Studenti medicíny praktikují pánevní vyšetření na anestezovaných ženách bez jejich souhlasu

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Studenti medicíny praktikují pánevní vyšetření na anestezovaných ženách bez jejich souhlasu

Šokující je, že tento "nehorázný útok na důstojnost" pacientek pokračuje dodnes.

31. 1. 2022

Sdílet toto video

Tato dvě videa obsahují popisy, které se některým mohou těžce poslouchat: praktika, při níž studenti medicíny provádějí pánevní vyšetření na uspaných ženách bez jejich souhlasu a vědomí. Během let se tato praxe stala terčem ostré kritiky, očividně však ne dostatečně ostré, jelikož je nadále prováděna. Úryvek z mé knihy Heart Failure o zkušenostech z lékařské fakulty: „Jsem v rukavicích, stojím pátý v řadě. Na škole Tufts School of Medicine studenti medicíny, zejména muži, nacvičují gynekologické prohlídky na ženách v narkóze bez jejich souhlasu a vědomí. Ženy se dostaví na operaci, a jakmile jsou uspány, všichni se seřadíme okolo do fronty směřující doleva.“ „Naučíme se toho více než jen jak provádět prohlídku. Využijeme zranitelnosti svlečené ženy ležící na operačním stole v narkóze. Naučíme se, že pacienti jsou nástroje, jenž můžeme využít ke svému vzdělání.“ Používání ženských pacientek k výuce pánevních prohlídek bez jejich informování a souhlasu zůstává malým špinavým tajemstvím výuky na lékařských školách. Jde o starou praktiku, která nadále přetrvává na lékařských školách po celém světě. Tento model pánevních prohlídek se přirovnává k prodejnímu automatu, před kterým se studenti seřadí a čekají, až na ně přijde řada. Jen ale toto není prodejní automat, nýbrž ženská vagína. Označují to za pobuřující zneužití a útok na důstojnost a autonomii pacienta. Praktika ukazuje na nedostatek respektu k pacientkám jako k osobám, odhaluje morální necitlivost a zneužití moci. Jde o další příklad způsobu, jakým lékaři zneužívají své moci a ukazují neochotu hlídat se v oblastech etiky, zejména u ženských pacientů. „Myslím, že nikdo z nás o tom ani nepřemýšlí,“ řekl vedoucí absolventů a výuky studentů medicíny z Johns Hopkins School of Medicine. „Jde zkrátka o standardní přístup k výcviku studentů lékařských oborů.“ Když tato praktika vyšla najevo na Novém Zélandu, předseda Medical Association vystoupil v televizi a řekl: „Až donedávna to nebylo problémem… Je mi velmi líto, že se ženy cítí zneužity a napadeny tímto vyšetřením. To nikdy nebylo našim záměrem.“ Reportér se ho zeptal, zda ho tedy ani nenapadlo, že by ženy mohly mít námitky? „Mohu jen říci, že žádné námitky nebyly…“ Reportér se zeptal: „Mohlo by to být tím, že pro ženy pod narkózou je velmi těžké tušit, co se s nimi zrovna děje?“ Mnoho nemocnic a lékařských škol praktiku veřejně obhajovalo, namítali, že tyto doteky jsou zcela patřičné a jasně spadají pod implicitní souhlas pacientky podstupující operační zákrok. Konec konců, pacienti jsou si vědomi, že jdou do nemocnice využívané k výuce, a proto vědí, že lékaři ve výcviku se budou aktivně podílet na péči o ně. Výzkumníci však zjistili, že mnoho pacientů ani nevědělo, že jsou v nemocnici využívané k výuce nebo že jsou studenti zahrnuti do péče o ně. Vše kvůli úmyslnému lhaní a podvodům. Průzkum u studentů medicíny odhalil, že 100 % z nich bylo pacientům představováno jako „lékař“. Během absolvování výcviku se „u studentů medicíny postupně vytrácí ochota prezentovat se před pacienty jen jako studenti.“ Během lékařských studií se zkrátka postupně vytrácí smysl pro odpovědnost za informování pacientů o skutečnosti, že jsou ještě studenti. Zejména v případě, že dostanou příležitost provést invazivní proceduru. Proto se možná u studentů medicíny vyvine přístup „neptat se a neříkat“ když jde o vyjednání svolení pacientek ke gynekologické prohlídce při zákroku v narkóze. Více než třetina z 1 600 dotazovaných studentů napříč USA silně nesouhlasila s prohlášením, že „nemocnice by měly získávat výslovný souhlas k účasti studentů na cvičných gynekologických prohlídkách.“ Konec konců, namítají lékaři, provádění cvičných gynekologických prohlídek není o nic intimnější než vkládání rukou do chirurgického řezu. Strkání prstů do ženské vagíny není intimnější, než když se vám oftalmolog dívá na zadní stranu oka a kdokoliv tvrdí opak, tak se jen pokouší obhájit posedlost politickou korektností. „Já osobně,“ řekl jeden vyučující profesor medicíny, „bych raději viděl novou generaci dobře trénovaných lékařů než národ žen, jejichž vagíny jsou chráněny před zásahy studentů medicíny.“ Národní průzkum dospěl k tomuto závěru: „Pacienti přijatí do nemocnic využívaných k výuce se samotným vstupem nevzdávají svých lidských práv.“ Je možné, že ženám na tom ani nezáleží? Studie ukazují, že až 100 % dotázaných žen by rádo předem vědělo, že jim studenti medicíny budou provádět gynekologické prohlídky. Dobře, takže jestli pacientům tolik záleží na dotázání předem, proč je alespoň nemůžeme požádat o svolení? „Nemůžeme se žen ptát,“ odpověděla jedna lékařská fakulta, „kdybychom se zeptali, mohly by nám říci ne.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org