Průměrný dospělý člověk používá denně devět výrobků osobní péče, složených ze 126 různých chemických látek. Původně jsme si mysleli, že cokoliv naneseme na kůži, vždy zůstane na povrchu, a jediná věc, která by nám mohla dělat starosti, je místní podráždění kůže. V posledních desetiletích jsme si však začali uvědomovat, že některé místně nanášené látky mohou proniknout do kůže nebo dokonce i skrz ni a nakonec kolovat v celém těle. Vezměte si například toxický těžký kov olovo. Aby výzkumníci zjistili, zda může být olovo absorbováno skrz kůži do těla, aplikovali někomu na levou paži olovo a poté měřili hladinu olova v potu, který proudil z pravé ruky v průběhu příštích několika dní. Došlo k velkému nárůstu hladiny olova, čímž se před necelými 30 lety prokázalo, že se olovo může vstřebat skrze kůži do těla a rychle se šířit do jeho různých částí. To vedlo orgány veřejného zdravotnictví k tomu, aby doporučili rodičům vyvarovat se používání kosmetiky (alespoň u svých dětí), která by mohla být kontaminována. Která kosmetika by to mohla být? Olovo bylo nalezeno v široké škále kosmetických přípravků, protože je přirozenou součástí mnoha barevných pigmentů. Organizace FDA stanovila horní limit pro olovo na 20 ppm. Přestože tento limity překročily jen některé vzorky henny – henna se totiž používá také k dočasnému tetování – tak tato množství olova mohou zůstávat na pokožce dlouhou dobu a henna proto nemusí být bezpečná. Vzhledem k tomu, že studie ukazují, že olovo nemusí mít žádnou identifikovatelnou bezpečnou úroveň – dokonce i nejnižší hladiny dokážou ovlivnit mozky vyvíjejících se dětí. Takže používání henny, obzvláště u dětí, může představovat riziko pro zdrav veřejnosti. Takže zvyšování povědomí o závažných toxických důsledcích henny může pomoci ukončit nebo alespoň omezit používání takových nebezpečných látek, zvláště když jde o děti. Tradičně byla henna složená pouze ze sušených a rozemletých listů jedné rostliny, ale nedávno se do ní začaly přidávat další látky, které jí propůjčují sytější barvu. Jednou takovou látkou je i olovo. Olovo je jednou z nejběžnějších a zároveň nejhrozivějších přísad v henně. Není však tak běžné jako PPD, para-fenylen-diamin. Červená, tradičně používaná pasta, známá jako „červená henna“, zřídka vyvolává nepříznivé účinky. Pokud však chcete dosáhnout tmavšího odstínu, známého jako „černá henna,“ už se bez dalších látek neobejdete. Někdy se používá i zvířecí moč. Stále však lepší moč než PPD, derivát z uhelného dehtu, který může způsobit nežádoucí kožní reakce, jako jsou puchýře a zjizvení. PPD se přidává k urychlení procesu obarvení kůže z původních až 12 hodin na méně než 2 hodiny. Takže i když použití černé henny může být lákavé, má potenciál krátkodobých i dlouhodobých vedlejších účinků. Jak časté jsou tyto reakce? Nejlepší odhady hovoří asi o 2,5 %. Takže asi 1 ze 40 dětí s tetováním z černé henny může dostat alergickou reakci. Naneštěstí se tato praxe stala módní (děkujeme, Spice Girls). Žádná přírodní černá henna neexistuje. Možná by bylo nejlepší respektovat tradičnější postupy; dříve než se dočasné tetování promění v trvalou jizvu. Problémem je, že PPD lze nalézt také v produktech označených jako červená henna. To, že je červená, ještě neznamená, že není riskantní. To jsou špatné zprávy pro odvětví s obratem 100 milionů dolarů. Protože je henna všech barev tak často falšována, neměla by být dle pokynů FDA vůbec nanášena na pokožku.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credits: tortugadatacorp via Pixabay and Michael Korcuska via flickr. Images have been modified. Motion graphics by Avocado Video.

děti / FDA / olovo / onemocnění kůže / těžké kovy / zdravá kůže