Působivé zjištění, že bakterie MAP nepatřičně cirkulují v krevním řečišti diabetiků 1. typu, bylo následně potvrzeno jejich kultivací ze vzorku odebrané krve. Samotný fakt, že má člověk v těle tuto bakterii a zároveň je diabetik 1. typu, nám neprozrazuje, co z toho se stalo jako první. Ano, možná infekce dělá děti náchylnějšími k diabetu, ale možná taky dělá diabetes děti náchylnější k infekci. Třeba se tato bakterie jen ráda poflakuje v cukrem nasycené krvi. V takovém případě bychom mohli očekávat, že ji nalezneme také v krvi diabetiků 2. typu. Není tomu tak. Paratuberkulóza a diabetes 2. typu spolu nesouvisí. To dává smysl, protože diabetes 2. typu není autoimunitní onemocnění. Jestliže má být schopnost této infekce spouštět diabetes pravdivá, musela by existovat imunitní reakce v odezvě na přítomnost bakterie. A ona skutečně existuje. Dochází k extrémně silné tvorbě protilátek proti paratuberkulózním bakteriím nacházejícím se v těle diabetiků 1. typu. Funguje to tak, že protilátky napadají bakterii a přitom křížově reagují s našimi vlastními buňkami produkujícími inzulín, čímž vzniká autoimunitní reakce? Zřejmě ano. Protilátky, rozpoznávající molekulární podpis mycobacterium paratuberculosis, křížově reagují s molekulárními podpisy našich beta-buněk v slinivce břišní produkujících inzulín. Dobře, ale děje se to jen na Sardinii, nebo bychom mohli dospět ke stejným výsledkům i jinde? Stejné výsledky byly zjištěny také na italské pevnině u skupiny diabetiků 1. typu s různým genetickým původem. Byla zjištěna silná spojitost mezi paratuberkulózní bakterií a diabetem 1. typu. To stejné se stále znovu potvrzovalo u dalších dětských populací, stejně jako u skupiny dospělých lidí s diabetem 1. typu. Bakterie paratuberkulózy také vysvětlují, proč je riziko vzniku cukrovky 1. typu spojeno s určitým genem na chromozomu 2, zvaným SLC 11 A1. Co tento gen dělá? Aktivuje imunitní buňku, která si dá mykobakterie k snídani. To by tedy mohlo vysvětlit, jak mutace v tomto genu může zvýšit náchylnost k diabetu 1. typu. Mutace zvýší náchylnost k mykobakteriálním infekcím, jako je mycobacterium avium paratuberculosis. Všechny části této hromadící se linie důkazů ukazují na paratuberkulózu jako spouštěče rozvoje diabetu 1. typu. A není to jen náhoda. Tyto druhy bakterií se vyvinuly záměrně tak, aby navenek vypadaly jako lidské proteiny. Účelem této strategie je vyhnout se rozpoznání našim imunitním systémem Ten si pak myslí, že nejsou jeho cílem. Pokud však náš imunitní sytém maskování prohlédne a začne na bakterie útočit, pak se naše podobně vypadající bílkoviny mohou stát nezamýšlenými oběťmi tohoto souboje. Na to všechny ty studie poukazují. Nebo skoro všechny. Tento odborný posudek z roku 2015, zahrnující všech sedm studí na lidech, zjistil souvislost mezi diabetem 1. typu a expozicí bakteriím paratuberkulózy. Ve skutečnosti je to však u 7 z 8 studií. Od té doby totiž byla v Indii zveřejněna studie, která žádnou spojitost neodhalila. Bylo předloženo několik možných vysvětlení. Možná je to tím, že je v Indii povinná pravidelná vakcinace proti běžné tuberkulóze a taková vakcína by mohla nabídnout křížovou ochranu také proti paratuberkulóze, stejně jako to funguje s malomocenstvím. Dále je možné, že je to kvůli jejich mnohem nižší konzumaci masa. Nebo je to třeba kvůli povinnosti v Indii mléko před konzumací vařit. Pokud změříte tepelnou inaktivaci bakterií v mléku s vysokými koncentracemi přirozeně infikovaných výkalů, což je pravděpodobně hlavní zdroj kontaminace mléka, zjistíte neschopnost pasterizace všechny bakterie inaktivovat. Naopak sterilizace na bodu varu by měla být dostatečná. Ačkoliv, záleží to také na stupni shluknutí částeček fekálií. Může to být jeden ze způsobů, jakým MAP bakterie uniká před pasterizací. Skryje se v malých fekálních hrudkách v mléce. Jen zřídka však MAP přežije teplotu nad 100 stupňů Celsia. To by snad mohlo vysvětlit odlišné výsledky pokusů z Indie. Pro nás z toho plyne, že abychom mohli redukovat lidskou expozici MAP bakteriím prostřednictvím regulace konzumace masa a mléčných výrobků, je zapotřebí více provést více studií. Ty by měly mít za úkol zjistit, kolik MAP je v mléku, mase a fekáliích. Navíc je potřeba zjistit míru zamoření mléka a masa fekáliemi. Podle výsledků dospějeme k postupu, jak se bakterií nejlépe zbavit. Jaký je potenciální dopad na veřejné zdraví, pokud jde o Mycobacterium paratuberculosis? Většina odborníků v oboru se shodla na tom, že tato bakterie pravděpodobně představuje riziko pro lidské zdraví a tento problém by měl dostat vysokou, nebo alespoň střední prioritu v otázkách veřejného zdraví.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Mark Doliner via flickr. Image has been modified.

autoimunitní onemocnění / bílkoviny / cukr / cukrovka / cukrovka 1. typu / imunitní funkce / Indie / maso / mléčné výrobky / mléko / očkování / zdravá slinivka