V loňském roce jsme si s pomocí amerického Ministerstva zemědělství zahráli hru na hledání parazitů. Letos si můžeme zahrát hru na hledání fekálních bakterií, a to díky Centers for Disease Control. Centra otestovala maloobchodní maso a zjistila tak míru zamoření fekáliemi a druh patogenů v nich obsažených. Jako první tu máme bakterii salmonely. Jde o fekální patogen, který může spustit takzvaný Reiterův syndrom, při kterém jednou ulehnete se salmonelovou otravou z potravy a poté můžete skončit s chronickou a oslabující artritidou, která vás bude doprovázet po zbytek života. Infekce má i řadu dalších hrozivých následků. V čem se nachází salmonely nejvíce? V kuřecím, krůtím, hovězím nebo vepřovém mase? Osobně bych tipoval kuře, ale není to pravda, krůtí maso bylo dvakrát rizikovější z pohledu kontaminace salmonelou, alespoň tedy podle posledního ročního průzkumu. Ale o jakých procentech je řeč? Kdo si myslí, že více než 50 % prodávaného krůtího masa obsahuje nějakou salmonelu? Nebo je to méně než 50 %? Naštěstí je to méně než 50 %. Pouze 1 ze 7 balení maloobchodního drůbežího masa má potenciál způsobit nám trvalé zdravotní postižení. To je méně rizikové než hrát ruskou ruletu! Ale teď vážně. Proč jsou američtí spotřebitelé vystavováni tak vysokému riziku? Začátkem tohoto roku byl v jisté publikaci masného průmyslu zveřejněn článek o tom, jak se mohou evropské země chlubit extrémně nízkým výskytem salmonely v potravinách. Podařilo se jim dostat kontaminaci pod 2 %. Jak toho dosáhli? Přestože země jako Švédsko stále nacházejí hejna kuřat s pozitivními testy na salmonelu, rozdíl je v tom, že je u nich nelegální prodávat kuřecí maso obsahující salmonelu. Skvělý nápad! Je nelegální prodávat výrobek, který by mohl zabít nebo zmrzačit naše děti. Tak proč to tak také neděláme? Zakázat prodej infikované drůbeže je příliš tvrdým politickým zásahem, alabamský profesor zabývající se vědou v oblasti drůbežářství to vysvětluje takto: „Faktem je, že zákaz prodeje drůbeže infikované salmonelou by vyšel moc draho.“ Dokážete si představit, že by výrobce hraček řekl: „Omlouváme se, rádi bychom stáhli nebezpečné hračky z trhu, ale nebezpečných je tak velké procento našich hraček, že by to pro nás bylo příliš drahé.“ Dále tu máme kampylobakter, fekální patogen, který může spustit nemoc, zvanou Guillainův–Barrého syndrom, při kterém jednou proděláte otravu z jídla kvůli kampylobakteru a nakonec můžete skončit paralyzovaní a připojení na plicní ventilátor. Nejste v kómatu, jste vzhůru, nicméně jste tak ochromeni, že nejste schopni sami ani dýchat. Viděl jsem asi tucet pacientů s Guillainův–Barrého syndromem. Je to jako scéna z hororového filmu, ve kterém někoho pohřbí zaživa. V čem se kampylobakter nachází nejčastěji? Kuřecí, krůtí, hovězí nebo vepřové maso? Tady je to naprosto jasné: kuřecí prsa. Vypadá to, že v červeném mase se vůbec nevyskytuje. Vyskytuje se ve více než polovině kuřecího masa v dnešní době prodávaného v obchodech? Nebo je to méně než polovina? Bylo to necelých 50 %. Poté, co jsme prakticky vymýtili dětskou obrnu, se stala nejčastější příčinou nervosvalové paralýzy v USA pravě konzumace kuřecího masa. A konečně tu máme E. coli. E. coli je obecný ukazatel toho, kolik fekálního znečištění zůstalo na mase nebo přímo v něm. Kuřecí, krůtí, hovězí nebo vepřové maso? Je to krůtí maso, další překvapivý vítěz. Je zamoření vyšší nebo nižší než 50 %? Více než 90 %. E. coli obsahuje 9 z 10 balení mletého krůtího masa a 9 z 10 balení kuřecích prsou; všechno toto maso je zabaleno do balíčku společně fekáliemi. Většina mletého hovězího masa v naší zemi obsahuje kravský hnůj. Znečistění prasečími výkaly se však týká jen poloviny vepřových kotlet.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

bílé maso / Centra pro kontrolu a prevenci nemocí / červené maso / drůbež / E. coli / Evropa / fekální kontaminace / Guillain-Barrého syndrom / hovězí maso / kampylobakterie / krůtí maso / kuřata / onemocnění / otravy jídlem / salmonela / zdravé klouby / zdravé nervy / živočišné produkty