Vědecká literatura obsahuje rozsáhlou zásobu vědeckých studií o vlivu rostlinných sloučenin z potravy na celkový zdravotní stav a dlouhověkost. Teprve nedávno jsme však zjistili, že konzumace stravy bohaté na rostlinné potraviny může mít vliv na neurologický zánět, zánět mozku. Takové stravování vede k expresi cytoprotektivních (buňky chránících) a posilňujících bílkovin. Jen během posledního desetiletí byl zaznamenán pozoruhodný pokrok; uvědomili jsme si, že oxidační stres a chronický zánět nízkého stupně jsou hlavními faktory stojícími za stárnutím mozku. Není proto divu, že antioxidační a protizánětlivé potraviny mohou pomoci. Mozek je obzvláště citlivý na napadení volnými radikály, tedy oxidační stres. Je to kvůli vysokému obsahu tuku a tomu, kolik se v něm odehrává metabolických dějů. Určitě byste nechtěli, aby váš mozek zežluknul. Nejspíš by vás napadlo, že by mohl zakročit jeden z nejznámějších antioxidantů rozpustných v tucích, betakaroten. Jenže nejhojnějším karotenoidem obsaženým v mozku je ve skutečnosti lutein. Mozek si ho záměrně vybírá a nasává. Pokud se podíváme na výzkumy na nejstarších lidech, například gruzínskou studii na stoletých lidech, tak výzkumníci uznávají, že oxidace je spojena s poklesem kognitivních funkcí souvisejícím s věkem a přišli na to, že antioxidanty ze stravy mohou hrát roli v prevenci nebo zpomalení tohoto poklesu. Zkoumali proto 8 různých faktorů, vitamín A, vitamín E a další na tomto seznamu. Pouze lutein významně pomáhal se zachováním kognitivních funkcí. Tato studie zkoumala mozkovou tkáň získanou při pitvě. V tu chvíli je však pro člověka už trochu pozdě. Jak bychom mohli zkoumat účinky stravy na stále živých lidech? Kdyby tak existoval způsob, jak bychom se mohli fyzicky podívat na živý mozek vlastníma dvěma očima. Tady je! Mozek pozorovaný prostřednictvím našich vlastních oči. Sítnice, zadní část naší oční bulvy, je ve skutečnosti výběžkem našeho centrálního nervového systému, taková odbočka z mozku. A přímo uprostřed sítnice je jeden bod. Toto lékař vidí, když se vám dívá do oka s pomocí jasného světla. Ten bod se nazývá žlutá skvrna. Je to taková naše kamera s vysokým rozlišením, oblast nejlepšího zaostření. Tato oblast je plná luteinu. Hladiny luteinu v sítnici dokonce odpovídají hladinám ve zbytku mozku. Takže vaše oči mohou být oknem do mozku. Teď můžeme konečně provádět studie na živých lidech a zjistit, jestli strava může ovlivnit hladiny luteinu v očích, které odrážejí hladiny luteinu v mozku. Následně zjistíme, jestli tyto hladiny odpovídají zlepšením v kognitivních funkcích. Skutečně existují významné vztahy mezi množstvím pigmentu ve žluté skvrně (makule), například luteinem z rostlinných potravin, a skórem kognitivních testů účastníků studie. Můžete to prokázat také pomocí funkční magnetické rezonance. Naznačuje nám to, že lutein a jemu příbuzný rostlinný pigment zvaný zeaxanthin podporuje kognitivní funkce ve stáří zvýšením nervové efektivity, tedy účinnosti, s jakou spolu nervy komunikují. Podívejte se na tuto zajímavou studii o celistvosti bílé hmoty mozkové provedenou s pomocí difúzní magnetické rezonance, která nám umožňuje jedinečný pohled na propojení mozkové sítě a umožňuje vám sledovat nervové cesty napříč mozkem. Vědci tak byli schopni ukázat zvýšenou neporušenost nervových obvodů, která odpovídala tomu, kolik luteinu a zeaxantinu viděli v očích účastníků. To je další důkaz o významném vztahu mezi stravou a celistvostí našich mozků, zejména v oblastech nejvíce ohrožených stárnutím. Mají pacienti s Alzheimerovou chorobou ve žluté skvrně méně tohoto pigmentu? Měli významně méně luteinu v očích, významně méně luteinu v krvi a také se u nich vyskytovala makulární degenerace, při které dochází k poškození právě této pigmentové vrstvy v oku. Tloušťka této vrstvy z rostlinných pigmentů v očích může být změřena a takový údaj může sloužit jako možný ukazatel počátku Alzheimerovy choroby. Nenechme to však zajít tak daleko. Víme, že hustota makulárního pigmentu souvisí s kognitivní funkcí u starších lidí. A co u lidí ve středním věku? Jedním se zdánlivých důsledků stárnutí se jeví být ztráta některých aspektů kognitivní kontroly. K té dochází brzy, již okolo středního věku. Ne však u všech, což naznačuje, že strava by možná mohla v tomto udělat nějaký rozdíl. Zde je měření kognitivních schopností. Ukazuje, že si mladší dospělí lidé v průměru vedou lépe než starší lidé. Ovšem starší dospělí lidé, kteří mají hodně makulárního pigmentu, tedy hodně luteinu v zadní části svých očí, si vedou znatelně lépe. Tyto výsledky naznačují, že ochranná role karotenoidů, jakým je například lutein, v mozku může být patrná i během rané a střední dospělosti, tedy celá desetiletí před vznikem zjevnějšího kognitivního úpadku. Dokonce můžete vybrat dvacetileté lidi a ukázat na nich, že ti s větším množstvím pigmentu v očích mají lepší sluchové schopnosti. Sluchový systém, náš sluch, je stejně jako zbytek centrálního nervového systému sestaven a udržován naší stravou. Není proto překvapivé, že sluch je citlivý na kvalitu naší stravy v průběhu života. Strava má vliv na sluch už v dětství. Větší množství makulárního pigmentu je spojeno s vyšším studijním úspěchem u školáků. Můžete se podívat do očí dítěte a získat nějakou představu o tom, jak dobře si asi povede v předmětech, jako je matematika a psaní. Toto zjištění je důležité, protože hladiny makulárního pigmentu luteinu jsou ovlivnitelné, lze je navyšovat příjmem luteinu ze stravy. Dobře tedy, v čem se lutein nachází? Avokádový a vaječný průmysl se chlubí tím, že jsou jejich výrobky bohatým zdrojem těchto pigmentů. Nicméně skutečnou hvězdou mezi potravinami je tmavě zelená listová zelenina. Půl šálku kadeřavé kapusty obsahuje 50x více luteinu než vejce. Co si tedy dáte, špenátový salát nebo omeletu z 50 vajec? Čím dříve začneme, tím lépe. Těhotné a kojící ženy by si měly zcela jistě každý den odškrtnout dvě porce listové zeleniny, které jsem zařadil do své Denní dvanáctky (Daily Dozen). Zároveň však evidentně není nikdy příliš pozdě na to začít. Určitý pokles kognitivních schopností je s přibývajícím věkem očekávaný, ovšem tyto projevy stárnutí mohou být méně znatelné u těch, kteří jí více listové zeleniny. Jistě to však nebudeme vědět, dokud to neotestujeme. A na to se podíváme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Mikael Häggström via WikiJournal of Medicine and pxhere. Images have been modified. Motion graphics by Avocado Video

Alzheimerova choroba / antioxidanty / avokádo / betakaroten / délka života / demence / Denní dvanáctka / děti / dlouhověkost / fytonutrienty / kapusta / kognice / kojenci / listová zelenina / lutein / makulární degenerace / mangold / oxidační stres / paměť / špenát / stárnutí / těhotenství / úmrtnost / vejce / vitamín A / vitamín E / zánět / zdravá žena / zdravý mozek / zdravý zrak / zeaxantin / zelenina