Na veřejných zdravotních školách se učíme, že existují tři stupně preventivní medicíny. Primární prevence je například snahou o zabránění prvnímu infarktu u lidí s rizikem. Sekundární prevence je, když už onemocnění máte, ale snažíte ze zabránit druhému infarktu. A terciární prevence je srdeční rehabilitace, u které se snažíme zmírnit výskyt komplikací. Čtvrtý stupeň byl navržen v roce 2000, kvarterní prevence: předmětem je snaha o zmírnění škody napáchané všemi léky a dřívějšími zákroky. Zdá se však, že lidé zapomínají na pátý koncept. Představila ho Světová zdravotnická organizace již v roce 1978 – prvotní prevence. Nyní je součástí strategických cílů American Heart Association pro rok 2020. Prvotní prevence byla myšlena jako strategie k zabránění celospolečenským epidemiím rizikových faktorů. Odpovídající strategie pro jednotlivce má zabránit rozvoji rizikových faktorů. Místo toho, aby se zabránilo tomu, že někdo s vysokým cholesterolem dostane infarkt, se řeší, jak jej v prvé řadě ochránit před vysokým cholesterolem. American Heart Association vymyslela „The Simple Seven“ (Sedm jednoduchých zásad). Patří mezi ně nekuřáctví, udržování zdravé váhy, „velmi aktivní“ životní styl (nejméně 22 minut chůze denně), několik kusů ovoce a zeleniny denně, nízký cholesterol, normální krevní tlak i hladina krevního cukru. Cílem bylo snížit počet úmrtí na srdeční onemocnění o 20 % do roku 2020. Proč tak skromný cíl? Zlepšení o 25 % se zdálo nereálné, 15 % bylo zase málo, proto zvolili 20 %. Když se můžeme zbavit 90 % rizika jednoduchými úpravami životního stylu, proč je 25% pokles úmrtnosti považován za nerealistický? Abychom to pochopili, musíme si uvědomit, jak moc špatné naše současné stravování je. Nejčastějším uváděným důvodem pro nedodržení diety na snížení cholesterolu je předpoklad, že už dotyčný jí dostatečně zdravě a nemusí tedy nic měnit. Pokud se ovšem podíváme na kardiovaskulární zdraví dospělých obyvatel USA, asi jen 1 % dodržuje úplné minimum týkající se zdravých stravovacích návyků. Příkladem je pět porcí ovoce a zeleniny denně, konzumace luštěnin a obilovin a pití méně než 3 plechovek limonády týdně. Jaké procento Američanů zvládá všech sedm zásad? Byl proveden průzkum na 14 000 lidech obou pohlaví a většina z nich dodržovala dvě nebo 3. Téměř nikdo nedodržoval všech sedm jednoduchých zásad pro zdravé srdce a cévy. Jaký počet lidí to tedy zvládl? Jen asi 1 z 2 000 Američanů se dokázal držet všech sedmi zásad. S čím byly největší problémy? Se stravou. Nad tím bychom se měli chvíli zastavit. Naneštěstí se nezdravé návyky rozšířily také ve zdravotnictví. Třeba u lékaře kuřáka můžeme očekávat nižší pravděpodobnost, že pacienty povede k odvykání kouření. U lenivých doktorů asi nemůžeme očekávat povzbuzení k pohybu nebo konzumaci ovoce a zeleniny. Lékaři nám musí ve zdravých návycích jít příkladem. Velmi to zvyšuje naši důvěryhodnost a účinnost našich promluv k pacientům. Již jsou pryč doby, kdy měl lékař takovou autoritu, že i přes svou vlastní nadváhu a drobení si cigaretového popela na umaštěný nátělník mohl předepisovat pacientům změny návyků a nijak mu to neubíralo na důvěryhodnosti.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to marsmetn tallahassee via Flickr.

cholesterol / fazole / hypertenze / kardiovaskulární onemocnění / kouření / krevní cukr / krevní tlak / medicína životního stylu / nápoje / ovoce / pohyb / srdeční onemocnění / Světová zdravotnická organizace / sycené nápoje / úmrtnost / vysoký krevní tlak / vzdělávání / zdravé srdce / zdravotnické profese / zelenina / zrno