Když jíme maso, mléčné výrobky, vejce a mořské plody, naše střevní mikroflóra může použít určité obsažené látky (karnitin a cholin) a vyrobit z nich něco, z čeho se stane toxická látka zvaná TMAO, která nás může přiblížit k srdečnímu infarktu, mrtvici a úmrtí.  Když lidem dáte dvě vejce, dojde u nich k nárůstu TMAO v krvi během pár hodin od konzumace. Protože střevní bakterie hrají v tomto procesu kritickou roli, tak když lidem budete týden hubit bakterie antibiotiky, a poté je nakrmíte dvěma vejci, nic se nestane. Nemají v krvi žádný TMAO, protože zrovna nemají ani žádné bakterie konzumující vejce, které by jej vyrobily. Když jim dopřejete měsíc pro opětovné osídlení, tak po vejcích opět začne docházet k produkci TMAO.  S masem je to stejné. Když lidem podáte ekvivalent 310 gramů steaku, tak jim krevní hodnoty TMAO vystřelí nahoru. Když je nakrmíte tím stejným množstvím po týdnu antibiotik, nic se nestane. Takže abyste se dostali do problémů, potřebujete zároveň maso i bakterie konzumující maso. Proto když dáte veganovi svíčkovou, tak jim v těle nevznikne žádný TMAO. Nemají zkrátka ve svých střevech bakterie konzumující maso.  Tohle všechno už by pro bedlivé diváky držící krok s vědou měly být známé věci. Účelem tohoto videa je ukázat vám, že tento fenomén funguje i naopak. Když jíme celistvé rostlinné potraviny jako ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semena, tak naše mikroflóra umí vzít určité sloučeniny z nich (vlákninu a rezistentní škrob) a vytvořit mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které nám pomohou v prevenci lidských nemocí. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem jako butyrát umí zacelit propustné střevo, bojovat se zánětem, zlepšit citlivost na inzulín, urychlit hubnutí a bojovat s rakovinou.  Tyto přínosy však závisí na dvou vstupech: konzumaci vlákniny a přítomnosti bakterií živících se vlákninou. Stejně jako škodlivé účinky TMAO vyžadují nejen konzumaci vajec, mléka nebo masa, ale i přítomnost bakterií rozkládajících vejce, mléko nebo maso.  Podívejte se na tohle. Když lidem dáte nerafinované obiloviny, v tomto případě ječné kroupy, tři porce denně, jak sám doporučuji ve vlastní aplikaci Daily Dozen, tak během tří dnů konzumace těch 30 gramů vlákniny a rezistentního škrobu navíc obšťastníte mikroflóru natolik, že bude produkovat spoustu mastných kyseliny s krátkým řetězcem a hladiny inzulínu se zlepší o 25 %. To znamená, že jejich tělům stačilo vyrábět méně inzulínu ke zpracování stejného množství bílého pečivo a k úspěšnému utlumení nárůstu krevního cukru. Tedy v průměru.  Někteří lidé reagovali na to velké množství vlákniny krásnými poklesy krevních cukrů a inzulínu, ale u jiných stejné množství vlákniny a rezistentního škrobu vůbec nepomohlo. Proč? Protože nestačí vláknina, musíte mít i bakterie živící se vlákninou, třeba rod Prevotella. Jak získat více bakterií Prevotella a čerpat tak všechny zdravotní výhody rostlinných potravin? Jíst více rostlin. Prevotella je velmi hojná, když je náš příjem vlákniny dlouhodobě vysoký.  Když se podíváte na stravu afrických dětí z venkova, tak v 97 % konzumují celistvé rostlinné potraviny a jejich populace Prevotelly jsou úplně mimo graf v porovnání s dětmi na standardní západní stravě. To se odráží také v množství mastných kyselin s krátkým řetězcem, které vylučují ve výkalech.  V industrializovaném světě jsou to lidé dlouhodobě se stravující vegetariánsky a vegansky, kteří si podporují obohacení mikroflóry o bakterie konzumující vlákninu. Zde je relativní hojnost Prevotelly mezi lidmi konzumujícími maso, nekonzumujícími maso a na zcela rostlinné stravě.  To by mohlo pomoci vysvětlit horší zánětlivý profil lidí na smíšené stravě oproti vegetariánům. Na základě zjištění ohledně hojnosti bakterií výzkumníci přišli s myšlenkou, že vystavení živočišným potravinám může podporovat vznik střevního prostředí spouštějícího systémový zánět a metabolické poruchy závislé na inzulínové rezistenci jako cukrovka 2. typu. A právě snížený stupeň zánětu může být klíčovým faktorem spojujícím střevní mikroflóru na rostlinné stravě s ochrannými zdravotními účinky. Jasně, ale copak nemohou konzumenti masa také jíst hodně rostlin? Všežravci mají produkci metabolitů omezenou svou střevní mikroflórou odvíjející se od jejich stravy. Jinými slovy, jde o druhou stranu toho efektu, kdy vegan sní steak. Mohou jíst, kolik vlákniny chtějí, ale možná jim budou chybět pracovité bakterie konzumující vlákninu.  Při nízkém stupni konzumace vlákniny platí, že čím více jí jíte, tím více vyrobíte mastných kyselin s krátkým řetězcem. V jednu chvíli však narazíte na limit, kdy už bakterie nevyrobí více a vy jste tak dosáhli svých maximálních přínosů. Nicméně lidé dlouhodobě konzumující rostlinnou stravu si vypěstovali špalíry bakterií konzumujících vlákninu, takže pro ně takové limity neexistují, pokud tedy nejí nezdravé veganské pokrmy. Celistvá rostlinná strava by však měla být účinná pro prosazení rozmanitého ekosystému prospěšných bakterií a podpoření nejen naší střevní mikroflóry, ale i celkového zdraví. 
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Motion graphics by Avo Media.

Afrika / cukrovka / inzulínová rezistence / ječmen / kardiovaskulární onemocnění / luštěniny / maso / mastné kyseliny s krátkým řetězcem / mikrobiom / mléčné výrobky / mořské plody / mrtvice / obiloviny / ořechy / ovoce / Prevotella / semena / škrob / srdeční onemocnění / střevní flóra / TMAO / úmrtnost / vejce / vláknina / zánět / zdravé srdce / zelenina / živočišné produkty