Po lnu a mladé zelené pšenici je kurkuma třetím nejprodávanějším rostlinným výživovým doplňkem. Prodává se jí zhruba za 12 miliónů dolarů ročně, přičemž prodeje rostou asi o 20 %. Kurkumin je přírodní rostlinný výrobek, výtažek z kořene kurkumy. Běžně se používá jako potravinářská přídatná látka. Je oblíbený díky své příjemné jemné vůni a exotické žluté barvě. Je považováno za nepravděpodobné, že by měl nějaké vedlejší účinky. To, že je něco přirozené, nemusí ale nutně znamenat, že to nemůže mít toxické účinky. Strychnin je přírodní, kyanid také. Olovo, rtuť a plutonium jsou prvky, přirozenější už být nemohou. Jenže kurkuma je jen rostlina. Rostliny nemohou být nebezpečné. Zkuste to říct Sokratovi. Při zvažování platnosti široce přijímané představy, že doplňková a alternativní medicína je bezpečnějším přístupem k léčbě, musíme sobě a svým pacientům připomenout, že terapie, která má biologický účinek, je z definice lék, a léky mohou mít toxické účinky. Nelze tedy předpokládat, že látky odvozené z potravin budou při podávání ve formě farmaceutických přípravků neškodné i při dávkách, které snadno překračují množství, které bychom přijali ze stravy. Tradiční indická strava může obsahovat až 1 čajovou lžičku kurkumy denně, což odpovídá přibližně tomuto množství čerstvého kořene kurkumy. Pokud se podíváte na dávky kurkumy, které byly použity ve studiích na lidech, pohybují se od necelé šestnáctiny čajové lžičky po asi 2 polévkové lžíce denně. V případě kurkuminu však ve studiích bylo používáno množství odpovídající několika šálkům koření. Testovalo se množství i 100x vyšší než to, jaké milovníci kari po staletí konzumují. Přesto se to obešlo bez zjevných závažných nežádoucích účinků, přinejmenším v krátkodobém horizontu. Pokud však spojíme sílu velké dávky kurkuminu se silou černého pepře a zvýšíme tak biologickou dostupnost na 2 000 %, ve výsledku to může odpovídat tomu, jako bychom snědli 29 šálků kurkumy denně. Takto vysoká dávka by mohla zvýšit maximální krevní hladiny kurkuminu na úroveň, při které již začínáme pozorovat znatelné poškození DNA, přinejmenším in vitro. Takže může být pro naše zdraví lepší zařadit do stravy kurkumu a neužívat místo ní kurkuminové doplňky, zejména během těhotenství. Jediná další kontraindikace uvedená v posledním odborném posudku zmiňuje možnou schopnost kurkuminu vyvolat bolesti žlučníku u lidí se žlučovými kameny. Nicméně kurkumin může chránit funkci jater a zabraňovat vzniku žlučových kamenů. Působí jako cholecystokinetické činidlo, což znamená, že usnadňuje čerpání žluči ze žlučníku, takže zabraňuje tomu, aby se tam žluč držela příliš dlouho. V této studii dali lidem malou dávku kurkuminu odpovídající asi čtvrtině lžičky kurkumy. Pomocí ultrazvuku dokázali zviditelnit žlučník a jeho stlačování v reakci na kurkumu. Jeho objem se měnil v průměru o 29 %. Ideálně bychom však chtěli, aby se stlačil až na poloviční objem. Proto vědci pokus zopakovali s odlišnými dávkami. Pro dosažení 50% stlačení bylo zapotřebí zhruba 40 miligramů kurkuminu. To je asi třetina čajové lžičky kurkumy denně. Na jednu stranu je to skvělé a proveditelné, na druhou stranu mě ovšem napadá, že je tím pádem kurkuma opravdu silná. Co by se stalo, kdybyste ve svém žlučníku měli nějakou překážku? Pokud by váš žlučníkový kanálek zatarasil žlučníkový kámen a vy byste snědli něco, co vám tak silně stáhne žlučník, mohlo by vás to bolet! Proto by pacienti s ucpanými žlučovými cestami měli být s konzumací kurkuminu opatrní. Pokud jde o všechny ostatní, výsledky naznačují, že kurkumin může účinně spouštět vyprazdňování žlučníku a tím snižovat riziko vzniku žlučových kamenů. V konečném důsledku možná i riziko rakoviny žlučníku. Ovšem příliš velké množství kurkumy může zvýšit riziko ledvinových kamenů. Jak jsem zmínil v předchozím videu, kurkuma má vysoký obsah rozpustných oxalátů. Ty se mohou vázat na vápník a vytvářet nerozpustný oxalát vápenatý, který je zodpovědný přibližně za tři čtvrtiny všech ledvinových kamenů. Takže ani střídmá konzumace kurkumy nemůže být doporučena lidem se sklony k tvorbě ledvinových kamenů. Takoví lidé by měli omezit celkový příjem oxalátů ze stravy na méně než 40 až 50 mg/den. To znamená, že by měli jíst nanejvýš jednu čajovou lžičku kurkumy denně. Například lidé s dnou už ze své podstaty mají vysoké riziko vzniku ledvinových kamenů. Pokud by jejich lékař chtěl zánětlivé projevy dny léčit vysokou dávkou kurkumy, pak by mohly přijít na řadu doplňky stravy s kurkuminem. V případě snahy o dosažení vysokých hladin kurkumin prostřednictvím konzumace kurkumy by totiž došlo k nadměrnému zatížení oxaláty. Pokud je někomu předepsán doplněk s kurkuminem, podle čeho si ho má vybrat? Poslední odborný posudek doporučuje výrobky od západních dodavatelů, kteří dodržují doporučené „správné výrobní postupy,“ což může snížit riziko, že si zakoupíme falšovaný výrobek.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Savagecats, Viosplatter, Wallyg, h-bomb and Cizauskas via flickr, and Andy king50 via Wikimedia. Thanks to Ellen Reid for her image-finding expertise, and Jeff Thomas for his Keynote help.

alternativní medicína / bezpečnostní limity / dna / doplňky stravy / funkce ledvin / Indie / koření / kurkuma / kurkumin / ledvinové kameny / léky / lněné semínko / olovo / onemocnění jater / onemocnění ledvin / onemocnění žlučníku / oxaláty / poškození DNA / rakovina / rakovina močového měchýře / rtuť / těhotenství / těžké kovy / vápník / vedlejší účinky / zánět / zdravá játra / zdravé ledviny / zdravý močový měchýř / zdravý žlučník / žlučové kameny