Kompromis mezi plodností a dlouhověkostí a příčiny předčasné puberty

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Kompromis mezi plodností a dlouhověkostí a příčiny předčasné puberty

Před sto lety byl věk první menstruace v průměru až téměř 17 let. Proč nyní přichází pohlavní dospělost mnohem dříve?

4. 5. 2025

Sdílet toto video

Zdraví vegetariáni z řad Adventistů sedmého dne se možná dožívají nejvyššího věku, ale co když to není zadarmo? Analýza spermatu na reprodukční klinice v Loma Linda v Kalifornii, což je domov největší populace Adventistů, přinesla otázky ohledně kvality jejich spermií. Ačkoliv se vlezli do normálního rozmezí, měli vegetariáni asi o 25 % méně spermií. Těch pár testovaných veganů taktéž mělo nižší koncentrace spermií, zato to vynahradili 30% nárůstem objemu ejakulátu. Vegani ovšem měli významně méně aktivovaných spermií, což je znak snížené plodnosti. Výzkumníci navrhovali jako možný mechanismus konzumaci sóji, jelikož Adventisté vegetariáni v Kalifornii snědí v průměru půl porce rostlinného masa denně a mnoho z nich obsahuje sóju. Sójové fytoestrogeny nicméně byly podrobeny testu a měsíce konzumace ekvivalentu až takřka 20 porcí sóji denně neměly žádné nepříznivé účinky na parametry spermií. Ve studii však bylo jen pět veganů, takže zjištění ohledně kvality spermií mohou být náhodná. Kdyby se to potvrdilo, mohlo by to reflektovat evoluční kompromis mezi plodností a délkou života, s kterým jsme přišli poprvé před téměř sto lety. Pomocí správně nastaveného laseru je možné selektivně ničit jednotlivé buňky drobné hlístice C. elegans při vývoji. Zneškodnění buněk, ze kterých se stávají spermie a vajíčka, hlísticím výrazně prodloužilo život. Stejný fenomén lze demonstrovat na octomilkách, kdy zřejmě dochází k posunu priorit těla od rozmnožování k přežití. Kompromis mezi plodností a dlouhověkostí může být jeden z důvodů, proč kastrace samic i samců domácích mazlíčků prodlužuje život. Na základě studie provedené na milionech psů a koček vykastrovaní psi žijí asi o 20 % déle než nevykastrovaní psi. Vykastrované kočky žijí o 40 % déle a vykastrovaní kocouři dokonce o 60 % déle. A co kastrovaní muži? Eunuchové zjevně žijí o 25 % déle než nekastrovaní muži. Až do 50. let minulého století v USA probíhaly nedobrovolné sterilizace „slabomyslných“ rukou státu v rámci eugenického programu prosazovaného nikým jiným než Oliverem Wendellem Holmesem. Ten napsal za většinu u Nejvyššího soudu toto: „Společnost může předejít tomu, aby se dále množili ti, kteří jsou zjevně nezpůsobilí. Zákon, o který se opírá povinné očkování, má dost široký záběr, aby obsáhl i přerušení vejcovodů.“ Nechutná praxe povinné sterilizace však umožnila vznik přirozeného experimentu. Jedna psychiatrická instituce zjistila, že kastrovaní muži žili asi o 14 let déle než nekastrovaní pobývající ve stejné nemocnici. Genealogická databáze téměř 200 000 mužů a žen napříč třemi stoletími a 16 státy zjistila, že lidé s méně dětmi zjevně žijí déle. Například století lidé měli méně dětí a později. Tím nenaznačuji, že mít méně dětí znamená, že budete žít déle. Spíše že vrozené faktory prodlužující lidský život nás mohou stát část reprodukčního potenciálu. Jde o další příklad teorie antagonistické pleiotropie, o které jsem mluvil dříve. Například selekce pro prodloužení života může u modelových organismů vést k delšímu životu doprovázenému sníženou reprodukční kapacitou. Intuitivně to dává smysl, když se na to díváte v kontextu nedostatku potravy. V hladových časech dává smysl odložit rozmnožování na dobu, kdy se vrátí příznivější podmínky, a tak si zajistit dlouhodobé přežití. V nechvalně proslulé studii Minnesota Starvation Study použili během druhé světové války odpůrce vojenské služby jako pokusné králíky. Studijní subjekty rychle přišly o své libido, jakmile jim byl kalorický příjem seříznut na polovinu. Jak se vyjádřil jeden z nich: „Nemám o nic více sexuální touhy než nemocná ústřice.“ Stejná kalorická restrikce, která prodlužuje životy zvířat, může také vést k redukci počtu potomků. Jestli jste četli mou knihu How Not to Age, už jste obeznámeni s dráhou stárnutí detekující živiny a zahrnující IGF-1, mTOR a AMPK. Vytvářejí jakousi pákovou houpačku, kdy na jedné straně sedí urychlení tkání a reprodukce a na druhé uchovávání a obnovování tkání. Naštěstí dokážeme houpačku vyvážit pomocí stravy tak, aby to pro nás bylo příznivější. Čím později dívky začnou menstruovat, tím déle obvykle žijí. Každý rok navíc je spojen s významně nižším rizikem úmrtí na srdeční onemocnění a mrtvici, výsledek se ustaluje na nejnižší celkové úmrtnosti při první menstruaci až po 15. roce života. Není 15 let trochu pozdě? Nebývalo tomu tak. Před stoletím byl průměrný věk začátku menstruačního cyklu téměř 17 let. Podobně i věk začátku růstu poprsí poklesl po celém světě v průměru o tři měsíce za každou dekádu posledního půl století. Klesl až na 9-10 let v případě USA. Už si to žádá změnu učebnicových definic „předčasné“ puberty. Dřívější růst poprosí (před 10. rokem versus 12-13 let) je spojen asi s 23% nárůstem rizika rakoviny prsu později v životě. A každé oddálení první menstruace dívky o jeden rok je spojeno se značně nižším rizikem rakoviny dělohy, jater, kůže, močového měchýře, tlustého střeva, plic a prsu. Naštěstí je načasování puberty něčím, nad čím máme určitý stupeň kontroly. Vyšší hladiny IGF-1 jsou spojeny s rannějším pohlavním dozráváním, není tedy překvapením, že dívky konzumující více živočišných bílkovin zažívají pubertu mnohem dříve. Tento účinek však nepozorujeme u rostlinných bílkovin. Metaanalýza 16 studií o stravě a vývoji zjistila, že dívky dostanou první menstruaci o dva měsíce dříve za každý denní gram navíc živočišné bílkoviny v dětství. Takže například sedmileté dívky konzumující přes 12 porcí masa týdně měly o 75 % vyšší pravděpodobnost prvních měsíčků v příštích zhruba pěti letech v porovnání s dívkami stejného věku konzumujícími méně než čtyři porce týdně. A tento vztah byl pozorován u červeného masa i drůbeže. IGF-1 a další dráhy stárnutí však tato zjištění nemusí zcela objasňovat. Perzistentní znečišťující látky hromadící se v mase, třeba DDT, jsou taktéž spojeny s předčasnou pubertou.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org