Takže, jsou ty rostlinné hamburgery zdravé nebo ne? A odpověď zní: Záleží, s čím je srovnáváte. Jezení je hra s nulovým součtem. Každé jídlo má náklady obětované příležitosti. Pokaždé, když něco vložíme do úst, přicházíme o příležitost vložit do úst něco ještě zdravějšího. Chcete-li vědět, jestli je něco zdravé, musíte to srovnat s tím, co byste si jinak dali místo toho. Uveďme si příklad. Jsou vejce zdravá? Ve srovnání se snídaňovou klobásou? Ano. Ale ve srovnání s ovesnou kaší? Ani náhodou. Jenže klobásy spadají do karcinogenů skupiny 1. Jinými slovy, víme, že konzumace zpracovaného masa způsobuje rakovinu. Každá 50gramová denní porce, což je právě jedna snídaňová klobása, byla spojena se zvýšením rizika rakoviny tlustého střeva o 18 %. Takže riziko, že dostanete rakovinu tlustého střeva z konzumace jedné klobásy denně, je zhruba stejné jako riziko rakoviny plic, když pasivně kouříte celý den, jelikož vaše drahá polovička doma kouří. Takže v porovnání s klobásou jsou vejce zdravá, ale v porovnání s ovesnou kaší už ne.  Takže co se týče výrobků Beyond Meat a Impossible Burger, tak ano, mohou být lepší v tom, že mají méně nasycených tuků, ale jestli vám jde o méně nasyceného tuku, hledejte jinde. Rostlinné alternativy masa zdaleka nesahají na paty nezpracovaným rostlinným potravinám, např. fazolím nebo čočce. Fazolové burrito nebo čočková polévka rozhodně zastane stejnou kulinářskou úlohu, jako má hamburger na oběd. Pokud si však chcete dát nějaký hamburger, tak ten rostlinný bude pravděpodobně vždy zdravější. Problém je v obsahu soli. Navíc tyto výrobky mají stejně, maximálně o trochu méně, nasyceného tuku, a to kvůli kokosovému oleji. A ten je tak špatný jako živočišný tuk. Z tohoto hlediska nejsou rostlinné výrobky lepší.  Celkové množství bílkovin je u všech výrobků velmi podobné, ale záleží na tom? Existuje snad nějaký přínos konzumace rostlinných bílkovin namísto živočišných? Prozkoumejme spolu spojitost mezi příjmem živočišných a rostlinných bílkovin a úmrtností. Ve dvou harvardských kohortách sledujících přes 100 000 mužů a žen několik desetiletí se ukázalo, že: „po zohlednění dalších výživových faktorů a vlivu životního stylu, byl příjem živočišných bílkovin spojen s vyšším rizikem úmrtí, zejména úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Naopak vyšší příjem rostlinných bílkovin byl spojen s nižší celkovou úmrtností,“ jinak řečeno nižším rizikem úmrtí na všechny příčiny dohromady. Takže „nahrazení živočišné bílkoviny z různých zdrojů bílkovinami z rostlin bylo spojeno s nižší úmrtností,“ zejména při nahrazení masných výrobků a vaječné bílkoviny, ty jsou nejhorší. Pokud jde o prodloužení života, rostlinné zdroje bílkovin porážejí naprosto všechny zdroje těch živočišných. Nejsou jen lepší než slanina nebo vejce, ale lepší než hamburgery, kuřecí, krůtí, rybí a mléčné bílkoviny.  Společně s dalšími studiemi tato „zjištění podporují důležitost zdrojů bílkovin z hlediska dlouhodobých dopadů na zdraví a naznačují, že rostliny představují lepší zdroj bílkovin než živočišné potraviny.“ Proč? Na rozdíl od živočišných bílkovin nebyl příjem rostlinných bílkovin spojen se zvýšenými hladinami růstového hormonu IGF-1 podporující rakovinu. Například. Sójová bílkovina je živočišné bílkovině dost podobná na to, aby při dostatečně vysokých dávkách, třeba 2 Impossible Burgery denně, navýšila hladinu IGF-1. Nicméně jediným důvodem, proč nám na IGF-1 záleží, je riziko rakoviny. A příjem sóji je spojen jedině se sníženým rizikem rakoviny. Například jedna novější systematická recenze a metaanalýza zjistila, že příjem sójové bílkoviny byl spojen se sníženým rizikem úmrtí při rakovině prsu. Konkrétně „12% pokles úmrtnosti u pacientů s rakovinou prsu za každých 5 gramů sójové bílkoviny denně navíc.“ Skupiny s nejvyšším příjmem sóji z těchto studií denně přijímaly přes 16 gramů, a u nich se to pojilo s úžasným snížením rizika úmrtí na rakovinu prsu o 62 %. Přes 10 gramů sójové bílkoviny denně může prospět, neboť se pojí se snížením rizika úmrtí na rakovinu prsu skoro o polovinu. A sníst přes 16 gramů denně může být ještě lepší. Odpovídá to jednomu Impossible Burgeru denně. My však jednoduše nevíme, co se stane při konzumaci značně vyššího množství.  Rostlinná bílkovina je také spojována s nižším krevním tlakem, nižším LDL cholesterolem a lepší citlivostí na inzulín. Není divu, že „nahrazení živočišné bílkoviny rostlinnou bývá spojováno s nižším výskytem kardiovaskulárního onemocnění a cukrovky 2. typu.“ Je to tak, 21 samostatných studií sledujících takřka půl milionu lidí zjistilo, že „vysoký příjem živočišné bílkoviny byl spojen se zvýšeným rizikem cukrovky 2. typu, zatímco i nijak velký příjem rostlinné bílkoviny byl spojen se sníženým rizikem cukrovky 2. typu.“ Dobrá, ale to byly jen observační studie. Vědci se snažili odstínit vliv dalších faktorů stravování a životního stylu, ale příčinný vztah lze prokázat jen náležitým testem.  „Vliv nahrazení živočišné bílkoviny rostlinnou bílkovinou na rovnováhu krevního cukru u diabetiků: Systematický přehled a metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií.“ Už nahrazení jedné třetiny bílkoviny z živočišného zdroje za bílkovinu z rostlinného zdroje vedlo k velkému zlepšení dlouhodobé rovnováhy krevního cukru, i na lačno, a inzulínu.  Stejnou věc uvidíme při pohledu na cholesterol. Zde je systematická recenze a metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií o účinku rostlinné bílkoviny na krevní tuky. Skutečně, nahrazení živočišné bílkoviny bílkovinou rostlinnou snižuje LDL cholesterol. A k této příznivé odezvě dojde nehledě na to, jestli máte na začátku vyšší nebo nižší cholesterol a nezáleží ani, jestli uberete mléka, mase nebo vajec, a ani na tom, jestli zařadíte sójovou bílkovinu nebo jinou.  O příznivých účincích sóji na cholesterol víme téměř 40 let, ale i jiné zdroje rostlinných bílkovin dokáží to stejné. Jenže zde nejde o náhradu hovězího fazolemi. Zmíněné výrobky jsou převážně z izolovaných rostlinných bílkovin. Ve výrobcích Beyond převažuje hrachový izolát a ve výrobcích Impossible koncentrovaná sójová bílkovina. Když takto izolujete z potraviny samotou bílkovinu, dočkáte se stejných přínosů? Překvapivě ano. Podívejte se na to.  Je to zajímavé, výzkumníci dospěli k závěru, že neexistuje významný rozdíl mezi výrobky s bílkovinnými izoláty a nezpracovanými potravinami. „Naznačuje nám to, že schopnost snižovat cholesterol lze přinejmenším z části přisoudit samotné rostlinné bílkovině, a ne přidruženým živinám.“ Takže nejde o to, že rostlinná bílkovina s sebou nese vlákninu a méně nasycených tuků. Rostlinné bílkoviny se štěpí na odlišný poměr aminokyselin. Když lidem podáte arginin, aminokyselinu převažující v rostlinných potravinách, tak už jen tímto můžete lidem snížit cholesterol. Ale ani rostlinné bílkovinné koncentráty použité v těchto výrobcích nejsou čistou bílkovinou, zachovávají si několik aktivních složek jako fytosteroly a antioxidanty, a ty taktéž mohou mít příznivé účinky na organismus. 
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Vol. 52-20 Video production by Glass Entertainment. Motion graphics by Avocado Video.  

Alzheimerova choroba / bílkoviny / cholesterol / cukrovka / demence / fazole / hamburgery / kardiovaskulární onemocnění / luštěniny / maso / mléčné výrobky / náhražky masa / nasycené tuky / nezdravé jídlo / ořechy / rafinované potraviny / rakovina / rostlinná strava / rostlinné bílkoviny / semena / sodík / srdeční onemocnění / Světová zdravotnická organizace / trans-tuky / vegani / vegetariáni / vegetariánské hamburgery / vláknina / zdravé srdce / živočišné produkty / životní prostředí / změny klimatu