Rostliny vedou klidný způsob života. Většina z nás považuje rostliny spíše za předměty než organismy, a protože se rostliny nemohou pohybovat, používají úplně jiný způsob, jak uniknout tomu, co je ohrožuje. Rostliny vnímají a dynamicky reagují na řadu podnětů, ať už je to chemická koncentrace látek ve vzduchu, půdě či vodě, reagují na dotyk, pohyb, vibrace, patogeny, predátory a světlo. Jakým způsobem reagují? Jedná se o bioochemickou odpověď. V podstatě si vytvoří celou řadu látek, které jim pomáhají vypořádat se s vzniklými hrozbami. Pokud nám je horko, můžeme se schovat ve stínu. Ale pokud je horko rostlinám, je to horší – ony samy vytvářejí stín! Složitost reakce na zátěž je u rostlin výraznější než u zvířat. Rostliny a jejich reakce na stres se vyvíjely po dlouhá období. Vytvořily si celou „chemickou laboratoř“ ochranných látek, z nichž některé mohou obdobně chránit i ty, kdo rostliny konzumují. Jak je možné, že ty nejkvalitnější hrozny, pokud jde o zdravotní přínos, často vyrůstají na suché, nehostinné půdě vystavené slunci? Podobně i jahody vyrostlé za sucha mají více antioxidantů a fytonutrientů. U běžně konzumovaných potravin, jako salátu a ovoce, může být jejich nutriční hodnota zvýšena stresem, který rostliny zažívají při nedostatku slunce, tepla, vody či živin. Proč jsou stresované rostliny často ty nejzdravější? Jednu dobu jsme se domnívali, že k řešení stejných problémů používají stejný postup. Studie totiž naznačují, že rostliny a zvířata z velké části mají stejné molekulární dráhy reagující na stres, takže je možné, že molekuly syntetizované rostlinami, mohou být účinné také u lidí. Rostliny mají DNA; lidé mají rovněž DNA. UV záření ze slunečního světla může poškodit DNA v rostlinách a stejným způsobem, tvorbou volných radikálů, může poškodit i naši DNA. Rostliny mají systém tvorby těchto složitých antioxidantů, a místo toho, aby si živočichové hledali vlastní způsob, mohou si jen převzít tyto antioxidanty z rostlin a využít je pro stejný účel. Bakterie napadají nás i rostliny. Například pokud tato houba nechce být napadena bakterií, vytvoří si molekulu nazvanou „penicilin“ – a my ho pak máme zdarma k dispozici! No to je přece milá houbička! Když se rostliny nakazí, produkují aspirin, a ten ostatně může být při infekci užitečný i nám. Rostlinám se hojí rány a lidem také, a to za pomoci podobných signalizačních systémů pro mastné kyseliny. Je stále více zřejmé, že se rostliny a zvířata liší méně, než jsme si původně mysleli, pokud jde o to, jak reagujeme. Sdílíme podobu mastných kyselin, bílkovin, steroidů, neurotransmiterů, volných radikálů, oxidu dusnatého, dokonce i růstového hormonu rostlin. V jistém smyslu tedy otevíráme domácí přírodní lékárnu, když z lednice vyndáme box se zeleninou.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Noodles and Beef via flickr, purzen via OpenClipArt, and Bios and Miansari66 via Wikimedia

alternativní medicína / antioxidanty / aspirin / bílkoviny / fytonutrienty / hlávkový salát / hojení ran / hormony / hrozny / jahody / léky / ovoce / oxid dusnatý / oxidační stres / poškození DNA / sluneční světlo / stres / voda / zelenina