Čirok je zapomenutou obilovinou. Spojené státy jsou ve skutečnosti největším pěstitelem čiroku, „obvykle ale není používán k výrobě potravin pro americké spotřebitele.“ Místo toho se pěstuje zejména k výrobě krmiva pro dobytek nebo pro krmení domácích zvířat, případně na stavební materiály. V některých částech světa je přesto běžnou součástí jídelníčku, například v Asii a Africe, kde je konzumován tisíce let. To z něj dělá v současnosti pátou nejoblíbenější pěstovanou obilovinu - po pšenici, kukuřici, rýži a ječmenu. Poráží oves a žito.  Protože je čirok bezlepkový, může být bez problémů považován za bezpečný pro lidi s celiakií, a tím pádem se pomalu dostává do lidského jídelníčku i zde v USA. Rozhodl jsem se proto zjistit, jak zdravý může být. Z hlediska bílkovin se podobá jiným obilovinám. Odkdy však máme problém s příjmem bílkovin? Američanům žalostně chybí vláknina, a obsahem vlákniny čirok předbíhá jiná zrna.  Při srovnání mikroživin nijak neoslní, takto si například stojí s minerály. Přednost čiroku tkví v obsahu polyfenolu. Polyfenoly jsou rostlinné látky spojené se sníženým rizikem řady chronických nemocí, včetně rakoviny, kardiovaskulárního onemocnění, neurodegenerativních poruch a dokonce i celkové úmrtnosti.  Když porovnáte různé obiloviny, tak si čirok vede velmi dobře, což pomáhá vysvětlit, proč je jeho antioxidační síla o tolik vyšší. Čirok je ale snadno poražen ovocem a zeleninou. Ovšem v porovnání s jinými obilovinami jsou třeba čirokové snídaňové cereálie až 8x bohatší na antioxidanty než cereálie z celozrnné pšenice. Nám však nejde o antioxidační aktivitu ve zkumavce, ale o aktivitu antioxidantů v našem těle.  Když změříte antioxidační kapacitu své krve po konzumaci běžných těstovin, tak bude trochu zvýšená. Když nahradíte 30 % pšeničné mouky moukou čirokovou, tak nestoupne o moc více. Ovšem když si dáte těstoviny s 30 % červeného čiroku, tak antioxidační kapacita krve stoupne na 15násobek. Čirok existuje ve více druzích. Máme černý, bílý a červený čirok. Takto vypadají jejich zrna (evidentně existuje i žlutý čirok). Červený čirok, a zejména pak černý čirok mohou svou antioxidační aktivitou dostihnout ovoce a zeleninu.  Problémem je, že se mi nepodařilo sehnat žádný z těch barevných čiroků. Na internetu lehce nakoupím červenou nebo černou rýži, fialovou, modrou nebo červenou popkornovou kukuřici a fialový nebo černý ječmen, ale červený ani černý čirok jsem nenašel. Snad jednou… Bílý čirok však najdete a seženete ho (v ČR do 100 Kč/kg). A má nějaké jedinečné, zdraví podporující vlastnosti? Je označován za „nedostatečně využívanou celozrnnou obilovinu s potenciálem pomoci v prevenci chronických onemocnění.“ Jaké má tedy konzumace čiroku zdravotní účinky na tělo?  Epidemiologická studie z Číny zjistila nižší úmrtnost na rakovinu jícnu v oblastech, kde lidé jedí více jáhel a čiroku namísto kukuřice a pšenice. Jenže to může být jen vyhýbáním se kontaminujícím plísním, ne přínosy samotného čiroku. Byť možné to je... Tak jako „oves je jediným zdrojem avenanthramidů,“ které propůjčují ovsu některé z jeho jedinečných zdravotních přínosů, tak i čirok, dokonce i bílý, obsahuje jedinečné pigmenty známé jako 3-deoxyanthocyaniny, které jsou schopny silně vybudit k činnosti detoxikační enzymy jater a potlačit růst lidských rakovinných buněk rostoucích v Petriho misce. A to ve srovnání s červeným zelím, které obsahuje jen běžné anthocyaninové pigmenty. Všimněte si, že bílý čirok si nevedl o moc hůře než červený a černý, které mají mnohem více jedinečných 3-deoxyanthocyaninů. Možná je to tedy účinek čiroku jako takového. To nemůžeme vědět... Dokud to nepodrobíme testu.  Vědci zjistili, že čirok potlačuje růst nádorů a metastáz u xenoštěpů lidských nádorů prsu. Co to znamená? Vědci dospěli k závěru, že čirok může být využit jako „dostupný přírodní prostředek proti rakovině, a to bez nežádoucích účinků. Silně doporučujeme užívat čirok jako jedlý léčebný prostředek se schopnostmi potlačit nádory... působit proti metastázám lidské rakoviny prsu.“ Xenoštěpy zde znamenají lidskou rakovinu prsu implantovanou do myši. Ano, lidské nádory rostly pomaleji v tělech myší krmených čirokovým extraktem a nemetastázovaly jim do plic. To stejné s lidskou rakovinou tlustého střeva, opět v myších. Nemusí to nutně odpovídat tomu, jak by lidské rakoviny rostly v lidských tělech. Například proto, že myši nemají lidský imunitní systém, vlastně skoro žádný nemají. Jsou vyšlechtěny tak, aby postrádaly brzlík, ve kterém se tvoří většina imunity pro boj s rakovinou. Jak jinak byste zabránili, aby imunitní systém myší lidské tkáně rovnou odmítl? Jenže takové potlačení imunity dělá z pokusných myší příliš umělé subjekty a je mnohem těžší přenést výsledky z nich na lidi.  Přitom vědecká literatura o čiroku je plna právě in vitro pokusů ze zkumavek, Petriho misek a těl potkanů a myší. Chybí nám klíčový kousek skládanky potřebný ke spojení laboratorních výsledků se skutečnými přínosy pro lidi. Přesněji řečeno, dosud nám chyběl. Naštěstí už nyní máme intervenční studie na lidech, a na ty se podíváme příště. 
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Afrika / antioxidanty / antokyaniny / Asie / bílkoviny / celiakie / chronická onemocnění / čirok / délka života / dlouhověkost / imunitní funkce / ječmen / kukuřice / lepek / oves / ovoce / polyfenoly / popcorn / pšenice / rakovina / rakovina jícnu / rakovina prsu / rakovina tlustého střeva / rostlinné bílkoviny / rýže / snídaně / snídaňové cereálie / studie na zvířatech / těstoviny / úmrtnost / vláknina / zdravá žena / zelenina / žito / zrno