V mém shrnutí roku 2012 jsem prozkoumal roli, jakou může zdravá strava hrát v prevenci, léčbě a zvrácení našich nejsmrtelnějších nemocí. V roce 2013 jsem se zabýval nejběžnějšími onemocněními. V letošním roce bych se chtěl zabývat několika z našich nejčastějších příčin zdravotního postižení.  Chceme žít dlouhý a zdravý život, nikoliv dlouhý a utrápený. Srdeční onemocnění není jen nejčastější příčina úmrtí, ale také nejčastější příčina zdravotního znevýhodnění. Dr. Ornish dokázal pomocí svého programu sestávajícího z rostlinné stravy a doprovodných opatření snížit počet záchvatů anginy pectoris u svých pacientů kardiaků o 91 % (jde o palčivou bolest na hrudi, která se může vyskytnout u pacientů s pokročilým srdečním onemocněním). Zato v kontrolní skupině pacientů, kterým bylo řečeno jenom to, aby se řídili radami svých lékařů, došlo k navýšení počtu záchvatů o 189 %. Toto výrazné snížení výskytu bolesti na hrudi přetrvalo i po následujících pět let.  Dlouhodobé snížení bolesti bylo porovnatelné s účinkem srdečního bypassu, ale rozdíl byl v tom, že nebylo zapotřebí nože nebo pilky k přeříznutí hrudního koše na dvě poloviny. Raději vidličky než nože. Raději polévku než pilku.  Ale to bylo v 90. letech, kdy dr. Ornish studoval jen několik desítek pacientů najednou. Co takhle zkusit převést rovnou 1 000 pacientů na celistvou rostlinnou stravu?  Během tří měsíců se téměř tři čtvrtiny pacientů s anginou pectoris svých potíží zbavili, 74 % z nich bylo vyléčeno bez jediného řezu skalpelem nebo vedlejšího účinku. Dr. Ornish však změnil více než jen stravu svých pacientů. Předepsal jim také věnovat se pravidelně mírné fyzické aktivitě, například běžné chůzi. Jak tedy víme, jakou roli hrála strava?  Pokud se podíváte zpět do první Ornishovy publikace, píše v ní, že podával pacientům s kardiovaskulárním onemocněním skoro čistě veganskou stravu, a nepřidával jim žádnou fyzickou aktivitu. Pokus zahrnoval jen změnu stravu a tipy ke zvládání stresu. Přesto se mu podařilo snížit počet záchvatů o 91 % za méně než měsíc. A dr. Esselstyn byl schopen zlepšit anginu pectoris pouhým použitím rostlinné stravy, to byl jediný zásah. Proto víme, že strava je tou aktivní složkou.  A tito lékaři ani nebyli prvními. Existuje celá řada případů sahajících až do sedmdesátých let minulého století. Už o tom víme několik desetiletí. Angina pectoris a veganská strava, tady se třeba píše o muži s iniciálami F. W. Pacient měl tak silnou bolest na hrudi, že se musel zastavovat každých 9-10 kroků. Byla mu předepsána veganská strava, dokonce se ani nejednalo o nízkotučnou verzi, a o pár měsíců později mohl šplhat po horách zcela bez bolesti.  Vysvětlením může být, že u vegetariánů se tepny roztahují čtyřikrát lépe než u konzumentů masa. Pokud převedeme lidi z běžné stravy na rostlinnou stravu na jeden celý rok, jejich ucpané tepny se doslova pročistí a na konci roku mají v tepnách o 20 % méně plaku než na začátku.  Když naopak lidem předepsali nízkosacharidovou stravu s velkým podílem masa, něco na způsob Atkinsovy diety, stav pacientů se zhoršil. Na konci roku měli tepny o 40-50 % ucpanější.  Tady je několik reprezentativních snímků srdce. Žlutá, a zejména červená barva představuje krev proudící do samotného srdečního svalu přes věnčité tepny. Tento pacient pokračoval v konzumaci rostlinné stravy a jeho tepny se krásně otevřely a umožnily dostatečné proudění krve. Tento člověk začínal s dobrým krevním průtokem, ale po roce na stravě založené především na mase došlo k výraznému ucpání tepen. Toto není měření rizikových faktorů, ale skutečného průtoku krve do srdečního svalu na rostlinné nebo velmi masité stravě. Není divu, že nedávná metaanalýza našla spojitost mezi nízkosacharidovou stravou a výrazně vyšším rizikem úmrtí, v dlouhodobém měřítku zvýšenou úmrtností na všechny příčiny. To znamená, že lidé konzumující nízkosacharidovou stravu žijí kratší dobu.  V současnosti existuje nová třída léků k léčbě anginy pectoris, ale než na jejich masovou výrobu vyčleníme miliony, miliardy amerických dolarů, možná bychom se měli více zabývat výživovými strategiemi. Ještě dnes jsou tyto strategie nadále přehlíženy, jelikož mentalita ortodoxní lékařské praxe jednoznačně dává přednost léčivům.  Lékaři mají pravděpodobně pocit, že většina pacientů nebude ochotna nebo schopna provést nutné a rozsáhlé změny ve svém jídelníčku. Ačkoli to může být u mnoha pacientů pravda, určitě to neplatí pro všechny. A v každém případě si pacienti s anginou pectoris zaslouží, aby jim byla nabídnuta alternativa v podobě rostlinné stravy ještě předtím, než budou objednáni na nákladný chirurgický zákrok nebo odkázáni k užívání léků, které mohou mít celou řadu vedlejších účinky a nikdy se doopravdy nedostanou k jádru problému.  V reakci na tento dokument jeden ředitel farmaceutické firmy napsal dopis do lékařského časopisu. „Ačkoliv by úprava stravy a životosprávy měla představovat součást řešení onemocnění, mnoho z pacientů nemusí být schopno dostát zásadním dietním změnám, které jsou nutné pro osvojení si veganské stravy.“ Proto by samozřejmě každý měl začít užívat nový lék zvaný ranolazin, který se prodává jako Ranexa. Ročně vyjde asi na 45 000 Kč, ale jeho nežádoucí účinky nejsou tak hrozné a lék funguje. Provedené studie souhrnně ukazují, že při nejvyšším dávkování může lék u pacientů s anginou pectoris prodloužit výdrž u fyzické aktivity o 33,5 vteřin. Nevypadá to, že by ti, kteří zvolí léky, mohli počítat s brzkým šplháním po horách. Nejen, že je rostlinná strava bezpečnější a levnější volbou, navíc může účinkovat lépe.  Již jsem se zabýval chronickou obstrukční plicní nemocí jako významným zabijákem lidí, ale co takový ischias, bolest v dolní části zad? Bolest ve spodní části zad se stala jedním z největších problémů veřejného zdravotnictví západních zemí asi už v druhé polovině dvacátého století. Chronická bolest zad postihuje asi každého pátého člověka, což je 30 miliónů Američanů. Je to epidemie. Je to tím, že lidé více zvedají těžká břemena? Mechanické faktory, jako je zvedání a přenášení předmětů, pravděpodobně v onemocnění nehrají hlavní roli. Tak co to způsobuje?  Už jsem se o tom zmínil dříve. Ateroskleróza může zatarasit tepny přivádějící krev do oblasti páteře, přičemž toto omezení průtoku krve může způsobit problémy se zády. Lze to pozorovat na vlastní oči díky angiografii. Nalevo jsou zobrazeny zdravé tepny, napravo jsou tepny ucpané. Nebo na pitvě, kde můžete vidět, jak jsou otvory do páteřních tepen uzavřeny plakem plným cholesterolu, což zobrazuje snímek na pravé straně. A proč pitva? Protože bolesti zad mohou předznamenávat smrtelné srdeční onemocnění. Je to podobné jako s ucpanými žílami v penise, které jednak vedou k poruchám erekce, ale zároveň upozorňují na riziko srdečních infarktů. Jsou to totiž příznaky toho stejného onemocnění: zanícené, zmrzačené a poškozené tepny, jen v různých částech těla. Dnes díky magnetické rezonanci můžeme zužování páteřních tepen pozorovat přímo v zádech lidí trpící na bolesti zad nebo degeneraci plotýnek. Vše to souvisí s vysokým cholesterolem. Lidé se zúženými tepnami mají asi 8,5x větší riziko, že budou trpět na chronické bolesti spodní části zad.  Dává to smysl. Meziobratlové ploténky ve spodní části zad jsou největší nevaskulární tkání v těle, což znamená, že nemají vlastní krevní cévy. Živiny se k nim proto dostávají jakýmsi rozptýlením od jejich okrajů. Plotýnky jsou proto obzvlášť choulostivé na nedostatečný přívod živin. Pomocí magnetické rezonance můžete měřit účinky tohoto zhoršeného průtoku krve na difuzi živin a pozorovat, jak se zdravá ploténka mění v poškozenou. Ve věku 49 let asi 97 % meziobratlových plotýnek konzumentů standardní americké stravy vykazuje nejméně poškození druhého stupně.  Už začátkem puberty, okolo 11 let, začínají naše meziobratlové plotýnky degenerovat. Jak jsem zmínil již dříve, skoro všechny děti konzumující standardní americkou stravu vykazují známky počínající aterosklerózy již ve věku 10 let. Je to smutné, ale bolest v bedrech je nyní častým problémem také u dětí a dospívajících. Situace se navíc nadále zhoršuje. U některých dětí se začíná rozvíjet cukrovka už v dětství, přestože propukne až v dospělosti, a u některých dospívajících se zase začne rozvíjet jiná chronická nemoc. Proto není nikdy příliš brzy začít jíst zdravě. Chcete-li se zase dostat do kondice, musíte dostat potřebnou krev do zad.  Přeskočíme teď o pár řádků níž v rámci úspory času a přesuneme se k mrtvici, která může být velmi poškozující. Naštěstí nás před ní může pomoci ochránit vysoký příjem vlákniny, tedy celistvých rostlinných potravin. Tato domněnka, že příjem vlákniny ze stravy má určité ochranné účinky proti chronickým onemocněním, vznikla před 40 lety a od té doby ji podpořilo obrovské množství vědeckých důkazů. Dnes proto věříme, že velký příjem vlákniny, tedy nezpracovaných rostlinných potravin, pomáhá předcházet obezitě, cukrovce a kardiovaskulárním onemocněním, jako je mrtvice.  Mrtvice je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí a zároveň předním původcem zdravotního omezení. Prevence vzniku samotné mrtvice, takzvaná primární prevence, by proto měla být prioritou veřejného zdraví. Na základě všech nejlepších dosavadních studií lze říci, že různý výskyt mrtvic u různých lidí podle všeho závisí na tom, kolik vlákniny ten daný člověk konzumuje. Je pozoruhodné, že už zvýšení příjmu vlákniny o 7 gramů denně dokáže snížit riziko mrtvice o 7 %. A 7 gramů není moc. To je třeba malá porce celozrnných těstovin s rajčatovou omáčkou a jablkem. Nic těžkého! Pokud byste však skutečně chtěli snížit riziko mrtvice na minimum, pak byste se měli snažit denně přijmout 25 gramů rozpustné vlákniny, která se nachází v luštěninách, ovsu, ořeších a bobulovitém ovoci. K tomu je ještě potřeba 47 gramů nerozpustné vlákniny, kterou najdeme zejména v celozrnných obilovinách. Člověk by musel jíst velmi zdravě, aby přijal 72 gramů vlákniny denně, je to velké množství rostlinných potravin. Tyto mezní hodnoty by však mohly být považovány dokonce jen za minimální doporučený příjem vlákniny schopný zabránit vzniku mozkových mrtvic.  Vědci sami přiznávají, že tato minima jsou vyšší, než je běžně a svévolně navrhováno jako „přiměřené“. Chceme ale, aby nás zodpovědné orgány podporovaly v tom, co ony považují za praktické, nebo jen chceme, aby nám sdělily přesně to, co říká věda, tak jako to dělají tady, a pak nás samotné nechaly rozhodnout, co uděláme? Někdo financovaný firmou Kellogg si postěžoval a napsal, že v praxi jsou tak vysoké příjmy vlákniny nedosažitelné. Zpráva by měla být spíše postavena jako: „Čím více, tím lépe.“ Lidé by si dali třeba misku cereálií nebo něco podobného.  Dr. Kellogg, který byl jedním z našich nejslavnějších lékařů a kterému se připočítává k dobru, že byl jedním z prvních, kteří bili na poplach ohledně kouření, může být považován za prvního amerického lékaře, který uznal obor výživy za samostatný a skutečný vědní obor. Kdyby věděl, co se s jeho firmou stalo, obracel by se teď v hrobě.  Cukrovka, naše 7. nejčastější příčina úmrtí a zároveň 8. nejčastější příčina zdravotního postižení. Až u 50 % diabetiků se nakonec rozvine neuropatie, poškození nervů. Neuropatie může být velmi bolestivá a tato bolest často nereaguje na běžnou léčbu. Ve skutečnosti údajně neexistuje žádná účinná léčba diabetické neuropatie. Nám lékařům zbývají pouze steroidy, opiáty a antidepresiva, jejichž účelem je pouze snaha o zmírnění utrpení pacientů. Ale před 20 lety byla zveřejněna pozoruhodná studie o regresi a zvrácení diabetické neuropatie jen s pomocí rostlinné stravy.  Dvacet jedna diabetiků trpících mírnou nebo závažnější formou bolestivé neuropatie po dobu až 10 let. Těmto lidem byla předepsána celistvá rostlinná strava. Celé roky utrpení a pak kompletní úleva, kterou pocítilo 17 z 21 pacientů během několika dnů. Necitlivost se rovněž značně zlepšila. A veškeré vedlejší účinky byly pozitivní. Účastníci zhubnuli asi o 4,5 kilogramu. Krevní cukry se zlepšily, inzulín klesl na polovinu. A u pěti pacientů byla vyléčena nejen diabetická neuropatie, ale evidentně i jejich cukrovka. Měli normální hladinu cukru v krvi i bez užívání jakýchkoli léků. Dvacet let byli tito lidí diabetici a pak stačilo pár týdnů a mohli vysadit všechny léky. Hodnoty jejich triglyceridů a cholesterolu se také zlepšily. Vysoký krevní tlak se zlepšil. Ve skutečnosti asi u poloviny nemocných s vysokým tlakem došlo během tří týdnů ke snížení celkové spotřeby léčiv na vysoký krevní tlak o 80 %. Už dříve jsme zjistili, že rostlinná strava dokáže zvrátit a vyléčit cukrovku 2. typu a hypertenzi, ale tohle bylo něco nového. Roky bolestivého utrpení a pak kompletní úleva od bolesti u 80 % pacientů během pár dní.  Jednalo se však o program zahrnující ubytování pacientů a podávání pokrmů. Co se stalo, když byli posláni domů a museli se vrátit do reálného života? Těch 17 účastníků bylo sledováno několik následujících let a s výjimkou jednoho úleva od bolestivé neuropatie přetrvala, nebo se dokonce ještě o něco zlepšili. Jak se jim podařilo dosáhnout tak vysoké míry dodržování čistě rostlinného stravování? Stačilo, že pacienti viděli výsledky.  Diabetická neuropatie je jedna z nejbolestivějších a nejnepříjemnějších lékařských diagnóz. Přesto byly tři čtvrtiny pacientů vyléčeny během několika dní jen s pomocí přírodní, netoxické a dokonce vyloženě prospěšné léčebné metody, stravy založené na celistvých rostlinných potravinách. O něčem takovém by se mělo všude psát. Jak je vůbec možné tak rychle zvrátit poškození nervů?  Nevypadalo to, že by za tím stálo zlepšení hladiny krevních cukrů, protože trvalo asi deset dní, než strava srovnala příznaky cukrovky, ale k tomu, aby zmizely bolesti, stačily méně než čtyři dny. Existuje několik mechanismů, pomocí kterých může striktně vegetariánská strava zmírnit příznaky diabetické neuropatie i cukrovky samotné.  Jejich nejzajímavější spekulací je, že příčinou potíží by mohly být transtuky přirozeně se nacházející v mase a mléčných výrobcích. Ty by mohly vyvolat v těle zánět. Vědci zjistili, že značný percentuální podíl tuku pod kůží konzumentů masa nebo dokonce jen mléčných výrobků a vajec, byl tvořen transtuky. Transtuky se jim usadily v těle, pod kůží. Zato lidé, kteří konzumovali jen striktně rostlinnou stravu, celistvou rostlinnou stravu, neměli ve svém těle detekovatelné transtuky. Výzkumníci zapíchli jehly do hýždí lidí na různých typech stravy a zjistili, že po devíti a více měsících lidé na výhradně rostlinné stravě dokázali ze svého těla, nebo alespoň z hýždí, odstranit veškeré transtuky. Nicméně jejich bolesti nepřetrvávaly 9 měsíců, zmizely přece v řádu dní. Takže to úžasné zlepšení lze s větší pravděpodobností přičíst zlepšení průtoku krve.  Vzorky z nervové biopsie od diabetiků se závažnou formou neuropatie ukázaly, že uvnitř nervů probíhalo onemocnění tepen. Dokonce i v našich nervech jsou krevní cévy, které se mohou ucpat stejně jako ty ostatní. Tím nervy přicházejí o zásobování kyslíkem, což je nutí k vysílání signálů bolesti. Během několika měsíců na rostlinné stravě však zlepšení krevní „reologie“, což představuje lehkost, s jakou krev proudí cévami, může hrát významnou roli ve zvrácení diabetické neuropatie. Rostlinná strava může také snížit hladinu IGF-1 v očních bulvách diabetiků a snížit riziko retinopatie – diabetické ztráty zraku. A co léčba retinopatie?  Dr. Kempner z Duke University použil stravu založenou na rostlinách složenou převážně z rýže a ovoce a podařilo se mu vůbec poprvé zaznamenat zvrácení postupu diabetické neuropatie u čtvrtiny pacientů. To je něco, co bylo do té doby považováno za nemožné. Mezi účastníky byla například 60letá žena diabetička, už slepá na jedno oko, která byla schopná rozpoznat jen obrysy velkých předmětů druhým okem; takže prakticky slepá. O pět let později se její stav díky zdravé stravě místo zhoršení zlepšil. Byla poté schopna rozpoznávat tváře, nápisy a číst texty v novinách psané velkými písmeny. Navíc byla schopná vysadit všechen inzulín a měla normální hladinu krevních cukrů. Její cholesterol klesl o 2,5 mmol/l.  Nejúčinnější způsob, jak se vyhnout diabetickým komplikacím, je především zbavit se cukrovky. A to je u pacientů s cukrovkou 2. typu často možné, pokud jsou schopni zavázat se k dostatečně zdravému stravování a denně se věnovat pohybu. Cukrovku 2. typu lze zvrátit a plně vyléčit správnou stravou. To stejné platí pro některé z komplikací cukrovky.  Vzhledem k tomu, že úvodní zpráva o zvratu neuropatie byla zveřejněna už před 20 lety, další výzkumníci již už od té doby úspěšně replikovali. Proč jsme se tedy o tom neučili na lékařské škole? Zanedbávání této důležité práce širší lékařskou komunitou lze skoro považovat za ostudné.  Alzheimerova choroba asi nejlépe poslouží ke znázornění rozdílu mezi délkou života a délkou života ve zdraví. Komu záleží na tom, jestli se dožije sta let, pokud posledních několik let nebude poznávat ani vlastní odraz v zrcadle? V roce 1901 byla Augusta převezena do ústavu pro choromyslné svým manželem. Byla označena za zapomnětlivou a dezorientovanou ženu trpící bludy, která již nedokázala obstarávat domácí práce. Vyšetřoval ji dr. Alzheimer, který se později proslavil právě díky ní. Při pitvě popsal amyloidní plaky a neurofibrilární klubka, které se později staly charakteristickým rysem onemocnění.  Nicméně v tom vzrušení z objevení nové nemoci byla možná jedna stopa přehlédnuta. Popsal arteriální sklerotické změny, tedy tvrdnutí tepen v mozku pacientky. V této souvislosti nás nejčastěji napadá ucpávání srdečních tepen, viďte? Ale jak jsme viděli na příkladu s páteří a s nervy, ateroskleróza postihuje prakticky celý lidský organismus. Celá cévní soustava, včetně mozku, je onemocněním ohrožena. Jeden z nejpalčivějších příkladů systémové povahy ucpaných tepen je spojitost mezi onemocněním věnčitých tepen, degenerativním onemocněním mozku a Alzheimerovou chorobou či demencí.  Srdečnímu infarktu i mrtvici můžeme do velké míry předejít a na Alzheimerovu chorobu můžeme nahlížet jako na svého druhu „mrtvici mysli“. Mrtvici mysli, stejně jako srdečním infarktům a mozkovým mrtvicím, můžeme zabránit jedině vyřešením rizikových cévních faktorů, jako je vysoký krevní tlak a cholesterol, případně nápravou chronické krevní hypoperfúze, což je nedostatečné proudění krve do mozku, které se objevuje už celé roky před propuknutím Alzheimerovy choroby.  A nyní máme rozsáhlý důkazní materiál silně propojující aterosklerotické cévní onemocnění s Alzheimerovou chorobou. Například pitevní studie nám ukázaly, že jedinci s Alzheimerovou chorobou mají významně více ateroskleroticky zúžené tepny v mozku. Takto by měly vypadat naše mozkové cévy: otevřené, čisté, umožňující proudění krve. A takto vypadá ateroskleróza v našich mozkových cévách. Jsou ucpané tukem a cholesterolem, který uzavírá tepny a omezuje průtok krve. Jaký typ tepen chcete ve svém mozku mít vy? Toto snížení průtoku krve může způsobit, že mozek bude strádat nedostatkem kyslíku. Výsledkem jsou nepostřehnutelné mini mrtvičky, atrofie mozkové tkáně, scvrkávání. Zdá se, že kumulativní účinky hrají klíčovou roli v rozvoji Alzheimerovy choroby.  Ale co role kovů v Alzheimerově chorobě? Zdá se, že kovy jen zhoršují škodlivé účinky nadměrného příjmu nasyceného tuku a cholesterolu.  Co takzvaný gen Alzheimerovy choroby, ApoE4? Strava předčí geny. Gen zvyšující riziko Alzheimerovy choroby se vyskytuje nejvíce v Nigérii, nicméně zdejší obyvatelé mají jeden z nejnižších výskytů Alzheimerovy choroby. Abychom pochopili proč, musíme pochopit roli ApoE. Co má tento gen na starosti?  Alzheimerův gen tvoří hlavní nosič cholesterolu v mozku, ale pokud je váš cholesterol dostatečně nízký, protože vaše strava obsahuje jen minimum živočišného tuku, jelikož je založená na obilovinách a zelenině, pak změny v hladině cholesterolu mohou vést ke změnám v genové expresi. To, že nám byly rozdány špatné genetické karty, ještě neznamená, že jimi nemůžeme pořádně zamíchat. Podle nejnovějších pokynů k prevenci Alzheimerovy choroby jsou dvěma nejdůležitějšími kroky, které můžeme udělat, omezit spotřebu masa, mléka a nezdravých pochutin a nahradit je pak zeleninou, luštěninami, ovocem a celozrnnými obilovinami. To jsou naše nejlepší vědou podložené tipy, jak předcházet Alzheimerově chorobě.  Počkejte, celozrnné obiloviny chrání mozek? Tento rok jsem měl tu čest zúčastnit se debaty s autorem knihy Grain Brain, dr. Perlmutterem, který prodal spoustu knih tvrdících, že sacharidy ničí náš mozek. Co nám však říká věda?  Vezměte si například Japonsko; tam výskyt demence za několik posledních desetiletí prudce vzrostl. Z vzestupu Alzheimerovy choroby je obviňován vzestup spotřeby živočišných potravin v Japonsku. Tradiční strava obsahovala hodně rostlinných potravin, jako jsou obiloviny, a méně těch živočišných. Od roku 1960 se však zdejší strava odvrací od původního rýžového základu a nabírá novou podobu, která zahrnuje spoustu masa. Takže méně obilovin ve stravě vedlo k více případům Alzheimerovy choroby.  Nejdůležitějším výživovým rizikovým faktorem pro Alzheimerovu chorobu se ukázala být spotřeba živočišného tuku. Souvislost mezi stravou a demencí lze tedy lépe než jako zrnitý mozek charakterizovat jako masnou hlavu. Podobná analýza v Číně dospěla ke stejnému závěru. Na základě těchto zjištění lze usoudit, že míra výskytu Alzheimerovy choroby a demence bude nadále stoupat až do doby, než se stravovací návyky opět změní a živočišné výrobky ustoupí do pozadí. To je v souladu s našimi poznatky ukazujícími, že vegetariáni mají dvakrát až třikrát nižší riziko demence. Čím déle jedli bezmasou stravu, ním nižší riziko měli.  Ostatně, ve které zemi je nejnižší výskyt Alzheimerovy choroby? Ve venkovských oblastech Indie. Nemusí být dílem náhody, že země s nejnižším výskytem Alzheimerovy choroby patří mezi země s nejnižší konzumací masa. Okolo 40 % obyvatel jí bezmasou a bezvaječnou stravu bohatou na obiloviny, luštěniny a sacharidy obecně. Populační studie odhalily silně ochranný účinek obilovin ve vztahu k Alzheimerově chorobě. A mezi těmito obilovinami byly i ty s obsahem lepku, ne jen rýže.  Věda ukazuje přesný opak toho, co se dnes dočteme v bulvárním tisku. Jinými slovy, nevyřazujte obiloviny z jídelníčku. Když budete jíst obilí, ušetříte tím svůj mozek poškození. Odhalení spojení mezi ucpáním tepen a Alzheimerovou chorobu je dobrou zprávou, protože ateroskleróze lze předejít a léčit ji. Alzheimerově chorobě by tedy možná také šlo zabránit nebo ji léčit. Pojďme to otestovat.  Pokud budete sledovat lidi, kteří právě začali ztrácet své mentální schopnosti, tak kognitivní schopnosti těch, kteří měli nejméně ucpané tepny v mozku, zůstaly v průběhu let poměrně stabilní. Ale u osob s většími nánosy cholesterolu se stav zhoršil a u lidí s nejvíce blokádami mentální schopnosti rychle upadaly. A totéž platí se schopností provádět běžné činnosti každodenního života, třeba oblékání. Onemocnění tepen zdvojnásobilo počet případů přerodu do Alzheimerovy choroby. Stručně řečeno, neefektivní zásobování mozku krví může mít závažné důsledky pro jeho správné fungování.  Udělá léčba cévních rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol, dostatečný rozdíl? Až doteď jsme to nevěděli. Tři sta pacientů s Alzheimerovou chorobou. Pacienti s léčenými cévními rizikovými faktory měli výrazně pomalejší pokles mentálních schopností, nemoc postupovala pomaleji. Často se říká, že „cílem medicíny je poskytnout pacientům naději a když není naděje, nabídnout porozumění.“ A teď máme poprvé v dějinách tohoto onemocnění šanci poskytnout pacientům s Alzheimerovou chorobou tu naději.  Rád bych zakončil přednášku povídáním o rakovině, další významné příčině úmrtí a postižení. Kolik let života lidé ztrácejí kvůli rakovinám, jimž se dá teoreticky předcházet? Každý rok je více než 5 milionů očekávaných let života ve Spojených státech ztraceno jen kvůli těmto třem rakovinám: rakovina plic, kolorektální karcinom a rakovina prsu. Tím pádem zůstává zjišťování a zlepšování strategií vhodných pro prevenci rakoviny naší prioritou, zejména proto, že čistě genetickým faktorům se nepřičítají více než 2 % všech rakovin u lidí. Takže 2 % mohou být v našich genech, ale zbytek mohou ovlivňovat vnější faktory, zejména naše strava.  Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje zhruba 1,6-1,8 m². Naše plíce, pokud byste je zcela rozložili, zaberou plochu o rozloze 90 m². Naše střeva se všemi svými malými záhyby by však zabrala až 280 m². Takže strava je náš primární zdroj kontaktu s vnějším světem.  Nejobsáhlejší studie, souhrn důkazů o stravě a rakovině, který byl kdy zpracován, doporučuje pro předejití rakovině zařadit do stravy co nejvíce rostlinných potravin. To znamená, že by naše strava měla být založená hlavně na nezpracovaných rostlinných potravinách. Nestačí jíst obiloviny a luštěniny jednou denně, měly by být ve všech našich pokrmech. A pokud jde o potraviny, které mohou zvýšit riziko rakoviny, autoři byli podobně přímočaří. Někteří radí lidem jen umírněné změny jídelníčku, například jim říkají, aby snížili příjem nezdravých potravin, například by měli „jíst méně cukrovinek.“  To tyto pokyny k prevenci rakoviny se s tím nepáraly a bez ostychu lidem sdělily, jak se to má doopravdy. Podle nich bychom například měli konzumaci slazených limonád nejen omezit, ale měli bychom se jim přímo vyhýbat. Neříkají, abychom jedli méně slaniny, párků, šunky, klobás a lančmítů, říkají nám, abychom se zcela zřekli zpracovaných masných výrobků, protože nám poznatky říkají, že s velkou jistotou není žádný příjem těchto potravin zcela bez rizika. I malé množství může být riskantní.  Zpracované maso nelze považovat jen za silný multiorgánový karcinogen, může totiž zvýšit také riziko srdečního onemocnění a cukrovky. Červené maso dopadlo špatně, ale zpracované maso ještě hůř. A do této kategorie spadají i výrobky z bílého masa, například kuřecí a krutí salámy. Takže konzumace těchto potravin vede k srdečnímu onemocnění, rakovině a cukrovce, není tedy žádným překvapením, že jsou tyto výrobky spojeny také s vyšším rizikem úmrtí, dokonce už při malém příjmu.  Evropští vědci spočítali, že snížení spotřeby zpracovaných masných výrobků na méně než polovinu párku denně by zabránilo 3 % všech úmrtí. Jednalo se o druhou největší prospektivní studii o stravě a rakovině na světě. Studie byla provedena na 400 000 lidech.  Největší dosud provedená studie měla 600 000 účastníků a je z USA, studie AARP. Zjistili v ní, že můžeme zabránit ještě většímu počtu případů úmrtí takto jednoduše. Například 20 % případů úmrtí na srdeční onemocnění u žen bychom mohli zabránit, pokud by největší konzumentky snížily svůj příjem zhruba na čtvrtinu plátku slaniny denně. To není špatné, viďte? To je hodně životů. Co si o tom všem myslí masný průmysl?  V časopise Meat Science průmysl uznal, že pokyny k prevenci rakoviny nyní naléhají na lidi, aby se vyhýbali konzumaci zpracovaného masa. To je prohlášení představující „jasné a aktuální nebezpečí“ pro masný průmysl. Říkají, že zpracované masné výrobky jsou společenskou nutností. Jak může někdo žít bez boloňských špaget?  Výzvou pro masný průmysl je najít způsob, jak udržet spotřebu těchto výrobků na výši a zároveň neškodit veřejnému zdraví. Už celá desetiletí uvažují o odstranění dusitanů z masných výrobků vzhledem k dlouhodobě známým toxickým účinkům. Masný průmysl přidává dusitany do svých výrobků pro udržení růžové barvy. Je zřejmé, že jsou dostupná i jiná barviva. Taková změna však bude pro průmysl v každém případě těžká. Musíte vyvážit všechny tyto rakoviny s pozitivními účinky těchto látek jakožto konzervantů, případně schopností propůjčit žádoucí chuť nebo barvu konečnému výrobku. Nikdo nechce jíst zelená vejce a šunku.  Stejné je to se snižováním obsahu soli v masných výrobcích. Chtěli by to udělat, ale jednou z největších překážek náhrady soli v masném průmyslu je nákladnost jiných řešení, jelikož sůl je jednou z nejlevnějších přísad. Existuje celá řada látek, které lze vstřikovat do masa jako kompenzaci sníženého obsahu soli ve výrobku, ale některé sloučeniny zanechávají hořkou pachuť. Mohli by do masa tedy vstřikovat i patentovanou chemickou látku blokující hořkost té první látky tím, že zabrání stimulaci chuťového nervu. Jenže takto se můžeme dostat k dlouhému seznamu látek, které lze vyrobit díky současnému splynutí potravinářských technologií a biotechnologií.  Vždy je tu však možnost přidat do masných výrobků nějaké neživočišné ingredience. Můžete přidat vlákninu nebo rezistentní škrob z fazolí, obě tyto látky mají ochranné účinky proti rakovině. V USA je koneckonců příjem vlákniny nedostačující.  Masný průmysl to vidí takto: „Aha, nedostatečný příjem vlákniny, to znamená, že obohacením masných výrobků o vlákninu můžeme dosáhnout určitých zdravotních přínosů.“ Jenže už jaksi nezmiňují, že jejich vlastní výrobky jsou jedním z důvodů, proč je vůbec v Americe příjem vlákniny nedostatečný. Odvětví je všemi deseti pro to, aby způsobovali méně rakoviny, ale taková optimalizace výrobků a jejich dopadů na zdraví rozhodně nesmí nepříznivě ovlivnit hedonické aspekty.  Je důležité si uvědomit, že mezi výživovou hodnotou a technologickou kvalitou je v masném průmyslu nepřímá úměra. Zlepšení v jednom vede ke zhoršení druhého. A oni to chtějí mít v rovnováze. Oni vědí, že sádlo není nejlepší potravinou a srdeční onemocnění je naším největším zabijákem. Tyto nežádoucí účinky jsou však v ostrém kontrastu s technologickými vlastnostmi sádla, které obsahuje nasycený tuk a je tak ve výrobě masných výrobků nepostradatelné. Jinak prostě nedosáhnete té správné „sádlové“ konzistence. Víte, tuk z prasete není dost tuhý a v důsledku toho při krájení zanechává mastný film na krájecím prkénku nebo na řezné ploše nože.  Podívejte, musíte si prostě srovnat priority. I když máme důkazy (minimálně) o vztahu mezi kolorektálním karcinomem a příjmem masa, které nelze popřít, masný průmysl navrhuje provést další výzkum. Máme například porovnat rizika konzumace masa s jinými rizikovými praktikami: alkohol, nečinnost, obezita, kouření. Ve srovnání s rakovinou plic a kouřením možná nebude maso vypadat tak špatně.  Ale nebojte se, spotřebitelé se o těchto nejnovějších pokynech pro prevenci rakoviny asi ani nedozví. Dnešní spotřebitelé jsou zahlceni informacemi. Průmysl tak může doufat, že nová informace o mase a rakovině zapadne mezi hromadu dalších informací. A i kdyby ji spotřebitelé zaznamenali, masný průmysl si nemyslí, že by je zajímala. Pro mnoho spotřebitelů v západním světě je zdraví sice důležité, ale ne tolik jako uspokojení chuti, která má u nich hlavní slovo při výběru masných výrobků. Lze tedy pochybovat o tom, že by upravená doporučení ohledně spotřeby masa přinesla podstatné změny v chování spotřebitelů.  Víte, lékaři a další odborníci mají sklony zaujímat vůči lidem povýšenecký postoj a automaticky předpokládat, že lidem nezáleží na zdraví tolik, aby něco změnili. Tento článek vydaný v předním časopise o výživě se vysmívá myšlence, že by lidé vůbec kdy přešli na „rozumnou stravu“ a snížili svůj příjem živočišných bílkovin a tuku. A to bez ohledu na to, kolika případům rakoviny by to zabránilo. Jakou máme naději, že lidé sníží spotřebu kvůli možnosti vyhnout se rakovině tlustého střeva? Prakticky nulovou.  Vezměte si takové srdeční onemocnění. Víme, že srdečnímu onemocnění lze předejít a léčit ho pomocí té stejné stravy, jenže veřejnosti se do toho určitě nebude chtít. „Jejich strava,“ říkají, „by přišla o příliš mnoho ze svých chutí.“ Jinými slovy, velká chutnost šunky silně převažuje nad jinými hledisky. Zdraví spotřebitelů a životní pohoda je přitom při rozhodování spotřebitelů stále důležitější.  Tento článek z roku 1998 vyjádřil obavu, že pokud nebude maso považováno za součást zdravého jídelníčku, může v následujícím desetiletí jeho obliba a zastoupení ve stravě značně poklesnout. Jejich předpovědi úplně nevyšly. Zde je spotřeba masa na osobu za posledních 30 let. Stále stoupá, roste. Článek v Meat Science byl vydán v roce 1998 a vyjadřovali v něm znepokojení ohledně konzumace masa v příštím desetiletí. Nicméně v tom daném desetiletí spotřeba rostla. Potom se však křivka vyrovnala a později začala spotřeba klesat, spotřeba masa na obyvatele klesla o 10 %. Miliony Američanů snižují spotřebu masa. Tak mi neříkejte, že lidé nejsou ochotni změnit své stravování.  Přesto stále dostáváme jen odlehčenou verzi výživových pokynů, protože zodpovědní úředníci uvažují takto: Jaké stravovací změny by mohly být pro veřejnost přijatelné? Správně by však měli lidem sdělit, co říká věda, a nechat nás, abychom se sami rozhodli, jestli by mastnota z vepřového tuku na noži měla být přednější než zdraví naší rodiny.  To, co jíme, neovlivňuje pouze riziko rakoviny v tlustém střevě. Proč podle všeho mají ženy trpící zácpou vyšší riziko rakoviny prsu? Naopak ženy, které se vyprazdňují třikrát a vícekrát denně (takovým lidem říkám „super vyprazdňovači“, to zní mimochodem jako píseň od skupiny ABBA), snížily své riziko rakoviny prsu na polovinu.  Mohlo by to být tím, že při zácpě se prodlužuje doba kontaktu mezi fekáliemi a stěnou střeva, což může vést ke zvýšené tvorbě a vstřebávání fekálních mutagenů. Tyto sloučeniny pak mohou způsobit mutace DNA a následně rakovinu, která se dostane do krve a pak i do prsou. Víme, že prsa aktivně přijímají chemikálie z krevního oběhu, výzkumníci se tedy obávají, že látky pocházející z tlustého střeva dokáží proniknout do krevního oběhu a dostat se až do prsou. Řeč je konkrétně o žlučových kyselinách, které se tvoří za účelem zbavování se nadbytečného cholesterolu. Játra po použití vylučují žlučové kyseliny do střeva a očekávají, že tam bude dostatek vlákniny na to, aby je zachytila a odvedla z těla. Pokud však denně nejíme hodně nerafinovaných rostlinných potravin, mohou se žlučové kyseliny znovu vstřebat a hromadit se v prsní tkáni. Karcinogenní žlučové kyseliny se nacházejí v prsu až ve 100x vyšších koncentracích než v krvi. V prsou se zkrátka koncentrují a odstraňují se tak z krevního oběhu.  Radioaktivním označením žlučových kyselin byli vědci schopni ukázat, jak se žlučové kyseliny ze střev snadno dostávají až do prsou, kde mohou podporovat růst rakovinných buněk, podobně jako estrogen. To by vysvětlovalo, proč lze u pacientek s nedávno diagnostikovanou rakovinou prsu naměřit o 50 % vyšší hladiny žlučových kyselin v krvi.  Jak můžeme usnadnit odstraňování žlučových kyselin z našeho těla? Měli bychom urychlit oroanální tranzit, tedy dobu, za kterou se potrava dostane z úst až do toaletní mísy, protože zpomalený průchod tlustým střevem může vést ke zvýšenému vstřebávání žlučových kyselin. Tento průchod můžeme urychlit konzumací velkého množství vlákniny. Strava bohatá na rostlinné potraviny velmi zlepšuje odstraňování žlučových kyselin z těla. Vláknina na sebe dokáže navázat toxické prvky, jako je olovo a rtuť, a následně je odstranit z těla, stejně jako cholesterol a žlučové kyseliny.  Nicméně rostlinné potraviny mohou na sebe navázat žluč dokonce i nezávisle na vláknině. Veganská strava na sebe naváže daleko více žlučových kyselin než lakto-ovo-vegetariánská strava a běžná strava, a to i při stejném množství vlákniny. To by mohlo vysvětlit, proč se zdá, že jednotlivci stravující se vegetariánsky mohou vylučovat méně mutagenních, tj. méně mutace způsobujících výkalů. Všimněte si prosím, že stejný typ stravy poslouží ke snížení rizika rakoviny a zároveň dokáže snižovat riziko Alzheimerovy choroby, cukrovky, diabetických komplikací, vysokého krevního tlaku, mrtvice, bolesti zad a srdečního onemocnění. Se vším pomůže strava zaměřená na celistvé rostlinné potraviny.  To je ostatně strava konzumovaná populacemi, které mají velmi nízký výskyt našich nejsmrtelnějších a nejvíce zneschopňujících nemocí. Srdeční onemocnění bylo mezi populacemi konzumujícími tradiční a převážně rostlinnou stravu tak vzácné, že byly zveřejněny vědecké články, jako je například tento: „Případ ischemické choroby srdeční u jednoho afrického pacienta.“ Po 26 letech lékařské praxe konečně zaznamenali svůj první případ ischemické choroby srdeční v populaci čítající 15 miliónů lidí. Šlo o soudce, který začal konzumovat částečně „západní“ stravu.  Někteří si mysleli, že je to převaha rostlinných potravin, co tyto populace chránilo. Jiní si mysleli, že šlo hlavně o vyhýbání se živočišným potravinám. V každém případě jsme účinek mohli přičíst stravě jedině po provedení řádného testu. Pritikin, Ornish, Esselstyn a další vybrali lidi se srdečním onemocněním a předepsali jim rostlinnou stravu podobnou té, jakou konzumují populace, ve kterých je srdeční onemocnění prakticky neznámé. Doufali, že se jim podaří zastavit postup nemoci a další zhoršování zdraví pacientů.  Místo toho se stalo něco zázračného. Nejen, že se onemocnění dále nestupňovalo, ono začalo ustupovat. Jakmile účastníci přestali jíst stravu, která jim ucpávala tepny, jejich těla mohla začít rozpouštět část plaku v tepnách. Zlepšení se dočkalo i pár pacientů se závažným onemocněním ve všech třech srdečních tepnách. Tepny se zprůchodnily i bez léků a chirurgických zákroků. Jejich těla se chtěla celou dobu sama uzdravit, ale až do té doby nedostala příležitost. To je Esselstynova nová studie zveřejněná před čtyřmi dny. K tomuto zvýšení průtoku krve do srdečního svalu na levé straně došlo během tří týdnů na zdravé stravě.  Dovolte mi, abych se s vámi podělil o nejlépe uchovávané tajemství v medicíně. Nejlépe uchovávaným lékařským tajemstvím je, že za správných podmínek se tělo dokáže uzdravit samo. Vité, když se praštíte o konferenční stolek do holeně, tak vám sice zčervená, nateče a začne hřát a bolet, nicméně za nějaký čas se zranění přirozeně zahojí. Stačí nechat tělo vykonat svou zázračnou práci. Jenže co kdybyste se to té nebohé holeně bouchali znovu a znovu, na stejném místě, a to třikrát denně, při snídani, obědu a večeři? Pak by se zranění nikdy nezahojilo. Šli byste proto k lékaři a postěžovali si: „Pane doktore, bolí mě holeň.“ Lékař by odpověděl: „Žádný problém,“ vytáhl by formulář a vypsal vám recept na léky proti bolesti. Vy byste si nadále 3x denně uštědřovali ránu do té stejné holeně a stále by vás to bolelo, ale s prášky proti bolesti by to bylo mnohem snesitelnější. Chvála moderní medicíně!  Je to, jako když lidé užívají nitroglycerin pro zbavení se bolesti na hrudníku. Velmi se jim uleví, ale nijak to neřeší příčinu stojící za jejich obtížemi. Naše tělo se chce uzdravit, ale my mu musíme k tomu dát příležitost. Pokud se budeme nadále třikrát denně zraňovat, tělo se nemusí nikdy zahojit. Stejné je to s kouřením. Jednou z nejúžasnějších věcí, které jsem se naučil na lékařské fakultě, bylo, že do desíti let od odvyknutí kouření se vaše riziko rakoviny plic srovná s tím, jaké mají celoživotní nekuřáci. Není to úžasné? Vaše plíce se dokáží zbavit veškerého dehtu, a nakonec je to skoro, jako byste nikdy nekouřili.  Naše tělo chce být zdravé. A každé ráno tento samoléčebný proces začíná a chce pokračovat, ale pak… Pak si dáte svou první ranní cigaretu a s každým potáhnutím začnete obnovovat své nezahojené rány. A stejné je to s jídlem a tepnami, každým soustem jim můžete zas a znovu ubližovat. A přitom to jediné, co od nás tělo potřebuje, je, abychom mu přestali ubližovat. Pak se může samo přirozeně zahojit a přivést nás zpět ke zdraví.  Existuje pouze jeden typ stravy, u kterého byla prokázána schopnost zvrátit srdeční onemocnění u většiny pacientů, a tím je rostlinný jídelníček. Takže, kdykoli se vám někdo pokusí prodat nějaký nový způsob stravování, požádejte je o jednu laskavost, chtějte odpověď na jednoduchou otázku: „Bylo kdy prokázáno, že vaše dieta dokázala zvrátit srdeční onemocnění?“ Srdeční onemocnění, to je nejpravděpodobnější viník vašeho úmrtí a smrti těch, které milujete. Otázka zní: „Dokáže tato dieta zvrátit srdeční onemocnění?“  Pokud ne, proč byste to vůbec zvažovali? I kdyby to bylo to jediné, co rostlinná strava dokáže, zbavit nás nejvražednější nemoci, neměla by to pro nás být stravou první volby, alespoň do doby, dokud se neprokáže něco jiného? Skutečnost, že tato strava může být účinná také v prevenci, léčbě a úplném vyléčení dalších běžných smrtelných nemocí, jako je cukrovka a vysoký krevní tlak, nám říká, že by rostlinná strava měla být jasnou volbou. Tak proč ji nedoporučuje více lékařů?  Často uváděným důvodem je nedostatek času na pacienta. Pokud se na to podíváte podrobněji, pak zjistíte, že si lékaři skutečně stěžují na nedostatek času k poskytování výživového poradenství pacientům, ale důvodem číslo jedna byl jejich dojem, že se pacienti příliš obávají ztráty svých oblíbených pokrmů a pochutin. Jen si zkuste představit, že by doktor řekl: „Ano, já bych rád řekl svým pacientům, aby přestali kouřit, ale vím, jak moc to milují.“  Dr. Neal Barnard napsal přesvědčivý úvodník, který vyšel v časopise American Medical Association's Journal of Ethics. Když přestal v 80. letech minulého století kouřit, v USA kulminovala míra úmrtnosti na rakovinu plic. Od té doby však klesá společně s klesající oblibou kouření. Lékaři už pacientům neříkají, aby dali svému krku dovolenou tím, že si zakouří čerstvou cigaretu. Lékaři si také uvědomili, že pacienta lépe přesvědčí k zanechání kouření, když před ním sami nebudou kouřit a nebudou mít prsty zabarvené od tabáku. Jinými slovy, lékaři se posunuli z pozice tolerujících nebo dokonce dovolujících do pozice silných odpůrců kouření.  A dnes, říká dr. Barnard, lze rostlinnou stravu považovat za výživový ekvivalent skoncování s kouřením. Tím nemyslí vegetariánství. Vegetariáni často konzumují mnoho nezdravého jídla. Vegani ostatně také. Novým modelem je zcela rostlinná strava složená z celistvých rostlinných potravin. Proč zcela rostlinná? Jak jsme se dozvěděli v Cornell-Oxfordské Čínské studii, nezdá se, že by existovala prahová hodnota, po jejímž překročení bychom již se zvyšujícího se podílu rostlinné stravy nezískávali další zdravotní přínosy. Zdá se, že čím více rostlinných potravin a čím méně živočišných potravin jíme, tím lépe.  Po prvotních studiích spojujících tabák s rakovinou trvalo ještě dalších padesát let, než byla zavedena účinná opatření v oblasti veřejného zdraví; lidské zdraví za to zaplatilo velkou cenu. Musíme čekat dalších 50 let, než něco uděláme s epidemiemi nemocí majících příčinu v nezdravé stravě? Opozice má na své straně peníze. Chemický, tabákový a potravinářský průmysl mají tu výhodu, že mohou využít stejných taktik jako farmaceutické společnosti – mají prostředky. Naproti tomu velmi účinné a zdraví podporující aktivity, například zdravé stravování, jsou příliš levné a nelze je patentovat, což znamená, že se na nich nedá vydělat. A ty peníze se často rozhazují ve velkém.  American Dietetic Association (ADA) například propaguje sérii informačních listů o výživě. Kdo že je píše? Dotčený průmysl platí ADA více než 400 tisíc dolarů za jeden takový článek a nepokrytě se na psaní dokumentů podílí. Můžeme se tak dozvědět něco o vejcích od vaječného průmyslu a také o přínosech žvýkání žvýkaček od Wrigley Science Institute. Nevěděl jsem, že Wrigley (výrobce žvýkaček) má vědecký institut. V roce 2008 ADA oznámila, že se společnost Coca-Cola stala jejím oficiálním partnerem, aby jim dala prominentní přístup k vlivným lidem a rozhodujícím osobám, a také aby mohli sdílet výsledky vlastních výzkumů společnosti Coca-Cola.  Věděli jste například, že různé nápoje od Coca-Cola nemají žádné škodlivé účinky na potkaní varlata? Měl snad někdy někdo podezření? Příliš se mi to nezdá. Když byla American Academy of Family Physicians kritizována za své hrdé partnerství s Coca-Colou, které má podpořit vzdělávání pacientů o zdravém stravování, jejich výkonný viceprezident se snažil potlačit námitky slovy, že se nejednalo o bezprecedentní spojenectví. Po určitou dobu udržovali vztahy s Pepsi a McDonald's. To mi připomíná podobný typ spojenectví z dob minulých… Nezdálo se však, že by to kritiky utišilo, ředitel je proto ujistil, že American Dietetic Association učinila toto veřejné prohlášení: „Neexistují žádné dobré nebo špatné potraviny.“  Takový postoj se potravinářskému průmyslu hodil. O něco dříve k věci přistupoval tabákový průmysl podobně. Kouření jako takové prý nebylo špatné, jen když se kouřilo až příliš. Zní vám to povědomě? „Všeho s mírou.“ Takže péče praktických lékařů a odborníků na výživu se zúžila na to, že popírají existenci skutečně nezdravých potravin, jelikož tak mohou ospravedlnit své nečestné finanční vazby s obchodními společnostmi?  Naštěstí existuje podnikový sektor, který naopak těží ze zdravých lidí: zdravotní pojišťovny. V loňském roce byla zveřejněna Aktualizace informací o výživě pro lékaře v oficiálním časopise zdravotní pojišťovny Kaiser Permanente, největší organizaci řízené péče v zemi, pokrývající asi 9 milionů lidí a asi 15 000 lékařů. Informovali, že zdravé stravě se nejvíce přiblížíme konzumací rostlinné stravy. Ta byla definována jako jídelníček podporující nerafinované potraviny rostlinného původu, vypouštějící maso, mléčné výrobky, vejce a také rafinované a zpracované výrobky.  Příliš často lékaři ignorují potenciální přínos kvalitní výživy a příliš rychle přejdou k předepsání léků, namísto toho, aby dali svým pacientům možnost napravit své onemocnění prostřednictvím zdravého stravování a aktivního života. Lékaři by proto měli zvážit začít doporučovat rostlinné stravování všem svým pacientům, zejména těm s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, kardiovaskulární chorobou nebo obezitou.  Hlavní nevýhodou je, že to může fungovat až příliš dobře. Pokud lidé budou zároveň stále užívat léky na snižování krevního tlaku nebo cukru, může se stát, že dojde k přílišnému snížení. Lékaři by proto měli provést nutné změny dávkování nebo léky pacientům už dále nepředepisovat. Vedlejším účinkem tedy paradoxně může být absence nutnosti užívat léky.  Navzdory silným důkazům podporujícímu rostlinnou stravu mnozí lékaři přesto nevyzdvihují důležitost rostlinné stravy jako primární léčby chronických onemocnění. A to jsem ještě použil slabá slova. Může za tím být nedostatečná informovanost lékařů nebo nedostatek prostředků pro vzdělávání pacientů. Takže se to lidé z pojišťovny Kaiser rozhodli změnit. Chcete zhubnout a cítit se lépe? Chcete zlepšit, stabilizovat nebo dokonce zvrátit chronické onemocnění? Chcete moci vysadit některé ze svých léků? Pokud jste na některou z těchto otázek odpověděli „ano“, pak pro vás může být ideální volbou výživový plán založený na rostlinné stravě. Vedlejší účinky mohou zahrnovat snížení cholesterolu, krevního tlaku a cukru, prevenci nebo vyléčení našeho zabijáka č. 1, delší život, zdravější váhu, nižší riziko rakoviny a cukrovky a dokonce i zpomalení postupu rakoviny či zlepšení zánětlivých stavů, jako je revmatoidní artritida.  Pracovníci Kaiser nabízejí tipy pro začátek, nápady na stavbu jídelníčku, a co mě velmi potěšilo, mají i dobrý vkus na webové stránky (jsou tam i ty mé). Dokument končí známým výrokem: „Je potřeba dalšího výzkumu.“ V tomto případě je však nutno hledat další způsoby, jak učinit z rostlinné stravy novou normu. Děkuji.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Recorded live at the University of Pittsburgh on July 5, 2014 thanks to NAVS and Aaron Wissner. Images thanks to Monica Trzaska.

Akademie výživy a dietetiky / alkohol / alternativní medicína / Alzheimerova choroba / bobuloviny / bolesti zad / červené maso / cholesterol / CHOPN / chronická onemocnění / Coca-Cola / cukrovka / délka života / demence / děti / diety / dlouhověkost / dopady průmyslové výroby / Dr. Caldwell Esselstyn / Dr. Dean Ornish / Dr. Neal Barnard / drůbež / Evropa / hamburgery / hubnutí / Indie / Japonsko / karcinogeny / kardiovaskulární onemocnění / konzervační látky / kouření / krůtí maso / kuřata / LDL cholesterol / luštěniny / maso / medicína životního stylu / mléčné výrobky / mrtvice / nasycené tuky / nízkosacharidové diety / obezita / ořechy / oves / ovoce / párek v rohlíku / pohyb / poškození DNA / Pritikin / rafinované potraviny / rakovina / rakovina plic / rakovina prsu / rakovina tlustého střeva / revmatoidní artritida / roční přehledy / rostlinná strava / rýže / senioři / slanina / srdeční onemocnění / stárnutí / steroidy / stres / sůl / šunka / sycené nápoje / těžké kovy / trans-tuky / úmrtnost / vedlejší účinky / vegani / vegetariáni / vejce / vláknina / vyprazdňování střev / vzdělávání / zácpa / zdravá játra / zdravá žena / zdravé tlusté střevo / zdravý mozek / zdravý zrak / zelenina / živočišné bílkoviny / živočišné produkty / živočišné tuky / zpracované maso / zrno