Je možné zvrátit stárnutí a žít navždy?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Je možné zvrátit stárnutí a žít navždy?

Někteří živočichové, jako například nesmrtelné medúzy, mohou účinně žít věčně, tak proč bychom nemohli žít my?

8. 2. 2024

Sdílet toto video

Má kniha How Not to Die (Jak nezemřít) nebyla o věčném životě. Nebylo to ani tak Jak nezemřít, ale spíše Jakým způsobem nezemřít. Například předčasně, v bolestech po dlouhém chronické útrpné nemoci. Podělil jsem se s vámi o dobrou zprávu, že máme velkou moc nad osudem svého zdraví ve smyslu, že valná většina předčasného úmrtí a postižení není nevyhnutelná. Stačí dostatečně zdravě jíst a žít. Kniha How Not to Age (Jak nestárnout) má podobnou premisu. Kniha není o nesmrtelnosti, ale spíše o stárnutí s lehkostí a energií, místo trápení se slabostí a churavěním. Nemůžeme však stárnutí zastavit a žít skutečně věčně? Od Eposu o Gilgamešovi starého přes 4 000 let k nedávnému pětisetletému výročí zasvěcení života Ponce de Leona k hledání fontány mládí, lidstvo vždy toužilo získat kouzelný elixír života, který by vyřešil všechny útrapy stárnutí. A proč ne? Stárnutí není žádná neměnná konstanta přírody. Ve světě zvířat můžeme vidět délky života lišící se i o 5 000násobek. Od těch žijících jen pár dní, po škeble žijící přes 500 let. Stejně jako se bratři Wrightové inspirovali u ptáků, my se můžeme inspirovat u zvířat, která stárnou pomaleji, pokud vůbec. Proč nemůžeme žít věčně? Některé živé organismy mohou, a nemluvím o dvousetleté velrybě, ani o tisíciletém stromu. Mám na mysli nesmrtelnost. Opravdu existují druhy (jako „medúza Benjamina Buttona“), které zřejmě nestárnou a technicky mohou žít věčně. A proč vlastně ne. V určitém smyslu jsou i lidé nesmrtelní. Pár našich buněk žije dál, spermie nebo vajíčko, které měli štěstí, že se potkali. Každé z našich dětí vyroste z jedné z našich buněk. A to samotné… Už ta skutečnost, že jediná buňka může stvořit celou novou osobu, by měla vlastně dělat z myšlenky, že by naše těla mohla žít věčně, něco biologicky triviálního. Jeden malý oplodněný mikroskopický shluk se promění na možná vůbec nejkomplexnější věc ve známém vesmíru, lidský mozek. Ten má 86 miliard neuronů táhnoucích se 160 000 km v naší hlavě, čtyřikrát kolem rovníku, vytvářejících okolo 150 bilionů spojení. A všechno vzniklo z mikroskopické kapky. Pokud je toto v biologii možné, tak co není? Přesto ve vědecké komunitě panuje hodně skepticismu a mnozí věří, že stárnutí je nezvratný proces. „Protistárnoucí“ je srovnáváno s „protigravitačním“. Hlasití kritikové z gerontologické komunity obviňují lidi navrhující možnost dalekosáhlého prodloužení lidského života, že „opovrženíhodně klamou veřejnost“ a říkají, že „všechno nad 130 let je nesmysl“. Takové pochyby jsou spolehlivě odpálkovány zastánci, kteří říkají, že „přední vědci z dob minulých měli podobně absolutistická přesvědčení, ale dopadlo to jinak“. Nositelé Nobelovy ceny z řad fyziků mluvili o vyhlídkách nukleární energie jako o „nesmyslech“ a „zcela nevědeckém utopickém snu, imaginárním bubákovi“. Lord Kelvin, který je považován za jednoho z největších vědců své doby notoricky tvrdil, že „létající stroje těžší než vzduch jsou nemožné“. Trval na jejich nepraktičnosti v roce 1902, pouhý rok před prvním letem motorového letadla v Kitty Hawk. V laboratoři už dnes umíme genetickými mutacemi dosáhnout 10násobné délky života, alespoň u určitého druhu malého červa. U myší výživové a genetické manipulace přináší navýšení asi o 70 %. Jednotlivé úpravy jako omezení příjmu methioninu (což je součást mých tipů Protistárnoucí osmička) dokáží prodloužit průměrné a maximální délky života potkanů asi o 40 %. U lidí by to odpovídalo prodloužení života v průměru na 110 let, a občas by někdo zvládl i 140 let. Tyto výsledky zatím nebyly replikovány na lidech, ale kdybychom objevili intervence nejen zpomalující stárnutí, ale i aktivně opravující nahromaděné poškození, už by nám nic nestálo v cestě. Nadšení vědci z oboru sní o době, kdy se čas rozpustí, jako v surrealistické malbě s roztékajícími se hodinami. „Omlazení těla vedoucí nakonec až k nekonečnému létu doslova věčného mládí.“ Představují si jakousi únikovou rychlost dlouhověkosti. Potřebovali byste žít jen dost dlouho na to, aby vám inovace přidávaly více času pro život, než ubíhá. Bod zlomu, kdy si budeme moci každý rok přidat alespoň jeden rok k očekávané délce života. To by lidem teoreticky umožnilo žít prakticky navěky. Osobně zůstávám agnostický k tomu, zda je takový průlom možný, ale doufám, že má nová kniha vám pomůže tak či tak. Ať už je vaším cílem žít dost dlouho na to, abyste žili věčně, nebo jen chcete zkusit zůstat mladý až do smrti ve stáří.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org