Již dříve jsme si vysvětlovali problematiku kontaminace vápníkových doplňků, jako je kostní moučka, olovem. Nešlo však pouze o kostní moučku. Podstatné množství olova bylo nalezeno i v jiných, obvyklejších a volně prodejných doplňcích stravy. Testování přesto odhalilo přetrvávající obavu odborné veřejnosti ohledně kostní moučky. Naštěstí již není tak oblíbená. Takže mnozí z nás většinou nepřicházejí do styku s olovem z kostní moučky přímo, ale můžeme mu být vystaveni nepřímo, prostřednictvím zvířat, která jíme. V USA je každý rok vyprodukováno 2,5 miliardy kilogramů kostní moučky jako vedlejší produkt jatek. Co se s těmi miliony tun ročně děje? Vracíme je zpět do oběhu, krmíme jimi hospodářská zvířata, zejména kuřata. Je třeba říct, že většina olova z kostí moučky prochází tělem zvířat a skončí v odpadních produktech. Jenže my tento odpad (kravské, prasečí a slepičí výkaly) sbíráme a pak jej znovu podáváme zvířatům. Uhodli jste. Můžeme tedy vidět, jak se hladiny škodlivých látek v jejich tělech hromadí. Už jsem mluvil o tom, co to může znamenat, když si pak uvaříte třeba slepičí vývar. Původní obavy z těchto krmivářských praktik, tedy krmení krav krávami, prasaty a kuřaty plynuly z šíření prionových infekcí. Příkladem je choroba šílených krav. Nejsou to však jen priony, jejichž koncentraci může tato recyklace znásobit, jsou tu i toxické látky, včetně olova. Konzumace většího množství rostlinných potravin by mohla snížit vystavení olovu a ještě větší poměr rostlinných potravin by mohl vystavení olovu snížit o to více. Taková věc se však musí otestovat. Měli bychom očekávat, že zjistíme prospěšnost této změny stravy? Ano, olovo je jedním z toxinů nacházejících se v mase. Nicméně polovinu našeho vystavení olovu ze stravy pravděpodobně tvoří rostlinné potraviny. Dietetické modelové studie z Evropy naznačují, že vegetariáni byli vystaveni přibližně stejnému množství jako obecná populace, s výjimkou těch, kteří jedli hodně divoké zvěře. Ta může obsahovat až tisíckrát více olova než většina ostatních potravin. Ve skutečnosti může mít vegetariánská strava dokonce i vyšší obsah olova. Jenže ono to není o tom, co jíte, ale o tom, co vstřebáte. Jak jsme se dozvěděli z příběhu o kadmiu, vstřebávání toxických těžkých kovů z živočišných potravin do lidských střevních buněk může být vyšší než z rostlinných zdrojů. Proto se stává, že najdete vegetariánku s jedněmi z nejnižších koncentrací olova a kadmia v krvi i přes její vysoký příjem těchto látek ze stravy. Vědět jistě to však nemůžeme… Dokud to neotestujeme. Zdá se, že po změně stravy na vegetariánskou měla fekální eliminace olova tendenci stoupat. U devíti subjektů došlo v průměru ke ztrojnásobení eliminace olova. Tři další subjekty to neovlivnilo a u čtyř došlo k poklesu eliminace o polovinu. Ale studie trvala jen několik měsíců; rozdíl nebyl statisticky významný. Tak zkusme rok. Šlo o změnu stravy charakterizovanou zařazením velkého množství syrové zeleniny, ovoce, nerafinovaných potravin a celozrnných obilovin. Naopak vyřazeno bylo maso, drůbež ryby a vejce (pár mléčných fermentovaných, zakysaných mléčných výrobků zůstalo). Množství zpracovaných a nezdravých potravin bylo sníženo. Vědci odebrali vzorky vlasů před a po pokusu. Naměřili významné snížení výskytu těžkých kovů, včetně snížení hladin olova téměř na polovinu. Podívejte se na to: tady je vidět množství rtutí, kadmia a olova, které jejich těla pomalu ukládala do vlasů, když s pokusem začínali. Během tří měsíců obsah toxických těžkých kovů poklesl a setrval tak. Jak víme, jestli to nebyla jen náhoda? Protože naměřený obsah těžkých kovů několik let po skončení studie byl opět zvýšený. Stalo se tak po návratu k běžné stravě. Hladiny rtuti, kadmia a olova vystřelily zpět na úroveň, na které kdysi zkoumané osoby začínaly. Totéž se stalo i s jinou skupinou po dvou letech. Pokles rtuti je snadné vysvětlit, pravděpodobně se tak stalo kvůli drastickému snížení konzumace ryb. Snížení konzumace alkoholických nápojů mohlo přispět k poklesu olova, ale také mohlo jít o efekt podobný tomu, jež se vyskytuje u kadmia. Pokles obsahu olova ve vlasech mohl být způsoben změnou stravy, která vedla v první řadě k jeho menšímu vstřebávání do těla.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Kristina DeMuth. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.

alkohol / doplňky stravy / drůbež / Evropa / hovězí maso / kadmium / kuře / maso / mořské plody / nápoje / nemoc šílených krav / nezdravé jídlo / ovoce / prionová onemocnění / rafinované potraviny / rostlinná strava / rtuť / ryby / těžké kovy / vápník / vegani / vegetariáni / vejce / vepřové / výrobní postupy / zelenina / živočišné produkty / zrno