Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Způsobuje toxoplazmóza schizofrenii?
Tento mozkový parazit je považován za „pravděpodobně jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů vzniku schizofrenie.“
Mozkový parazit Toxoplasma infikuje asi jednu třetinu populace v rozvinutých zemí a jednu čtvrtinu dospělých lidí v USA. Nicméně celoživotní přítomnost spícího stádia tohoto parazita v mozku a svalech nakažených lidí je obvykle z klinického hlediska považována za bezpříznakovou. Je to taková „dynamická souhra mezi parazitem, lidským mozkem a naší imunitní reakcí, jejímž výsledkem je příměří, které však podporuje dlouhodobé přetrvávání parazita v našich mozcích.“ Nemůžeme se ho zbavit, ale přinejmenším se nám daří zabránit mu v tom, aby nás zabil. Pokud tedy nedostaneme AIDS nebo podobnou nemoc, při které je imunitní systém vážně oslaben.
„Během uplynulých 10 let však vzniklo mnoho nezávislých studií, které ukázaly, že toto parazitické onemocnění může být nepřímo zodpovědné za stovky tisíc úmrtí v důsledku vlivů parazita na výskyt dopravních nehod, pracovních úrazů a sebevražd. Navíc je tato latentní toxoplazmóza pravděpodobně jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů schizofrenie.“
Schizofrenie má silný základ v genetice, ale i tehdy, když máte ty stejné geny jako člověk se schizofrenií, třeba i vaše jednovaječné dvojče se schizofrenií, tak pravděpodobnost, že ji budete mít také, bude stále nejspíš menší než 50 procent. Co dalšího by tedy mohlo vaše riziko zvýšit? Studie prováděné přes pět desetiletí ve 20 zemích světa zjistily, že infekce toxoplazmou téměř ztrojnásobí riziko rozvoje schizofrenie. To je víc než svede jakýkoliv dosud popsaný takzvaný schizofrenní gen. Je zřejmé, že každý, komu se tento parazit dostane do mozku, neonemocní schizofrenií. Může to záviset na tom, kde přesně v mozku se parazit nakonec usadí. Nicméně takto zvýšený výskyt toxoplazmy u schizofreniků byl prokázán již ve více než 50 zveřejněných studiích. Dobře, ale co takhle studie, které zveřejněny ani nebyly? Možná byly studie, které nenalezly tuto spojitost, jen uloženy bez zveřejnění. Dokonce i když vezmeme v potaz tuto zaujatost zveřejněných studií, „důkazy podporující spojitost s toxoplazmou se zdají být velmi hojné.“
Jenže stále je to jen spojitost. Možná nestojí toxoplazma za schizofrenií, možná schizofrenie stojí za infekcí toxoplazmou. Je možné, že ústavně léčení psychiatričtí pacienti dostávají k jídlu nedostatečně tepelně upravené maso, což zvyšuje jejich kontakt s toxoplazmou a riziko nakažení. S tím nám pomohou vojenské studie. Americká armáda rutinně odebírá a uchovává krev svých členů ve službě. To nám dává jedinečnou příležitost sledovat výskyt infekce u lidí s dostatečným předstihem před případnou diagnózou psychického onemocnění. Tak můžeme zjistit, co přišlo jako první. A byla to toxoplazma. Infekce byla zjištěna už před propuknutím psychotických příznaků.
„Nejsilnější důkaz pro roli (příčina-následek) toxoplazmy ve spouštění schizofrenie pochází z nedávné studie s magnetickou rezonancí. Ve studii lze vidět rozdíly ve struktuře mozku, které jsme původně považovali za typické pro pacienty se schizofrenií. Ukázalo se, že tyto změny se vyskytují ve skutečnosti jen u lidí nakažených tímto mozkovým parazitem.“ Existují jisté anomálie v šedé hmotě mozkové, které se častěji vyskytují u pacientů se schizofrenií. Když je však rozdělíte podle výsledků testů na toxoplazmu, zjistíte, že tyto změny jsou patrné pouze v mozcích nakažených lidí. Znamená to, že bychom mohli být schopni léčit schizofrenii pomocí léků proti parazitům?
Existuje určitý lék spadající pod tetracykliny, který dokáže vyhubit toxoplazmu u myší a při podání pacientům se schizofrenií zlepšuje příznaky. Lék však může mít i nezávislý protizánětlivý účinek a schopnost chránit neurony. Nevíme proto, jestli účinek souvisel s toxoplazmózou. „Budoucí výzkum by se měl zabývat antiparazitickým účinkem minocyklinu…“ Pacienti budou testováni na toxoplazmu, aby se zjistilo, jestli léky účinkují lépe u nakažených jedinců. Zatím byly provedeny čtyři randomizované a kontrolované studie, které vyhodnocovaly přímo antiparazitické účinky léků u pacientů se schizofrenií. Žádný účinek však nebyl zjištěn. Je však neuvěřitelné, že ani v jedné z těchto studií nevyzkoušeli lék, u kterého bylo prokázáno, že aktivně zabíjí parazity poté, co se zabarikádují v mozku. „Po akutní fázi infekce parazité vytvoří cysty v mozku, což vede k celoživotní chronické infekci a rezistenci vůči běžně používaným antiparazitikům.“
„V současné době neprobíhají žádné studie zaměřené na vyhubení parazita u pacientů se schizofrenií, a to přesto, že máme více než dostatek důkazů svědčících o opodstatněnosti jejich provedení.“ Doufám, že si nějaký výzkumník z řad posluchačů uvědomí, že je na čase provést testy za účelem vyhodnocení účinků antiparizitických léků u jedinců s toxoplazmózou a touto strašlivou nemocí.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Sinai AP, Watts EA, Dhara A, Murphy RD, Gentry MS, Patwardhan A. Reexamining Chronic Infection: Surprising Activity for a "Dormant" Parasite. Curr Clin Microbiol Rep. 2016;3(4):175-185.
- Flegr J. How and why Toxoplasma makes us crazy. Trends Parasitol. 2013;29(4):156-63.
- Flegr J. Influence of latent Toxoplasma infection on human personality, physiology and morphology: pros and cons of the Toxoplasma-human model in studying the manipulation hypothesis. J Exp Biol. 2013;216(Pt 1):127-33.
- Horacek J, Flegr J, Tintera J, et al. Latent toxoplasmosis reduces gray matter density in schizophrenia but not in controls: voxel-based-morphometry (VBM) study. World J Biol Psychiatry. 2012;13(7):501-9. Horacek J, Flegr J, Tintera J, et al. Latent toxoplasmosis reduces gray matter density in schizophrenia but not in controls: voxel-based-morphometry (VBM) study. World J Biol Psychiatry. 2012;13(7):501-9.
- Niebuhr DW, Millikan AM, Cowan DN, Yolken R, Li Y, Weber NS. Selected infectious agents and risk of schizophrenia among U.S. military personnel. Am J Psychiatry. 2008;165(1):99-106.
- Sutterland AL, Fond G, Kuin A, et al. Beyond the association. Toxoplasma gondii in schizophrenia, bipolar disorder, and addiction: systematic review and meta-analysis. Acta Psychiatr Scand. 2015;132(3):161-79.
- Glahn DC, Laird AR, Ellison-wright I, et al. Meta-analysis of gray matter anomalies in schizophrenia: application of anatomic likelihood estimation and network analysis. Biol Psychiatry. 2008;64(9):774-81.
- Torrey EF, Bartko JJ, Lun ZR, Yolken RH. Antibodies to Toxoplasma gondii in patients with schizophrenia: a meta-analysis. Schizophr Bull. 2007;33(3):729-36.
- Torrey EF, Bartko JJ, Yolken RH. Toxoplasma gondii and other risk factors for schizophrenia: an update. Schizophr Bull. 2012;38(3):642-7. Torrey EF, Bartko JJ, Yolken RH. Toxoplasma gondii and other risk factors for schizophrenia: an update. Schizophr Bull. 2012;38(3):642-7.
- Chorlton SD. Toxoplasma gondii and schizophrenia: a review of published RCTs. Parasitol Res. 2017;116(7):1793-1799.
- Oya K, Kishi T, Iwata N. Efficacy and tolerability of minocycline augmentation therapy in schizophrenia: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Hum Psychopharmacol. 2014;29(5):483-91.
- Chang HR, Comte R, Piguet PF, Pechère JC. Activity of minocycline against Toxoplasma gondii infection in mice. J Antimicrob Chemother. 1991;27(5):639-45.
Image credit: Tobias Berchtold via flickr. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video