Mozkový parazit Toxoplasma „je zodpovědný za značný počet nákaz a úmrtí v USA.“ Jedná se o druhou nejčastější příčinu úmrtí z požití závadných potravin v USA, hned po salmonele. Může se dostat i do placenty, takže obzvlášť hrozivé následky může mít nákaza v průběhu těhotenství, může vést k potratům, slepotě nebo opoždění vývoje dítěte. Může také snížit kognitivní funkci u dospělých, což vysvětluje, proč mají infikovaní lidé zvýšené riziko, že se připletou například do dopravních nehod. Řada důkazů naznačuje, že chronická toxoplazmóza „pravděpodobně souvisí s určitými psychiatrickými poruchami.“ Může dokonce zvýšit i riziko rozvoje leukémie. Dobře, jak tomu předejdeme? Parazit se může dostat do svalů. Z hospodářských zvířat se nám může dostat do těla konzumací masa. V případě nekonzumovaných druhů zvířat, například koček, k nákaze může dojít prostřednictvím kontaktu s fekáliemi. Naštěstí u koček “existuje nebezpečí jen v období, kdy se zvíře parazita aktivně zbavuje.“ Do těla kočky se toxoplasma dostane konzumací nakažených hlodavců, proto by kočky držené vevnitř, které neloví a nejsou krmeny syrovým masem, neměly představovat hrozbu. Ovšem když toulavé kočky používají pískoviště na vašem místním dětském hřišti jako záchodek, to už může být problém. V každou chvíli může být nakaženo až 6 procent toulavých koček a koček s přístupem ven. Parazity z těla však vylučují jen pár týdnů. Takže pokud si adoptujete kočku z útulku, mělo by to být bezpečné, pokud tedy nejde o nedávno nalezenou kočku. Mnoho žen už někdy slyšelo o spojitosti mezi kočkami a toxoplazmózou, méně si jich však uvědomuje riziko nakažení z potravin. „Pouze zhruba každá třetí žena si může být vědoma, že se toxoplazma občas nachází i v syrovém nebo nedostatečně propečeném mase. Přesto vysoké procento žen uvedlo, že se pokoušejí dodržovat dobrou hygienu. Například si myjí ruce po manipulaci se syrovým masem, po zahradních pracích (kam mohou kočky chodit vyměšovat) nebo čištění kočičího WC.“ Jaký druh masa je nejrizikovější? „Hovězí dobytek není považován za významného hostitele tohoto parazita,“ jedná se spíše o záležitost prasat a drůbeže, ale také ovcí a koz. Výskyt infekce se mezi prasaty z velkochovu různí, zamoření se pohybuje od 0 do více než 90 %. Paradoxem je, že pravděpodobnost infekce toxoplazmou může být větší u bio masa, protože zvířata mají přístup do venkovního výběhu. Kdo by však konzumoval vepřové a drůbeží maso nedostatečně propečené? Překvapivě až jedna třetina všech Američanů může maso nedostatečně tepelně upravovat. V tomto případě nám jde o dosažení teploty potřebné k likvidaci přítomných patogenů. Jeden plátek šunky může nakonec obsahovat více než tisíc parazitů. Současná prohlídka masa na jatkách je nedokáže odhalit. Použitelné testy existují, ale testování není široce rozšířeno. Riziko z jediné porce masa je však opravdu nízké. Například průměrná pravděpodobnost nákazy z jedné porce jehněčího masa je odhadována na 1 : 67 000. Důvodem, proč je 16x více případů nákazy připisováno vepřovému masu, není to, že by prasata byla více zamořena. V USA prostě mnohem častěji jíme vepřové než jehněčí kotlety. Je něco, co můžeme udělat tehdy, když už patříme mezi zhruba čtvrtinu Američanů, kteří jsou nakaženi? Jedním z problémů, které tito mozkoví parazité způsobují, je urychlený pokles kognitivních funkcí, ke kterému dochází s přibývajícím věkem. Tato studie vyhodnocovala stav u starších dospělých lidí každý rok po dobu pěti let. Exekutivní funkce u lidí s pozitivními výsledky testu na toxoplazmu s věkem klesaly rychleji, stejně tak se rychleji zhoršoval i jejich celkový duševní stav. Další věc, která je spojena s kognitivním poklesem, je snížená dostupnost folátu. Tyto dvě věci spolu mohou dokonce souviset, protože nové důkazy naznačily, že toxoplazma může odebírat folát přímo z našich nervových buněk, dokáže z mozku folát vysát. Takže kromě zvýšené tvorby dopaminu, což je podle nás důvodem, proč toxoplazma zvyšuje riziko schizofrenie, může parazit ještě vysávat folát z mozku. Je účinek natolik silný, aby ovlivnil naše kognitivní funkce? Možná ano. Zde je naměřené skóre kognitivní funkce při různých koncentracích folátů v těle. Mezi lidmi, kteří nejsou nakaženi toxoplazmou, nezáleží na tom, jestli mají folátu málo nebo hodně. Evidentně ho mají ve všech případech dostatek. Nakažení lidé však mají horší skóre při nižších hladinách folátu (vyšší číslo zde znamená horší skóre). To stejné platí pro vitamín B12. Takže je důležité přijímat dostatek vitaminu B12 a kyseliny listové. U B12 je v oficiálním doporučení psáno, že všichni lidé ve věku nad padesát let by měli začít užívat doplněk s tímto vitamínem nebo jíst každý den potraviny obohacené vitamínem B12. A každý, kdo konzumuje stravu založenou na rostlinných potravinách, by se touto radou měl začít řídit nehledě na aktuální věk. Folát se v největších koncentracích nachází v luštěninách a zelené listové zelenině. Pokud se tedy budete řídit mou Denní dvanáctkou (Daily Dozen), přijmete folátu více než dostatek. Když si například dáte půl šálku vařené čočky, máte polovinu denní dávky v sobě. Stejně poslouží i tři čtvrtě šálku vařeného špenátu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Herk3 via wikimedia. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

čočka / Denní dvanáctka / domácí mazlíčci / dopamin / drůbež / duševní zdraví / fazole / foláty / hovězí maso / imunitní funkce / kočky / kognice / kuře / leukémie / maso / onemocnění mozku / otravy jídlem / parazité / rakovina / salmonela / schizofrenie / skopové maso / špenát / šunka / toxoplazmóza / vepřové maso / vitamín B12 / zdravý mozek / zelenina / živočišné produkty / způsoby vaření