Ve věku sedmdesáti let bude každý pátý z nás trpět kognitivní poruchou, a během dalších 5 let se u poloviny vyvine demence, v progresi z kognitivního poškození bez demence k demenci a smrti. Čím dřív dokážeme tento proces zpomalit nebo zastavit, tím lépe. Přestože účinná léčba Alzheimerovy nemoci není k dispozici, i intervence zaměřené pouze na kontrolu rizikových faktorů by mohly zabránit milionům případů. Vynaložilo se obrovské úsilí na identifikaci rizikových faktorů Alzheimerovy choroby a vývoj léčebných postupů k jejich snížení. V roce 1990 malá studie u 22 pacientů s Alzheimerovou chorobou oznámila, že v jejich krvi našli vysokou koncentraci něčeho nazývaného homocystein. Příběh homocysteinu začíná v roce 1969, když patolog z Harvardu zveřejnil případy dvou dětí, jeden pochází už z roku 1933, jejichž mozky se změnily na kaši. Obě děti trpěly extrémně vzácnými genetickými mutacemi, které vedly k abnormálně vysokým hladinám homocysteinu v jejich těle. Takže si položil otázku, zda je možné, že homocystein může způsobit poškození mozku i u lidí bez genetických vad? No, a nyní máme 21. století a homocystein považujeme za silný a nezávislý rizikový faktor pro vývoj demence a Alzheimerovy choroby. S hladinou v krvi přes 14 jednotek se naše riziko téměř zdvojnásobí. Ve Framinghamské studii odhadli, že 1 z 6 případů Alzheimerovy choroby může být připsán zvýšenému homocysteinu v krvi. Domníváme se, že hraje roli v poškození mozku, poklesu kognitivních a paměťových schopností. Naše tělo ovšem může homocystein detoxikovat, a to pomocí tří vitaminů: folátu, vitamínu B-12 a vitamínu B-6. Tak proč je neotestovat? Bez ohledu na to, kolik studií najde spojení mezi vysokým homocysteinem, kognitivním poklesem, demencí nebo Alzheimerovou chorobou, kauzalita, role příčiny a účinku může být potvrzena pouze intervenčními studiemi. Zpočátku byly výsledky zklamáním; nezdálo se, že by doplnění vitamínů fungovalo. Ale studie byly založeny na neuropsychologickém hodnocení, jež je více subjektivní ve srovnání se strukturálními neurozobrazovacími technikami – tam můžete vidět, co se skutečně s mozkem děje. A dvojitě zaslepená randomizovaná a kontrolovaná studie potvrdila, že snížení hladiny homocysteinu pomocí vitamínů B může u lidí s mírnou kognitivní poruchou zpomalit rychlost atrofie mozku. Jak stárneme, náš mozek pomalu atrofuje, ale zmenšování je u pacientů trpících Alzheimerovou chorobou mnohem rychlejší. U lidí s mírnou kognitivní poruchou byla zjištěna určitá přechodová rychlost zmenšování. Takže se domníváme, že kdybychom mohli zpomalit míru ztráty mozku, mohli bychom zpomalit tuto konverzi na Alzheimerovu chorobu. Takže vědci zkusili lidem dva roky podávat vitamíny řady B a zjistili, že rychlost zmenšování mozku se výrazně zpomalila. Rychlost atrofie u pacientů s vysokou hladinou homocysteinu se snížila na polovinu. Jednoduchá a bezpečná léčba může zpomalit zrychlenou ztrátu mozku. Následná studie ještě dále prokázala, že léčba vitamínem B snižuje až sedminásobně atrofii mozku v oblastech zvláště ohrožených Alzheimerovou chorobou. Zde je míra mozkové atrofie za dobu dvou let ve skupině s placebem; zde je míra ztráty ve skupině na vitamínu B. Menší atrofie mozku. Příznivý účinek vitamínů B byl omezen na osoby s vysokým homocysteinem, což naznačuje relativní nedostatek jednoho z těchto tří vitaminů. Takže nebylo by lepší vůbec netrpět jejich nedostatkem? Většina lidí přijímá dostatek vit. B-12 a B-6, ale důvod, proč tito lidé skončili s homocysteinem ​​na 11, je to, že pravděpodobně nepřijímali dost folátu, který se nachází převážně ve fazolích a zelenině. 96 % Američanů nepřijímá ani minimální doporučené množství tmavě zelené listové zeleniny – stejné žalostné číslo jako u těch, kteří nejedí ani minimální doporučené množství luštěnin. Pokud totiž dáte lidem zdravou stravu, rostlinnou stravu, můžete za pouhý týden snížit hladinu homocysteinu o 20 %, z přibližně 11 na 9 jednotek. Skutečnost, že vědci vykázali významné snížení hladiny homocysteinu bez pilulek či doplňků stravy za pouhý jeden týden, naznačuje, že zde může hrát roli více mechanismů. Navrhují, že to může být způsobeno vlákninou. Každý gram denní spotřeby vlákniny může zvýšit hladinu folátu v krvi téměř o 2 %; možná zvýšením produkce vitamínů v našem tlustém střevě přátelskými střevními bakteriemi. Mohlo by to také být díky sníženému příjmu methioninu. Z něho pochází homocystein. Homocystein je produkt rozkladu methioninu, jenž pochází převážně z živočišných bílkovin. Takže když někomu dáte na snídani slaninu a vejce, poté steak na večeři, můžete získat tyto vrcholy hladiny homocysteinu v krvi. Tudíž snížený příjem methioninu v rostlinné stravě může být dalším faktorem přispívajícím k nižší, bezpečnější hladině homocysteinu. Paradoxní je samozřejmě to, že ti, kteří jedí rostlinnou stravu dlouhodobě, tedy nikoliv jen v lázních po dobu jednoho týdne, mívají hladinu homocysteinu děsivou. Masožrouti mají 11, ale vegetariáni už téměř 14 a vegani 16. Proč? Získávají více vlákniny a folátu, ale nedostávají dost vitamínu B-12. Většina veganů může být klasifikována tak, že zřejmě trpí hyperhomocysteinémií, přílišným množstvím homocysteinu v krvi. Většina veganů v této studii totiž nesuplementovala vitamín B-12 v doplňcích nebo potravinách obohacených o vitamín B-12, což je důležité pro každého, kdo jí rostlinnou stravu. Ale pokud vegany vezmete a dáte jim B-12, jejich homocystein může klesnout pod 5. Proč ne pouze na 11? Důvodem, proč jedlíci masa skončili na 11 jednotkách, je pravděpodobně to, že nepřijímali dostatek kyseliny listové. Ale jakmile vegani dostali dost B-12, mohli nakonec plně využít výhod své rostlinné stravy a vyjít z toho s nejlepšími úrovněmi ze všech.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to WikiImages via Pixabay.

Alzheimerova choroba / demence / doplňky stravy / fazole / foláty / Framinghamská studie / Harvardova univerzita / homocystein / kognice / listová zelenina / luštěniny / maso / methionin / mikrobiom / onemocnění mozku / paměť / rostlinná strava / slanina / snídaně / stárnutí / střevní flóra / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vejce / vitamín B12 / vitamín B6 / vláknina / zdravé tlusté střevo / zdravý mozek / zelenina / živočišné bílkoviny / žlučové kyseliny