Milióny Američanů ročně postihne zánět močového měchýře, infekce močových cest, včetně více než milionu dětí. Ve většině případů zůstane infekce v močovém měchýři, pokud se však přesune do ledvin nebo se dostane do krevního řečiště, situace může být vážná. Naštěstí máme antibiotika. V současnosti však probíhá pandemie nového kmene E. coli odolného vůči více typům léků. Objevil se v roce 2008 a nyní se tento kmen nazvaný ST131 původně z neznámého kmene stal světově nejčastějším viníkem infekcí močových cest. Je odolný dokonce i vůči některým antibiotikům druhé a třetí generace. Tento kmen E. coli byl nalezen v kuřatech, ve vzorcích kuřecího masa zakoupených v obchodech napříč USA. Je to dokladem přetrvávajícího rezervoáru E. coli odolné vůči několika antibiotikům, kterým je zamořeno americké kuřecí maso. Jedná se o ExPEC bakterii – mimostřevně patogenní E. coli – zahrnující kmen ST131. Tato skutečnost značí možnost ohrožení veřejného zdraví. Infekce močových cest mohou vznikat z požití některých potravin, převážně drůbežího a kuřecího masa. Možná bychom neměli tato zvířata krmit antibiotiky, nepoužívat je v drůbežářství po tunách. Zánět močového měchýře z potravy? Co to s těmi pečenými stehýnky děláte? Nic zvláštního na tom není, konzumace kontaminovaného kuřete může vést ke kolonizaci konečníku těmito bakteriemi, které mohou poté, klidně až za několik měsíců, proniknout až do močového měchýře. Problémem je, že rezistence na antibiotika se stává tak běžnou a rozsáhlou, že odborníci předpovídají možný konec éry antibiotik. Můžeme se dostat do postantibiotické éry, ve které i běžné infekce a malá zranění mohou znovu zabíjet. Více než 80 % E. coli izolované z hovězího, vepřového a drůbežího masa vykazuje rezistenci alespoň na jeden druh antibiotika. Více než polovina drůbeže byla odolná proti pěti různým lékům. Jedním ze způsobu, jak k šíření rezistence dochází, je skrz viry nazývané bakteriofágy. Bakteriofágy mohou přenášet geny antibiotické rezistence mezi bakteriemi. Asi čtvrtina těchto virů izolovaných z kuřecího masa byla dle testu schopna přenést rezistenci vůči antibiotikům na E. coli. Jedním z velkých problémů je to, že dezinfekční látky používané k zabíjení bakterií nejsou v mnoha případech schopny zneškodnit tyto viry. Některé z těchto virů jsou dokonce odolné vůči chlorovému bělidlu použitému ve stejných koncentracích, v jakých se používá v potravinářství. To stejné platí o alkoholu, který nalezneme v mnoha dezinfekčních prostředcích na ruce. I tyto přípravky většinou selžou. Paradoxem je, že potravinářský průmysl se pokusil úmyslně svá kuřata těmito viry krmit. Proč by to dělali? Protože dokáže zvýšit produkci vajec u slepic a zvýšit přírůstky na váze u brojlerů, čímž se zkrátí čas nutný k dosažení jateční hmotnosti. Jediná věc, která zjevně dokáže průmysl od takových praktik odradit, je nepříznivý vliv opatření na chuť masa. Proto průmysl musel přestat stříkat kuřata benzenem, čímž se snažil zbavit maso všech parazitů. Maso mělo poté nelibou chuť popisovanou jako příliš silnou, kyselou, zatuchlou, nemocniční, ostrou, nepřijatelnou i… mňam, chutnou. Co když si však koupíte bio kuře? Jiný typ bakterií, enterokokus, taktéž rezistentní vůči antibiotikům, byl nalezen v konvenčně i ekologicky chovaných (bio) kuřatech. Nicméně v bio kuřecím mase nebyl tak častý. Pouze asi jeden ze tří kusů byl kontaminován rezistentními bakteriemi. V běžném kuřecím mase to vycházelo takřka na 1 : 2. Ve studii testující stovky balení maloobchodních kuřecích prsou označených jako bio nebo bez antibiotik a pocházejících z 99 obchodů s potravinami, se nezjistilo, že by to mělo vliv na kontaminaci rezistentními kmeny E.coli nalezenými v čerstvém kuřecím mase. V případě masa zakoupeného ve zdravých výživách dopadly výsledky přívětivěji, nehledě na to, co stálo na obalu. Košer kuře se zdálo být nejhorší, obsahovalo téměř dvakrát tolik E. coli rezistentní vůči antibiotikům než maso z konvenčních chovů. Jde to vlastně proti celému konceptu, resp. smyslu košer výrobků. Žádný rozdíl v rezistenci vůči lékům mezi E. coli mezi konvenčním a bio kuřecím masem nebo masem z kuřat chovaných bez použití antibiotik. Košer dopadlo ještě hůř. Jak je možné, že bio maso a maso bez antibiotik nedopadlo lépe? Mohlo dojít ke křížové kontaminaci na jatkách. Bakterie se mohly přenést z jednoho kuřete na druhé. Nebo za tím mohla být skulina v ekologickém chovu kuřat. Normy pro ekologický chov certifikovaný USDA zakazují použití antibiotik u drůbeže počínaje druhým dnem života zvířete. To je důležitá skulina, protože antibiotika tak důležitá pro naše zdraví se běžně podávají injekčně už jednodenním kuřatům, nebo se vstřikují přímo do oplodněných vajec. Tato praktika byla přímo spojena s potravinovými infekcemi způsobenými rezistentními bakteriemi. Nebyl nalezen žádný rozdíl ve výskytu ExPEC bakterií v bio a konvenčním kuřecím mase. ExPEC je přitom zdrojem infekcí močových cest. Tato zjištění naznačují, že maloobchodní kuřecí výrobky ve Spojených státech i přes označení „bio“ představují pro spotřebitele možnou zdravotní hrozbu, jelikož jsou značně kontaminovány kmeny E. coli rezistentními na antibiotika. I kdybychom přiměli drůbežářský průmysl, aby přestat používat antibiotika, kontaminace kuřecího masa bakteriemi ExPEC by stále mohla zůstat hrozbou.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Dr Graham Beards via Wikipedia. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

antibiotika / biopotraviny / drůbež / E. coli / hovězí maso / infekce močového měchýře / infekce močového ústrojí / krůtí maso / kuřata / maso / onemocnění / USDA / vepřové maso / zdravý močový měchýř / živočišné produkty