„Společnosti jsou ze zákona povinny maximalizovat zisky akcionářů, a proto musí čelit politice veřejného zdraví, jež by mohla tyto zisky ohrozit.“ Tak už je zkrátka systém nastaven. „Jednoznačné a dlouhodobé důkazy ukazují, že kvůli dosažení tohoto cíle různá průmyslová odvětví s výrobky, které mohou poškodit zdraví, systematicky pracují na podkopání postupu vědy.“ Vezměte si například takový cukrovarnický průmysl. Vnitřní dokumenty prokázaly, že si dělali starostí s tím, jak se nadšenci do zdravé stravy stávali aktivnějšími a začali představovat hrozbu pro průmysl. Cukr byl pod palbou „a velká část veřejnosti měla tu smůlu, že tyto dezinformace spolkla propagandistům i s navijákem.“ Co se psalo v knihách jako Pure, White and Deadly (Bílý, čistý a smrtící) od Yudkina? „Veškerá ta propaganda se snaží říci, že cukr je potravina, kterou nepotřebujeme.“ To snad ne! Jak se opovažují tvrdit, že cukr není nezbytný? Příště snad budou tvrdit, že cukr vlastně není potravina. Postoj cukrovarnického průmyslu zní: cukr je levná a bezpečná potravina. Jde přitom o prohlášení zakladatele a předsedy oddělení výživy na Harvardu. Fredrick Stare, známý jako dietetik z Harvardu prosazující cukr. Nejen, že se cukrovarnický průmysl snaží ovlivnit směr, jakým se ubírá výzkum chrupu, snaží se tlačit také na výzkum o zdraví srdce. Podplatili Stara a spolupracovníky, aby napsali tento odborný posudek, který měl pomoci bagatelizovat rizika konzumace cukru. Abychom nikomu nekřivdili, bylo to ještě pět let předtím, než jsme si vůbec uvědomili, že vysoká hladina triglyceridů je také nezávislým rizikovým faktorem, nejen cholesterol. Hlavním důvodem, proč většina pozornosti zůstala u nasyceného tuku, není moc cukrovarnického průmyslu; nebylo zkrátka dostatek důkazů, které by tuto myšlenku podpořily. Ve skutečnosti oba ještě silnější průmysly, masný a mléčný, zbožňovaly, když se o cukru mluvilo negativně. Co myslíte, kdo asi sponzoroval Yudkina? Autor dokonce už na první straně své knihy Pure, White and Deadly děkuje všem potravinářským a farmaceutickým společnostem, které mu poskytovaly vytrvalou a velkorysou podporu. Kdo zaplatil Yudkinovo přednáškové turné? Vaječný průmysl, přirozeně. Snažil se tak odvést pozornost od cholesterolu. Hegsted, jeden ze spoluautorů zafinancovaného odborného posudku, nebyl zrovna představitelem prosazovatele dotčeného průmyslu. Doporučil lidem, aby omezili konzumaci všech rizikových skupin potravin: maso, nasycený tuk, cholesterol, cukr, sůl. Nebylo to cukrovarnictví, které stálo za tím, že byl popuštěn z práce za svá tvrzení; byl to hovězí průmysl. Cukrovarnický průmysl dokázal utajit své financování, protože časopis New England Journal of Medicine tehdy nevyžadoval zveřejnění střetů zájmů; to až o 17 let později. Tito výzkumníci, kteří se snaží na průmysl vyhrabat špínu, navrhují, aby „zákonodárci zvážili přikládat méně váhy studiím financovaným potravinářským průmyslem.“ Proč vlastně potravinářský průmysl nějaké studie vůbec financuje? Pokud jde o korporátní manipulaci s výzkumem, střety zájmů by koneckonců neměly být jenom přiznány, v ideálním případě by k nim ani nemělo docházet. Nejspíš se nic nezmění, dokud výzkumníci z oblasti veřejného zdraví nezačnou odmítat peníze od firem vyrábějících nezdravé potraviny, tečka. V případě tabáku to fungovalo. Mnoho prestižních zdravotnických institucí a orgánů veřejného zdraví přijalo zákaz financování tabákovým průmyslem. Počkat, to prostě nemohou vědci zůstat objektivní a nestranní i tváří v tvář všem těm nabízeným penězům? Zjevně ne, protože se ukázalo, že výzkum financovaný průmyslem má až 88x vyšší pravděpodobnost, že dojde k příznivým výsledkům. Myslíte snad, že mocné firmy rozdávají peníze jen tak pro nic za nic? Klasickým příkladem je American Academy of Pediatric Dentistry, která přijala od Coca-Coly milion dolarů. Před udělením grantu zněl jejich oficiální postoj takto: „Častá konzumace slazených nápojů může být významným faktorem v rozvoji a zhoršování zubních kazů.“ Po udělení grantu to změnili na: „Vědecké důkazy rozhodně nehovoří jasně a neříkají, jakou konkrétní roli slazené nealkoholické nápoje hrají.“ Projekt Integrity in Science, jenž je součástí Center for Science in the Public Interest (CSPI), to vyjádřil takto: „Jaký velký rozdíl způsobí milion dolarů!“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credits: Big Sugar’s Sweet Little Lies, Gary Taubes and Cristin Kearns Couzens, Mother Jones November/December 2012 Issue and 422737 via pixabay. Images have been modified. Motion graphics by Avocado Video.

cholesterol / Coca-Cola / cukr / dopady průmyslové výroby / dutiny / Harvardova univerzita / kardiovaskulární onemocnění / maso / mléčné výrobky / nápoje / nasycené tuky / nezdravé jídlo / rafinované potraviny / sodík / srdeční onemocnění / sůl / tabák / triglyceridy / vejce / zdravé srdce / zdravé zuby / živočišné produkty