Ergothionein je „neobvyklá aminokyselina“. Byl objeven před sto lety, ale až donedávna byl ignorován. Bylo totiž zjištěno, že ve svém těle máme přepravní bílkovinu, která je speciálně navržena tak, aby tuto látku vyňala z potravy a vložila do našich tkání. To nám naznačuje že ergothionein hraje nějakou důležitou fyziologickou roli. Co vlastně dělá? Našim prvním vodítkem bylo to, v jakých tkáních se nachází. Ergothionein je soustředěn na místech, kde je spousta oxidativního stresu, například v čočce oka a v játrech. Nachází se také na velmi citlivých místech, jako je kostní dřeň a sperma. Vědci si tedy mysleli, že by to mohl být cytoprotektant (ochránce buněk). A přesně to se také potvrdilo. Nejen, že se dostane do jádra našich buněk, aby chránil DNA, může se dokonce dostat až do mitochondrií, elektráren našich buněk. Zdá se, že ergothionein působí jako silný intramitochondriální antioxidant, o čemž jsem hovořil již dříve. Protože ho můžeme získat jedině ze stravy a při jeho nedostatku hrozí toxicita, protože buňky při jeho nedostatku nefungují tak dobře, výzkumníci navrhli, že ergothionein by se mohl stát novým vitamínem. Určitě by nám přišla vhod jeho schopnost ochraňovat mitochondrie. Kde jej v naší stravě najdeme? Nevyrábějí jej rostliny. Nevyrábějí jej ani zvířata. Vyrábějí jej drobné mikroby v půdě. Naštěstí nemusíme jíst hlínu, prostřednictvím kořenového systému se dostane do rostlin a poté do těl těch, kteří je jedí. Dostanou se k němu i ti, kteří sní tato zvířata. Ve výsledku je tedy „široce rozšířený napříč rostlinnou i živočišnou říší.“ To je pravda, ale je to trochu zavádějící. Ano, nachází se v různých potravinách, ale v některých více než v jiných. V ovoci ani mléku nenajdeme žádný. Ryby mají až 0,07 mg/kg vaječný žloutek má až 0,7 mg/kg. Dvakrát tolik najdeme v ořeších a semenech. Zelenina má až 3 mg/kg, obiloviny 4 mg/kg. Ve vnitřnostech je ho spousta, obzvláště ve vepřových a kuřecích ledvinách. Fazole však mají až 13,5 mg/kg. Takže ano, technicky vzato ho najdeme v rostlinné i zvířecí říši, ale není tam rozprostřen příliš rovnoměrně. Nevynechali jsme žádnou říši? Existuje třetí říše, říše mnohobuněčných organismů. Jak bychom mohli zapomenout na houby? Houby jsou v tomto superhvězdy, mají téměř 40x více ergothioneinu než nejbližší konkurenti.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to TimVickers; Neil916; Henningklevjer; Sei; and Sanjay Acharya via Wikimedia; and Photo Munki; Juan Antonio Capó; sielju; and mnem via flickr

antioxidanty / černé fazole / ergotionein / fazole / houby / játra / mitochondrie / mléčné výrobky / oční onemocnění / onemocnění jater / ořechy / ovoce / oxidační stres / plodnost / poškození DNA / rakovina / ryby / semena / vejce / vnitřnosti / zdravá játra / zdravý muž / zdravý zrak / zelenina / zrno