Ačkoliv půst trvající jeden až dva týdny může skutečně narušit odbourávání tělesného tuku, časem, asi po třetím týdnu trvání půstu, začne ztráta tuku u obézních jedinců převažovat nad ztrátou netukové tělesné hmoty. Je však bezpečné být tak dlouho bez jídla? Zastánci půstu o něm mluví jako o očistném procesu, nicméně část z toho, o co své tělo očisťujete, jsou nezbytné vitamíny a minerály. Dostatečně těžcí lidé mohou přežít až 382 dní bez příjmu kalorií, ale nikdo nemůže žít ani zlomek tohoto času bez přísunu vitamínů. Například kurděje mohou být lidem diagnostikovány už během čtyř týdnů bez přísunu vitamínu C. Beri-beri (nedostatek thiaminu neboli vitaminu B1) může propuknout u pacientů na půstu ještě dříve. Jakmile se nemoc projeví, může vyústit v poškození mozku už během několika dnů. Toto poškození se pak může stát nezvratným. Přestože postící se pacienti hlásí problémy, jako je nevolnost a zažívací potíže, když užívají doplňky stravy nalačno, všichni účastníci několikaměsíčních postů, které jsem zmínil během několika předchozích videí, dostávali denně dávku multivitamínového doplňku a minerálního doplňku podle potřeby. Bez doplňků stravy vede hladovka a dlouhodobý půst pro léčebné nebo náboženské účely (jeden baptistický pastor například doufal, že to danému člověku pomůže „posílit duchovní schopnosti nutné pro exorcismus“) k ochromení, paralýze, kómatu nebo ještě horším následkům. Nedostatek živin není jediným rizikem. Když si jeden lékař v lékařské literatuře přečetl tolik zpráv o tak výrazném úbytku na váze pomocí dlouhodobého půstu, rozhodl se to na svých pacientech vyzkoušet. Z prvního tuctu lidí, na kterých to vyzkoušel, naneštěstí dva zemřeli. Zpětně však můžeme říci, že ti dva zesnulí pacienti měli už na začátku srdeční selhání a užívali diuretika. Půst sám o sobě vyvolává silnou diurézu, což je ztráta vody a elektrolytů močí. Je tedy pravděpodobné, že půst v kombinaci s odvodňujícími léky vyčerpal draslík v těle a spustil u nich fatální srdeční rytmy. Lékař se velmi snažil zdůraznit skutečnost, že oba zesnulí měli již na začátku vážné srdeční selhání, přičemž tyto potíže se hladověním výrazně zlepšily. To je jen malá útěcha, když byli oba během pár týdnů mrtví. Ne všechna úmrtí při léčebném půstu byla zkomplikována současným užíváním léků. Tento pacient si zpočátku vedl velmi dobře a zažíval běžnou euforii. Jeho elektrolyty zůstaly v pořádku, ale uprostřed třetího týdne trvání půstu se náhle zhroutil a zemřel. Tato linie léčby je určitě lákavá, protože vede k hubnutí a pacient se cítí mnohem lépe. Ale celá ta záležitost s umíráním lidí z ní musí dělat velmi podezřelou linii léčby. Na rozdíl od populární představy, že srdeční sval je nějak záhadně ušetřen rizik půstu, trpí srdeční sval podobným poškozováním jako jiné svaly. To bylo poznamenáno také u obětí z varšavského ghetta za druhé světové války. Případy jsou popsány v pozoruhodné sérii detailních studií provedených samotnými lékaři z ghetta. Než i oni sami podlehli. V případě nazvaném „Hrubá fragmentace srdečního vlákna po léčebné hladovce při obezitě“ dvacetiletá žena uspěla a dosáhla své ideální tělesné hmotnosti po zhubnutí 58 kg. Půst držela 30 týdnů. Jenže po snídani složené z jednoho vejce dostala srdeční infarkt a zemřela. Při pitvě její svalová vlákna v srdci vykazovala známky rozšířené dezintegrace. Patologové nadnesli, že dodržování půstu by nemělo být dále doporučováno jako bezpečný prostředek ke snížení tělesné hmotnosti. Prolomení půstu se zdá být tou nejnebezpečnější částí. Po druhé světové válce při osvobození umíral až každý pátý vyhladovělý válečný japonský zajatec. Syndrom nyní známý jako „realimentační“, což je víceorgánové systémové selhání, může být výsledkem příliš rychlého obnovení příjmu běžné stravy. Existují totiž živiny jako thiamin a fosfor, které jsou nezbytné k metabolizaci potravy. V kritickém období znovuzavádění potravy může dojít k jejich vyčerpání. Stačí, když člověk přijme příliš jídla naráz a živiny nutné k jeho zpracování se nestihnou včas doplnit. Poptávka převýší nabídku. Jakékoliv zbytky zásob v těle tak mohou být ještě sníženy a následky to může mít fatální. Právě proto se záchranáři učí, že vězňům a jiným vyhladovělým lidem, obětem hladomoru a podobně, mají ještě před jídlem podat thiamin. Thiamin je zodpovědný za žlutou barvu „banánových sáčků“, což je označení, se kterým jste se mohli setkat v lékařských dramatech, a které se používá k popisu nitrožilního roztoku k podání podvyživeným alkoholikům právě proto, aby se zabránilo podobné reakci. Každý, kdo má zanedbatelný příjem potravy déle než pět dnů, může být ohrožen realimentačním syndromem. Půst pod lékařským dohledem je v dnešní době mnohem bezpečnější, jelikož už máme k dispozici protokoly pro správné znovuzapočetí příjmu potravy. Víme, po jakých varovných příznacích se dívat, a víme, kdo by půst vůbec neměl podstupovat. Mezi takové jedince patří ti s pokročilým selháním jater, selháním ledvin, porfyrií, neléčenou hypertyreózou a také těhotné a kojící ženy. Nedávno byla zveřejněna dosud nejobsáhlejší bezpečnostní analýza půstu na vodě a pod lékařským dohledem. Článek pochází ze zdravotního střediska TrueNorth Health Center v Kalifornii. Došlo k nějakým nešťastným událostem během těch 768 návštěv střediska za účelem podstoupení půstu v délce trvání až 41 dní? Ano. Bylo jich 5 961! Nejvíce však byly zastoupeny méně závažné a známé reakce na půst – například únava, nevolnost, nespavost, bolesti hlavy, závratě, žaludeční nevolnost a bolesti zad. Nahlášeny byly pouze dvě vážné události a nikdo kvůli půstu nezemřel. Půst trvající déle než 24 hodin, a zejména tři a více dní, by měl být prováděn pouze pod lékařským dohledem a ideálně i při hospitalizaci. Jinými slovy, nezkoušejte to doma. A to nejsou jen nějaké pedantské řečičky. Uveďme si příklad. Za normálních okolností ledviny při půstu přepnou do módu pro úsporu sodíku. Jenže kdyby tato reakce nenastala, může se u vás rychle rozvinout abnormalita elektrolytů, která se může projevovat klidně jen nespecifickými příznaky, jako je únava nebo závratě. Takové příznaky lze lehce vypustit z hlavy a později už může být pozdě. Rizika jakékoli léčebné terapie musí vycházet ze závažnosti onemocnění. Důsledky obezity jsou považovány za natolik závažné, že by účinné terapie mohly mít „značnou přijatelnou toxicitu“. Mnozí například považují zásadní chirurgický zákrok při obezitě za podstoupení ospravedlnitelného rizika. Klíčovým slovem je však to „účinné“. Ozdravný půst při obezitě byl lékařskou komunitou z velké části opuštěn. A to nejen kvůli svému nejistému bezpečnostnímu profilu, ale také pro spornou krátkodobou a dlouhodobou účinnost. Mějte na paměti, že za jeden až dva týdny postění sice můžete zhubnout dost tělesného tuku, ale stejné množství tuku, nebo i více, zhubnete při nízkokalorické dietě.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

bolesti hlavy / doplňky stravy / draslík / hubnutí / iatrogenní / kalorická restrikce / kalorie / kojení / multivitamíny / nevolnost / obezita / přibývání na váze / půst / selhání ledvin / sodík / srdeční selhání / těhotenství / tělesný tuk / thiamin / úmrtnost / únava / vitamín C / vitamíny / zdravá játra / zdravá štítná žláza / zdravý mozek