Před více než 60 lety definovala Světová zdravotnická organizace (WHO) zdraví jako „stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či zdravotního postižení.“ Jen to, že nejste depresivní, nemusí ovšem nutně znamenat, že jste šťastní. Ale když se podíváte do lékařské literatury, existuje 20krát více publikovaných studií o zdraví a depresi než o zdraví a štěstí. V posledních letech se však objevil výzkum pozitivní psychologie – co můžeme udělat pro zvýšení našeho úspěchu, fungování a štěstí. To vše je samo o sobě dobré, ale jsou šťastnější lidé také zdravější? Stále přibývá důkazů o tom, že pozitivní psychické rozpoložení je spojeno s nižším rizikem fyzického onemocnění. Není však překvapující, že zdravější lidé jsou šťastnější než nemocní lidé. Zajímavou otázkou je, zda psychická pohoda chrání proti budoucí nemoci nebo brání progresi chronických onemocnění. Chcete-li zjistit, co bylo dříve, musíte mít k dispozici více než jeden moment v čase. Potřebujete prospektivní studie, tedy studie, které probíhají v čase, abyste zjistili, zda šťastnější lidé skutečně žijí déle. A vskutku, přehled takových studií naznačuje, že dobrá psychická pohoda má příznivý účinek na přežití u zdravých i nemocných lidí. Ale ne tak rychle. Ano, pozitivní stavy mohou být spojeny s menším stresem a zánětem, i větší odolností vůči infekcím, ale psychická pohoda může být také spojena se zdravým životním stylem, který sám snižuje riziko onemocnění. Šťastní lidé mají tendenci méně kouřit, více cvičit, méně pít a lépe spát. Takže možná štěstí vede ke zdraví pouze nepřímo. Avšak ochranný účinek pozitivního psychického naladění přetrvával i po vyloučení vlivu všech těchto aspektů zdravého životního stylu, což znamená, že se projevil i při stejné úrovni kouření, pití, cvičení a spánku, tedy šťastnější lidé patrně opravdu žijí déle. V ideálním případě bychom pro definitivní stanovení příčiny a účinku provedli intervenční zkoušku, při níž by účastníci byli náhodně rozděleni podle různé úrovně nálady, a byly sledovány zdravotní dopady. Je zřídkakdy proveditelné či etické na základě náhody poškodit život některých lidí, abyste viděli, co se stane, ale pokud lidem dostatečně zaplatíte, můžete takové experimenty provádět. Výzkumníci se domnívali, že lidé, kteří obvykle prožívají negativní emoce, jsou více ohroženi nemocemi, a ti, kteří typicky vykazují pozitivní emoce, mají riziko menší, a tak se rozhodli to otestovat pomocí viru běžného nachlazení. U tří set třiceti čtyř zdravých dobrovolníků proběhlo hodnocení, nakolik se cítí šťastní, vděční a uvolnění, nebo naopak úzkostní, nepřátelští a depresivní. Následně jim byly podány nosní kapky, obsahující rhinoviry způsobující nachlazení, aby se ukázalo, u koho se s větší pravděpodobností nachlazení projeví. Kdo by si nechal do nosu kapat viry? No přece někdo, komu zaplatili 800 dolarů. Ovšem to, že jste vystaveni viru způsobujícímu nachlazení, neznamená, že automaticky onemocníte, protože máte imunitní systém, který nad ním dokáže zvítězit, i když vám to nakapou přímo do nosu. Otázkou je, čí imunitní systém funguje lépe? Imunitní systém selhal u jedné třetiny lidí, kteří se cítili otrávení životem, a tak onemocněli, ale u šťastné skupiny onemocněl jen asi jeden z pěti. Možná je to proto, že ti s pozitivními emocemi lépe spali, více cvičili, prožívali nižší stres? Ne, zdá se, že i po vyloučení vlivu aspektů zdravé životosprávy a hladiny stresových hormonů mají šťastnější lidé stále zdravější imunitní systém a větší odolnost vůči nachlazení. U chřipky to funguje také. Studii zopakovali s chřipkovým virem, a podobně jako v dřívější studii, vyšší míra pozitivních emocí se pojila s nižší mírou prokázaného onemocnění. Tyto výsledky ukazují, že když se cítíte silní, klidní a šťastní, může to hrát důležitější roli pro zdraví, než se dříve myslelo.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Condesign via Pixabay.

chřipka / chronická onemocnění / délka života / deprese / dlouhověkost / duševní zdraví / imunitní funkce / nachlazení / nálada / štěstí / stres / úzkostné stavy