Nobelova cena za medicínu byla v roce 2017 udělena za objasnění molekulárních mechanismů stojících za našimi vnitřními cirkadiánnímu hodinami. Po dlouhá období se život na Zemi pohybuje ve 24hodinovém cyklu světla a tmy. Není proto překvapením, že naše těla jsou na tento režim skvěle adaptována. Když umístíte lidi do úplné temnoty, kde nebudou mít žádné ponětí o čase, jejich těla budou nadále fungovat v 24hodinovém cirkadiánním rytmu. Lze dokonce provést biopsii lidské tkáně a ukázat, že jejich buňky budou i mimo tělo v Petriho misce nadále fungovat v cyklu. Takřka každá tkáň a orgán v našem těle má své vlastní vnitřní hodiny.  Složitý systém vnitřních hodin řídí nejen některé ze vzorců chování, například příjem potravy, půst, spánek a bdělost, ale také naši vnitřní fyziologii - tělesnou teplotu, krevní tlak, tvorbu hormonů, trávení a aktivitu imunitního systému. Většina genů v našem těle vykazuje proměnlivou denní expresi. To dělá z cirkadiánního rytmu největší známý řídicí systém těla. Myslíme si, že tento cyklus umožňuje jistou předvídatelnost a funkční rozdělení práce, takže každý tělesný proces může probíhat právě v tu nejvhodnější dobu. V noci, když spíme, například probíhá v těle celá řada údržbových aktivit. S příchodem rozbřesku se pak tělo přepne zpátky do režimu aktivity.  Každý, kdo někdy zažil jetlag, ví, co rozhození denního cyklu o pouhých několik hodin dokáže. Nyní však už víme, že naše tělesné cirkadiánní rytmy mohou doslova rozhodovat o životě a smrti. Studie provedená na více než 14 000 lidech, kteří se sami otrávili, zjistila, že lidé pokoušející se spáchat sebevraždu ráno, měli 2x větší pravděpodobnost, že zemřou, než ti, kteří požili stejnou dávku večer. Podobně může správně načasovaná chemoterapie nejen působit 5x méně toxicky, ale také 2x účinněji proti rakovině. Stejné léky, stejná dávka, ale přesto odlišné účinky - jen v závislosti na čase podání. Naše tělo vstřebává, rozvádí, metabolizuje i eliminuje to, co požijeme, rozdílně v každou část svého 24hodinového cyklu.  Teprve pomalu začínáme odkrývat ideální načasování pro různé léky. Když lidi trpící hypertenzí náhodně přiřadíte k braní pilulek na krevní tlak před spaním - namísto ráno, tak nejen, že tato skupina pocítí větší účinek na krevní tlak, zmenší své riziko infarktů a mrtvic, ale také sníží své riziko úmrtí na polovinu. Přesto většina lékařů a lékárníků pacientům nadále doporučuje užívat léky ráno, čímž potenciálně zdvojnásobují jejich riziko úmrtí. Jestliže je chronoterapie - správné načasování užívání léků - natolik úspěšná, možná by pro nás nemělo být překvapením, že chronoprevence, správné načasování intervencí do životosprávy, třeba načasování jídla, také pomáhá.  Oficiální poziční zpráva Academy of Nutrition and Dietetics o účinné léčbě obezity zdůrazňuje důležitost nejen množství, ale také načasování kalorického příjmu. Naznačují, že konzumace většího množství kalorií v první část dne namísto pozdějších hodin může pomoci s kontrolou váhy. Někteří zašli ještě dále a dokonce označili obezitu za chronobiologické onemocnění. Jaké důkazy máme pro podporu tvrzení tohoto typu?  Rozložení kalorického příjmu se za posledních pár desetiletí posunulo lehce směrem k většímu příjmu kalorií v pozdních hodinách. To vzbudilo otázku o možném podílu na vzestupu obezity. Muži a ženy středního věku konzumující větší část denních kalorií v ranních hodinách zřejmě přibírají méně. Studie nazvaná „Načasování příjmu potravy předpovídá účinnost hubnutí“ zjistila, že konzumace hlavního jídla dne v dřívějších hodinách vede k lepším hubnoucím výsledkům než příjem tohoto jídla později.  K vysvětlení těchto zjištění se nabízí skutečnost, že lidé přijímající jídlo v pozdějších hodinách ho sní více. Zřejmě skutečně existuje vztah mezi dobou, v jakou lidé jedí nejvíce ze svého kalorického příjmu, a tím, kolik kalorií sní za celý den. Lidé konzumující větší snídaně snědí za den celkově méně jídla. Možná se jen pozdní strávníci přejídají na sedačce nezdravými pochutinami při sledování TV? U lidí označovaných jako noční sovy byla zjištěna tendence jíst více nezdravého jídla a limonád a méně ovoce a zeleniny. V oboru sociální psychologie existuje kontroverzní koncept zvaný „vyčerpání ega,“ kdy je sebeovládání vnímáno jako omezený zdroj, který se může nadměrným používáním vyčerpat stejně jako svaly. S postupujícím dnem se schopnost odolávat nezdravým jídlům může snižovat. Člověk je tak náchylný k podlehnutí pokušení. Je to tedy celé jen o tom, že posunutí příjmu potravy vede k většímu příjmu?  Pamatujete si na tu studii, ve které dopolední strávníci stabilně hubnuli více? K překvapení vědců dopolední strávníci za den snědli stejně kalorií jako pozdní strávníci. Přesto hubnuli rozdílně. Dopolední strávníci vážili na konci 20týdenní studie o 2,2 kg méně než pozdní strávníci. A to navzdory stejnému množství konzumované potravy. Nezdálo se ani, že by mezi nimi byly nějaké rozdíly ve fyzické aktivitě. Může tedy za tím stát pouhé načasování příjmu kalorií? Vědci se to rozhodli otestovat. O výsledcích té studie si povíme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

chemoterapie / chronobiologie / délka života / dlouhověkost / fast food / hormony / hubnutí / hypertenze / imunitní funkce / kalorie / kardiovaskulární onemocnění / krevní tlak / mrtvice / nezdravé jídlo / obezita / ovoce / přibývání na vázepůst / rafinované potraviny / rakovina / spánek / srdeční onemocnění / sycené nápoje / úmrtnost / zelenina