V harvardské studii na stovkách tisíc lidí zkoumající účinky pití kávy si vedli lépe „kafaři“, kteří vypili až čtyři i více šálků kávy denně. Měli asi jen poloviční riziko sebevraždy. Co ti, kteří pijí více než 4 šálky? Studie Kaiser Permanente na stovce tisíc lidí zjistila, že riziko sebevraždy i tehdy nadále klesá, při více než 6 šálcích denně bylo o 80 % nižší. Osm nebo více šálků denně už je spojeno se zvýšeným rizikem. Možná se lidé se silnou depresí pokoušejí sami léčit vysokou dávkou kávy v naději, že jim po ní bude lépe. Toto množství kávy ovšem stejně nestačilo ke zlepšení nálady. Může záležet i na tom, co si do kávy přidáte. Studie NIH-AARP na stovkách tisíc Američanů sledovaných po několik let zjistila, že častá konzumace slazených nápojů, zejména dietních nápojů, může zvýšit riziko deprese u starších dospělých osob. Naopak častá konzumace kávy může riziko snížit. Ať už jde o limonády, nápoje s ovocnou příchutí nebo ledové čaje, umělá sladidla znamenají větší riziko. To stejné platí pro horký čaj nebo kávu. Lidé pijící kávu mají určitou zdravotní výhodu oproti těm, kteří ji nepijí. Pokud však do kávy přidáte cukr, většina z tohoto přínosu zmizí. Když přidáte Equal nebo Sweet-n-Low (značky umělých sladidel), riziko může vzrůst. Umělá sladidla jsou podezřívána z různých nežádoucích účinků – třeba neurologických. Například aspartam, chemikálie obsažená v přípravcích Equal a NutraSweet, může ovlivňovat neurotransmitery v mozku, například dopamin a serotonin. Dostupné údaje jsou však kontroverzní a nekonzistentní. Vědecká stanoviska se hodně liší. Někdy jsou označovány za „bezpečné za každé situace,“ jindy za „nebezpečné v jakékoliv dávce.“ Kontroverze začala v 80. letech brzy poté, co byl schválen aspartam. Výzkumní pracovníci z Mass College of Pharmacy a MIT poznamenali, že vzhledem k velkému počtu Američanů, kteří jsou mu běžně vystaveni, by stačilo, aby 1 % ze sto miliónů Američanů, o kterých se předpokládá, že aspartam přijímají, někdy překročilo přípustnou denní dávku a 1 % z této skupiny lidí by shodou okolností mělo skrytou nemoc, činící jejich mozky zranitelné vůči jeho účinkům, aby počet lidí, kteří mohou utrpět nepříznivé účinky na mozek přisuzovatelné aspartamu, dosáhl 10 000. To je číslo ve stejném řádu, jako počet stížností na aspartam podaných FDA ještě předtím, než přestali přijímat další hlášení o nežádoucích účincích sladidla. Kdo tedy může patřit mezi zranitelné osoby? Lidé s prodělanou depresí. Vědci z Case Western Reserve University navrhli studii, která měla zjistit, zda jsou osoby s poruchami nálady zvláště zranitelné vůči nežádoucím účinkům sladidla aspartamu. Přestože plánovali nabrat 40 pacientů s depresí a 40 kontrolních osob, projekt byl z bezpečnostních důvodů brzy zastaven Institutional Review Board kvůli závažnosti reakcí na aspartam v rámci skupiny pacientů s prodělanou depresí. Bylo rozhodnuto, že by bylo neetické takové lidi dále vystavovat aspartamu. Je to zajímavé, běžně totiž při provádění studií a podobných věcí, ať už jde o jídlo nebo lék, společnosti obvykle výzkumníkům svůj výrobek darují, jsou totiž pyšní na jeho příznivé účinky nebo bezpečnost. Nicméně společnost NutraSweet výrobek odmítala dokonce i prodat. Nakonec ho získali. Během týdne došlo k silnějším nežádoucím účinkům v aspartamové skupině. Došli k závěru, že jedinci s poruchami nálady mohou být obzvláště citliví na aspartam a raději by ho neměli konzumovat. V odborném posudku přímých a nepřímých buněčných účinků aspartamu na mozek bylo zjištěno, že existují zprávy o tom, jak aspartam způsobil neurologické poruchy nebo poruchy chování u citlivých osob. Šlo například o bolesti hlavy, nespavost a záchvaty. Nicméně vědci zašli ještě dále a předložili myšlenku, že nadměrný příjem aspartamu může být zapojen do rozvoje některých duševních poruch a také narušovat schopnost učení a odpovídajícího emočního chování. Dospěli k závěru, že vzhledem ke všem nepříznivým účinkům aspartamu je vhodné podniknout další kvalitní výzkum a testování pro odstranění všech kontroverzí okolo sladidla. Na to jim někdo v odborném časopise odpověděl, že žádná kontroverze ve skutečnosti neexistuje. Aspartam má skutečně potenciál být toxickým. Co se však myslí nadměrným požitím? Nejnovější studie o neurobehaviorálních účincích konzumace aspartamu na lidech testovala stravu s vysokým obsahem aspartamu a srovnala ji s nízkým obsahem. Nicméně i vysoký příjem aspartamu – 25 mg/kg – dosáhl jen na polovinu limitu FDA. Takže FDA říká, že člověk může bezpečně konzumovat 50 mg/kg denně. Už po osmi dnech však účastníci pociťovali více podrážděnosti, byli více depresivní a vedli si hůře v testech na mozkové funkce. Tito lidé přitom nikdy neměli duševní nemoc, byli zdraví. Vědci dospěli k závěru, že vzhledem k tomu, že i ve skupině s vysokým příjmem aspartamu se drželi hluboko pod limitem (v Evropě 40 mg/kg a v USA 50 mg/kg), je nutně pečlivě zvážit konzumaci potravin a nápojů s aspartamem, které mohou poškodit neurobehaviorální zdraví. To se lehčeji řekne, než udělá. Umělá sladidla jsou přítomná ve více než 6 000 výrobcích a je tedy nemožné se jich na denní bázi úplně vyvarovat. Nemožné? Asi to může být pravda pro velkou část Američanů, ale to jen proto, že si ke konzumaci vybírají zpracované potraviny. Takže máme další důvod, proč se držet nezpracovaných potravin. Pak ani nemusíte číst seznamy přísad, ty nejzdravější potraviny v supermarketu ani nepotřebují etikety. Nemají ani žádný výpis přísad.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Bukowsky18 via Flickr and Evan-Amos via Wikimedia.

aspartam / bezpečnostní limity / bolesti hlavy / čaj / cukr / deprese / dopamin / duševní zdraví / Evropa / FDA / Harvardova univerzita / Kaiser Permanente / káva / nálada / nápoje / nespavost / rafinované potraviny / sacharin / sebevražda / serotonin / sladidla / Sweet'N Low / sycené nápoje / umělá sladidla / záchvaty / zdravý mozek