Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Potraviny bohaté na antioxidanty v každém jídle
Abychom se vyhnuli oxidativnímu dluhu, musíme přijímat více antioxidantů, než jich spotřebujeme.
Postprandiální stav (po jídle) je prooxidační stav, což znamená, že po každém jídle se v těle tvoří volné radikály v důsledku zpracovávání potravy. Proto nestačí, když si dáme ráno misku bobulovitého ovoce, abychom splnili své minimum denní potřeby antioxidantů, a po zbytek dne se tím již nemuseli zabývat. Opravdu každé jídlo by mělo obsahovat potraviny s vysokým obsahem antioxidantů. To znamená, že má obsahovat rostlinné potraviny. Potraviny bohaté na antioxidanty pocházejí právě z rostlinné říše. Je to tím, že tisíce přírodních antioxidační látek se přirozeně nacházejí v rostlinných potravinách.
Takže například konzumace ovoce, které má vysoký obsah fenolických fytoživin, zvyšuje antioxidační kapacitu krve. Pokud takovéto potraviny jíme společně se standardní americkou stravou typickou vysokým obsahem tuku, rafinovaného cukru a z toho plynoucího prooxidačnho a prozánětlivého účinku, mohou nám pomoci vyvážit část nepříznivých účinků této stravy. Vzhledem k množství a dostupnosti tuku a cukrů v západní stravě, je pravidelná konzumace potravin bohatých na fenoly, zejména společně s běžným jídlem, zřejmě prozíravou strategií k udržení oxidativní rovnováhy těla a dobrého zdraví.
Ze všech druhů ovoce nám mohou nejlépe posloužit bobulovité plody. Zde například vidíme nárůst oxidace způsobený středomořským jídlem složeným z těstovin, rajčatové omáčky, olivového oleje a smažené ryby. Zřejmě tam není dostatek rajčat. Když přidáme sklenici červeného vína, která obsahuje bobulovinové fytoživiny z hroznového vína, můžeme snížit úroveň oxidace, ale nemůžeme ji utlumit zcela. Toto jídlo tedy potřebuje ještě více rostlinných potravin.
V této studii dali lidem standardní snídaňové jídlo, což mělo za následek spoustu oxidovaného cholesterolu v krevním oběhu 1, 2, 3, 4, 5, a 6 hodin po jídle. Stačilo si však ke snídani dát ještě šálek jahod, a účastníci mohli alespoň zabránit, aby jim snídaně způsobovala dodatečnou oxidaci. Všimněte si však, že bez přidaných jahod bychom na tom v čas oběda byli takto. Řekněme, že jsme si v 6 hodin dali standardní americkou snídani, pak zde vidíme stav v 7, 8, 9, 10, 11 a 12 hodin. Když si ke snídani nedáme ten šálek jahod, v době oběda už jsme ve stavu hyperoxidace, ta se může během dne nadále zhoršovat. Západní stravovací návyky totiž zahrnují konzumaci několika hlavních jídel denně a svačiny mezi nimi. Lze tedy jen spekulovat, jak velké biologické nepokoje v těle si tím způsobujeme.
Když bychom si k té snídani bobulovité ovoce dali, přinejmenším bychom v době oběda začínali na výchozí úrovni. Tato akutní ochrana je pravděpodobně možná díky antioxidačním účinkům fytoživin obsažených v jahodách.
A když na tom chceme být lépe než na začátku dne, tedy skutečně zlepšit náš antioxidační status? Zde je měření hladin antioxidantů v krvi po nezdravím jídle. Postupně klesají, protože jsou čerpány z našich zásob. Pokud si však k jídlu dáme i velký trs červených hroznů, hladina antioxidantů v krvi vystoupá tak, že se naše tělo dostane do příznivé antioxidační rovnováhy a pár hodin tam zůstane. Totéž se děje po dostatečné porci borůvek. A teď si představte, že byste během hodin následujících po jídle ještě k tomu popíjeli zelený nebo ibiškový čaj. Tento pěkný antioxidační přebytek bychom měli po celý den.
Jaké jsou dle výzkumníků pro nás praktické důsledky těchto pozorování? Tyto údaje poskytují zajímavou perspektivu pro poradenství jednotlivcům zaměřené na výběr jídla v situacích, kdy je konzumace středně tučného až vysoce tučného jídla nevyhnutelná. Nevyhnutelná?! Jako že bychom byli zavřeni ve fast-foodové restauraci? Také navrhují, že cokoliv, co si tito lidé nemohou odepřít, by měli jíst společně s bobulovitým ovocem. Připomíná mi to studie o kuřácích. Hovořil jsem o tom, jak doporučují kuřákům jíst hodně kapusty a brokolice, aby tak trochu snížili oxidativní poškození svého DNA způsobené kouřením. Nebo by taky prostě nemuseli kouřit.
Z hlediska jednoho dne se vám ten systémový stres ze všeho toho tuku proudícího v krvi a nerovnováha mezi oxidanty a antioxidanty (tedy prooxidační stav, ve kterém se nacházíte po jídle) může zdát jako zanedbatelný problém. Časem se však toto každodenní poškozování může projevit například vznikem komplikované aterosklerózy, a může se tak podílet se na statisících úmrtí, které má tato nemoc na svědomí.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- H. Ghanim, P. Mohanty, R. Pathak, A. Chaudhuri, C. L. Sia, P. Dandona. Orange juice or fructose intake does not induce oxidative and inflammatory response. Diabetes Care. 2007 30(6):1406 - 1411.
- B. Burton-Freeman. Postprandial metabolic events and fruit-derived phenolics: A review of the science. Br. J. Nutr. 2010 104 (Suppl 3):S1 - S14.
- R. L. Prior, L. Gu, X. Wu, R. A. Jacob, G. Sotoudeh, A. A. Kader, R. A. Cook. Plasma antioxidant capacity changes following a meal as a measure of the ability of a food to alter in vivo antioxidant status. J Am Coll Nutr. 2007 26(2):170 - 181.
- P. Mohanty, W. Hamouda, R. Garg, A. Aljada, H. Ghanim, P. Dandona. Glucose challenge stimulates reactive oxygen species (ROS) generation by leucocytes. J. Clin. Endocrinol. Metab. 2000 85(8):2970 - 2973.
- D. B. Zilversmit. Atherogenesis: A postprandial phenomenon. Circulation. 1979 60(3):473 - 485.
- B. Burton-Freeman, A. Linares, D. Hyson, T. Kappagoda. Strawberry modulates LDL oxidation and postprandial lipemia in response to high-fat meal in overweight hyperlipidemic men and women. J Am Coll Nutr. 2010 29(1):46 - 54.
- X. Wu, G. R. Beecher, J. M. Holden, D. B. Haytowitz, S. E. Gebhardt, R. L. Prior. Lipophilic and hydrophilic antioxidant capacities of common foods in the United States. J. Agric. Food. Chem. 2004 52(12):4026 - 4037.
- M. H. Carlsen, B. L. Halvorsen, K. Holte, S. K. Bohn, S. Dragland, L. Sampson, C. Willey, H. Senoo, Y. Umezono, C. Sanada, I. Barikmo, N. Berhe, W. C. Willett, K. M. Phillips, D. R. Jacobs Jr, R. Blomhoff. The total antioxidant content of more than 3100 foods, beverages, spices, herbs and supplements used worldwide. Nutr J. 2010 9:3.
- F. Ursini, A. Zamburlini, G. Cazzolato, M. Maiorino, G. B. Bon, A. Sevanian. Postprandial plasma lipid hydroperoxides: A possible link between diet and atherosclerosis. Free Radic. Biol. Med. 1998 25(2):250 - 252.
Images thanks to Buckeye Impressions / Tim Tonjes via flickr. Thanks to Ellen Reid for her image-finding expertise, and Jeff Thomas for his Keynote help.