Po většinu minulého století v oblasti výživy převládala teorie, že se při konzumaci kyselinotvorných potravin, jako je maso, ocitáme v nebezpečí, že minerály z našich kostí s močí odcházejí rovnou do toalety. A není divu. Experimenty už od roku 1920 znovu a znovu prokazovaly, že když do stravy přidáte maso, dostanete velký nárůst množství vápníku, které odchází s močí. A tak to naprosto dávalo smysl. Už od roku 1912 víme, že maso patří mezi kyselinotvorné potraviny, a jak odbouráte kyseliny? Co obsahují antacida, pilulky proti překyselení, jako je Tums? Vápník. Maso a vejce mají mnoho aminokyselin obsahujících síru, 2-5krát více než obilniny a luštěniny, a ty jsou metabolizovány na kyselinu sírovou, kterou tělo pufruje pomocí vápníku. To je důvod, proč se antacida jako Tums vyrábějí z vápníku, vápník může pufrovat kyselinu. A kde je vápník v těle uložen? V kostře. Takže panoval názor, že pokaždé, když si dáte steak, tělo použije vápník z kostí, kousek po kousku – a po čase to může vést až k osteoporóze. Na základě 26 takových studií bylo zjištěno, že na každých 40 gramů bílkovin přidaných do každodenní výživy vymočíme o 50 mg vápníku více. A naše kostra obsahuje jen asi kilo vápníku, takže ztráta 50 mg za den by znamenala ztrátu téměř 2 % kostního vápníku každý rok. A tak do konce 20. století bylo jen málo pochyb o tom, že kyselinotvorná strava rozpouští naše kosti. Ale pokud skutečně prozkoumáte všechny studie, týkající se příjmu bílkovin a zdraví kostí, tak to není to, co najdete. Takže kde je v naší logice chyba? Maso vytváří kyseliny, což vede ke ztrátě vápníku, což vede ke ztrátě kostní hmoty, že? Ano, je nesporné, že proteiny vedou k většímu vylučování vápníku, ale jednoduše jsme předpokládali, že pochází z kostí – mám na mysli, odkud odjinud by mohl pocházet vápník vylučující se v naší moči než z našich kostí? Toto je studie, která, jak se zdá, tu záhadu vyřešila. Skupina odvážných vědců zkusila podávat skupině dobrovolníků radioaktivní vápník a následně jim naordinovali vysokoproteinovou dietu. Co se stane, když dáte člověka na vysokoproteinovou dietu? Množství vápníku v jeho moči vystřelí nahoru, a opravdu se tomu tak stalo. Ale tady je velká otázka: byl ten extra vápník v moči radioaktivní nebo ne? A ke všeobecnému překvapení radioaktivní byl. To znamená, že nadbytečný vápník v moči pocházel z jejich stravy! Vzpomeňte si, že jim podávali radioaktivní vápník. Ten nadbytečný vápník v moči tedy nepocházel z kostí, ale z toho, co snědli. Zdálo se, že dochází k tomu, že nadměrná spotřeba bílkovin zvyšuje absorpci vápníku, ze zhruba 19 % až na 26 %. Takže najednou je v krvi vápník navíc a ledviny si asi říkají něco jako: „Jejda, co s tím uděláme?“ A tak se jej zbaví spolu s močí. 90 % toho vápníku v moči navíc po tom, co si dáte steak, tedy patrně nepochází z našich kostí, ale ze stravy. Nejsme si jisti, proč bílkovina zvyšuje vstřebávání vápníku. Možná, že bílkovina zvyšuje rozpustnost vápníku stimulací produkce žaludečních kyselin? Ať už je ten důvod jakýkoliv, ano, dochází k větším ztrátám vápníku, ale i více vápníku se získává, takže na konci je většina z toho extra vápníku vybalancována. Takže se v moči vylučuje více vápníku, ale může to být kompenzováno tím, že méně vápníku se ztrácí ve stolici. Toto se zopakovalo s ještě extrémnější dietou – stravou založenou na živočišných bílkovinách odpovídající pěti kyselinotvorným hamburgerům denně, s omezeným množstvím ovoce a zeleniny, oproti zásadité stravě, která klade důraz na ovoce a zeleninu. Více vápníku v moči na hamburgerech, ale výrazně větší absorpce vápníku, takže na konci to bylo fifty-fifty. Jiné studie provedené od té doby tuto interpretaci také podpořily. A toto je geniální: krmte lidi stravou s vysokým obsahem živočišných bílkovin, ale dávejte jim alkalické soli k neutralizaci kyselin. Úvaha založená na starých předpokladech by postulovala, že nedojde k žádné ztrátě vápníku, protože není třeba pufrovat přebytečné kyseliny. Ale ne! I když byly kyseliny zneutralizovány, v moči byl stále nadbytek vápníku, v souladu se studií radioaktivních izotopů, což zpochybňuje staré dogma, že spotřeba živočišných bílkovin vede k acidóze, která podporuje nadměrné vylučování vápníku. Takže pokud naše tělo nepufruje kyselinu vytvořenou z naší stravy pomocí našich kostí, jak tedy tu kyselinu neutralizuje? Možná pomocí svalů – alkalická dieta může chránit naši svalovou hmotu, a to vše je zahrnuté v dalším videu, s názvem „Otestujte svoji stravu pomocí moči a červeného zelí“. Zůstaňte s námi!
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Devlin Thompson and Robert Belknap via flickr, Petwoe and BruceBlaus via Wikimedia, and diy.org.

acidobazická rovnováha / alkalická dieta / bílkoviny / drůbež / fazole / funkce ledvin / hamburgery / hovězí maso / krůtí maso / kuřata / léky / maso / minerální hustota kostí / onemocnění ledvin / osteoporóza / ovoce / ryby / vápník / vejce / vepřové maso / zdravé kosti / zdravé ledviny / zdravý žaludek / zelenina / živočišné bílkoviny / živočišné produkty / zlomeniny kostí / zrno