Dá se říci, že se protizánětlivé působení projeví i u lidí? To vlastně nevíme – dokud to neotestujeme. Dvanáct lidí s mírně zhoršenou hybností kloubů, doprovázenou chronickou bolestí, dostávalo denně lžíci sušených jablečných slupek po dobu 12 týdnů. Bolest každý měsíc ustupovala a zlepšil se i rozsah pohybu v oblasti krku, ramen, na zádech i bocích. Závěr: konzumace sušeného jablečného prášku byla spojována se zlepšením funkce kloubů a snížením bolesti. Proč jen „byla spojována“? Protože jsme neměli žádnou kontrolní skupinu, tak je možné, že se u všech lidí příznaky zlepšily samy o sobě či se mohlo jednat pouze o placebo efekt. Proč ale nepodrobit jablečné slupky vlastní zkoušce tím, že budeme jíst více jablek?  
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: jackmac34 via Pixabay. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.

antioxidanty / bolesti / cukr / dlouhověkost / energetické nápoje / fekální bakterie / fekální kontaminace / fytonutrienty / jablko / karcinogeny / káva / kofein / kognice / kouření / maso / nápoje / nasycené tuky / neurotoxiny / obezita / ovoce / Parkinsonova choroba / placebo efekt / pohyb / rakovina / sportovci / tuky / úmrtnost / vláknina / zánět / zdravé klouby