Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Velké proteinové fiasko

Obor lidské výživy pochopil požadavky těla na příjem bílkovin zcela špatně, důsledkem je rozsáhlé přepočítávání.

23. 9. 2017

Sdílet toto video

Ve světě výživy panovalo dlouhou dobu značné nadšení ohledně bílkovin. Před sto lety byly požadavky ohledně příjmu bílkovin více než dvojnásobné oproti těm dnešním. Nadšení vyvrcholilo v padesátých letech minulého století, kdy Organizace spojených národů charakterizovala nedostatek bílkovin jako rozšířený a vcelku závažný globální problém. Nedostatek proteinů bylo třeba vyřešit. Americkému mlékárenskému průmyslu to jistě vyhovovalo; bylo možné se zbavit poválečných přebytků sušeného mléka, které se tak dostalo do zemí třetího světa, místo aby došlo k jeho likvidaci. Následkem však bylo velké proteinové fiasko. Kwashiorkor, nemoc způsobená podvýživou, byla považována za onemocnění vyvolané nedostatkem bílkovin. Kwashiorkor objevila doktorka Cicely Williamsová, která strávila polovinu svého života hledáním skutečné podstaty nemoci, kterou jako první popsala. Opravdové důkazy pro význam nedostatku bílkovin v potravě však neexistují. Skutečná příčina kwashiorkoru zatím není přesně známa, ale studie fekální bakterioterapie naznačují, že příčinou mohou být změny ve střevní mikroflóře. Jak se může stát, že se v oblasti výživy dopustíme tak zásadních chyb? Jeden z článků popisující odbornost na poli výživy začíná těmito slovy: „Nezaujatá objektivita panující mezi vědci je mýtus. Žádný vědec se cílevědomě nezaměřuje na nalezení pravdy. Spíše se nadšeně snaží získat granty pro svůj výzkum a chce dosáhnout profesního úspěchu. Nutriční odborníci chtějí bojovat s podvýživou, ale také si chtějí vydělávat na živobytí způsobem, který pro ně bude příjemný.“ To nevyhnutelně vede k povzbuzování vědců, aby si uměle vytvořili předmět zkoumání, zdůraznili tak svou pozici v oblasti výživy a vyzdvihli „svou výživnou látku“, kterou zde byl protein. Věda ale nakonec zvítězila. V roce 1970 došlo k masivnímu přepočtu, kdy byla stanovena potřeba přísunu bílkovin. Tak se jedním úderem vyřešil údajný nedostatek bílkovin a byla zničena teorie o rozvoji pandemie, která poukazovala na „proteinovou malnutrici“. Pokud jde o doporučení pro kojence, denní dávka doporučeného příjmu bílkovin byla snížena z původních 13 % nejprve na 10 %, potom na 7 %, pak dokonce na 5 %. Nicméně až do současné doby jsou někteří stále bílkovinami posedlí. Ti, kteří podporují paleolitickou stravu, obhajují příjem bílkovin na základě evoluční perspektivy. Položme si tedy otázku: Jaká strava je pro lidi ideální? Jaká potrava se během milionů let natolik vylepšila, že obsahuje dokonalé množství bílkovin? Lidské mateřské mléko. Pokud mají proteiny vysokou kvalitu, jsou „živinou mezi živinami“ a pomáhaly nám po několik milionů let rozvíjet naše mozky, pak bychom očekávali, že takové bílkoviny budou významně zastoupeny ve složení lidského mateřského mléka. Dětství je přece čas, kdy nejrychleji rosteme. Očividně to ale není tento případ. V porovnání s ostatními savci obsahuje lidské mateřské mléko jen malé množství proteinů. Jedná se o nejnižší koncentraci bílkovin ve srovnání se všemi zvířaty světa; z hlediska hmotnosti se jedná o méně než 1 %. To je jeden z důvodů, proč pro kojence může být přímo nebezpečné podávání kravského mléka. Obsah bílkovin v mateřském mléce je údajně extrémně nízký, ale ve skutečnosti tomu tak není. Bílkovin je tolik, kolik je potřeba. Množství bílkovin v mateřském mléce je nastaveno na přirozenou úroveň, která se pro lidstvo vyvíjela po miliony let. Dospělí nepotřebují více než 0,8 nebo 0,9 gramů bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti za den. Vaši ideální hmotnost v librách (0,45 kg) vynásobíte čtyřmi a pak vydělíte deseti. Ten, kdo bude vážit 100 liber, bude denně potřebovat 40 gramů bílkovin. Skutečná potřeba činí asi 30 gramů denně, což je 0,66 gramů na kilogram. Nicméně uvádíme 0,8 nebo 0,9 gramů, protože každý je jiný a chceme statisticky zahrnout většinu. Lidé pravděpodobněji trpí více kvůli nadbytku bílkovin než kvůli jejich nedostatku. Nežádoucí účinky vyplývající z dlouhodobé konzumace stravy s příliš vysokým obsahem proteinů mohou zahrnovat kostní poruchy, nerovnováhy iontů vápníku, poruchy funkce ledvin, zvýšené riziko rakoviny, jaterní poruchy, dokonce zhoršení stavu onemocnění koronárních tepen. V současné době tedy nemáme žádný racionální vědecký základ, abychom doporučovali konzumaci takového množství bílkovin, které překročí stanovenou denní dávku. A to kvůli možným rizikům rozvoje různých onemocnění.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org