Z práce dr. Ornishe a dr. Essylsteina víme, že přechodem na rostlinnou stavu můžeme zvrátit srdeční onemocnění a zprůchodnit tepny v některých případech i bez léků a chirurgie. Jenže vzhledem k tomu, že náš první příznak onemocnění srdce může být naším posledním – náhlá zástava srdce, je lepší nečekat až do chvíle, kdy se naše ateroskleróza rozvine až do tohoto stádia. Chceme-li předpovědět riziko úmrtí na srdeční příhodu, určitě můžeme změřit rizikové faktory, jakými je vysoká hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak. Nebylo by však hezké moci skutečně vidět, co se děje uvnitř našich tepen, a vidět to dříve, než bude příliš pozdě? Naše zobrazovací technologie jsou nyní tak pokročilé, že je to možné. Jenže dávka záření směřovaná na hrudník, která je k tomu zapotřebí, je tak vysoká, že mladé ženy už po jediném skenování mohou mít celoživotní riziko rakoviny prsu a rakoviny plic zvýšené zhruba o 1 až 4 %. Naše krkavice, tedy tepny, které spojují srdce s mozkem, se nacházejí dostatečně blízko k povrchu krku na to, abychom si je mohli zobrazit pomocí neškodných zvukových vln, pomocí ultrazvuku. Dobře, jak jsou na tom tedy tepny lidí na rostlinné stravě ve srovnání s tepnami lidí, kteří jedí standardní americkou stravu? Vědci našli pár veganů a zjistili to. Takhle dopadla skupina na standardní americké stravě. Jedná se o tloušťku vnitřní stěny krkavic (tepen v krku), na kterých se usazuje aterosklerotický plak. Tento plak je považován za ukazatele předčasného úmrtí na všechny příčiny a úmrtí na srdečně-cévní problémy. Ta stejná vnitřní vrstva tepen byla u veganů výrazně tenčí, ale i samotní vegani jsou dost útlí! Lidé ze skupiny na standardní americké stravě měli průměrné BMI přes 26, zatímco vegani byli štíhlí, měli okolo 21. To znamená, že byli v průměru o 16 kg lehčí. Možná je tedy jediným důvodem, proč měli lidé konzumující maso, vejce a mléko, zesílené stěny tepen to, že i oni sami byli tlustší. Možná s tím strava samotná nemá nic společného. Abychom vyřešili tuto hádanku, museli bychom najít skupinu obyvatel, která sice konzumuje standardní americkou stravu, ale zároveň je stejně štíhlá jako vegani. Aby výzkumníci v naší společnosti našli skupinu štíhlých lidí v dobré kondici, museli hledat mezi vytrvalostními sportovci, kteří sice měli nekvalitní americký jídelníček, ale běhali v průměru 77 km týdně po dobu 21 let. Takže když po dobu dvaceti let běháte takřka 2 maratony týdně, můžete být stejně štíhlí jako vegani, bez ohledu na to, co jíte. Jak si tedy na našem grafu vedli? Vegani i lidé na běžné stravě vedli sedavý způsob života – pohybu věnovali méně než 1 hodinu týdně. Vytrvalostní běžci se umístili takto. Takže se zdá, že pokud ročně uběhnete okolo 1 600 kilometrů, můžete mít podobně zdravé tepny jako někteří leniví vegani. Neznamená to však, že byste nemohli dělat obojí. Jednoduší by však asi bylo prostě jíst rostlinnou stravu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Coolmikeol, Nukamari, Lisaclarke, Marcos Vasconcelos Photography, massdistraction, and Rob Swatski via flickr; Christina Lohmeyer und Sasa Ilic (SUNBEAM VISION OHG) via Wikimedia; and bb4life_911 via Photobucket. Thanks to Ellen Reid for her image-finding expertise, and Jeff Thomas for his Keynote help.

cholesterol / diety / drůbež / hovězí maso / hubnutí / hypertenze / kardiovaskulární onemocnění / krevní tlak / kuřata / LDL cholesterol / maso / mléčné výrobky / mořské plody / nízkotučné diety / obezita / pohyb / rostlinná strava / ryby / srdeční onemocnění / standardní strava / tělesný tuk / tuky / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vejce / vepřové maso / vysoký krevní tlak / zdravé srdce