Studie porovnávající míru rakoviny mezi jednotlivými zeměmi ukázala až 70násobný rozdíl ve výskytu nových případů rakoviny prostaty napříč světem. Nejvzácnější byla tato rakovina v určitých částech Asie a Afriky. Nejčastější byla naopak v Severní Americe, Austrálii, na Novém Zélandu a v zemích na severu Evropy. Tady je mapa úmrtnosti na rakovinu prostaty. Mohla by s tím mít něco společného spotřeba mléka? Lidé v severní Evropě, v Americe a v Austrálii totiž pijí hodně mléka, zatímco většina světové populace nekavkazského původu má intoleranci laktózy. Jenže samotná skutečnost, že se v nějaké zemi pije hodně mléka a je tam hodně rakoviny, ještě neznamená, že lidé žijící v dané zemi, kteří konzumují mléko, mají více rakoviny. Proto potřebujeme kohortní studie, ve kterých zjistíme, kolik mléka lidé pijí, a můžeme tyto osoby sledovat v průběhu času, abychom zjistili, jestli větší konzumenti mléka dostávají častěji rakovinu. Takových studií byly provedeny desítky. Když je dáte všechny dohromady, zjistíte, že celková konzumace mléčných výrobků, včetně nízkotučných, byla skutečně spojena se zvýšeným rizikem rakoviny prostaty. Otázkou je… proč? Možná je to prostě vápníkem… Zjistili, že čím více vápníku lidé přijímali, tím vyšší měli riziko vzniku rakoviny prostaty. Jenže většina lidí přijímá vápník z mléčných výrobků. Jak tedy víme, že to není jen účinek mléčných výrobků? Než si začneme dělat starosti s konzumací kapusty a dalších nemléčných zdrojů vápníku, bylo by hezké vidět, jak by to vypadalo, kdybychom oddělili mléčné výrobky od jiných zdrojů vápníku. A přesně to také vědci udělali. Ano, s přibývajícím příjmem vápníku z mléčných výrobků roste i riziko rakoviny, nicméně nemléčné zdroje vápníku se ukázaly být ochranné. Takže to nebyl účinek vápníku; byl to účinek mléka. To nám naznačuje, že na vině mohou být jiné složky mléčných výrobků. Výzkumníci nadnesli, že by to mohla být mléčná bílkovina. Mohla by zvyšovat hladiny rakovinného růstového hormonu nazývaného IGF-1 (inzulínu podobný růstový faktor 1). Pokud se podíváte na těchto 28 studií zahrnujících takřka 28 000 lidí, při grafickém znázornění tvoří útvar připomínající roztáhlá křídla albatrose. Jakákoliv studie napravo od této čáry ukazuje vazbu mezi úrovněmi IGF-1 a mléčným výrobkem, mlékem samotným nebo konzumací mléčné bílkoviny. A každá studie, která dosáhne na tuto čáru nebo za ní, ukazuje výraznou spojitost s vyššími úrovněmi IGF-1. To by mohlo také vysvětlit, proč může být rostlinná strava tak ochranná. Když lidem s rakovinou, která je ve stádiu pozorování, dáte za úkol konzumovat jen celistvou rostlinnou stravu po dobu jednoho roku, bez chemoterapie, bez ozařování, pouze jim změníte stravu, dosáhnou výrazného snížení hladiny PSA, což svědčí o zmenšení nádoru. Jejich krevní oběh se stane osmkrát účinnějším v potlačování růstu rakovinných buněk. Když provedete biopsii (odběr vzorku tkáně), můžete pozorovat dokonce i změnu v expresi genů, rozhodující geny pro rakovinu jsou utlumeny. Došlo prakticky k zastavení růstu rakoviny na genetické úrovni. Pokud však po diagnostikování rakoviny prostaty jíte místo toho hodně mléčných výrobků, vaše celkové riziko úmrtí může být zvýšeno o 76 %. Riziko úmrtí přímo na vaši rakovinu se zvýší o 141 %. I bez IGF-1 se zdá, že mléčná bílkovina kasein podle všeho podporuje dělení rakovinných buněk. Zrychluje růst buněk rakoviny prostaty, přinejmenším v Petriho misce. To samé platí pro syrovátku, což je další široce zastoupená mléčná bílkovina. Podívejte, skoro 100 procent případů pokročilé rakoviny prostaty prospívá díky zvýšené činnosti růstového enzymu zvaného TOR. Mléčné bílkoviny signalizaci TORu ještě dále posilují, což dává smysl. Telata musí růst 40x rychleji než děti u člověka. Kravské mléko tedy musí být nabito látkami podporujícími růst, nehledě na hormony samotné obsažené v mléku. Nejvíce jich v mléku mají březí krávy. Dnešní praktiky velkochovů mléčných krav, kdy jsou krávy během dojení březí, dovolují, aby se uvolňovalo nekontrolované množství steroidních hormonů skotu do našeho potravního řetězce. Kombinace těchto faktorů by proto mohla vysvětlit pozorovanou souvislost mezi vysokou spotřebou mléka a zvýšeným rizikem rakoviny prostaty. Z tohoto hlediska trvalé „zneužívání“ růstového signalizačního systému kravského mléka lidmi po celou dobu života, tedy nejen v dětství, neustále přiživuje nejdůležitější charakteristiku biologie rakoviny. Jde o vytrvalé vysílání signálů k neustálému růstu. Existuje tedy určitý zájem na tom pokusit se definovat horní limit pro bezpečný dlouhodobý příjem mléčných výrobků za účelem prevence nejběžnější rakoviny mužů podporované konzumací mléčných výrobků. Pokud se však podíváte na doporučení ohledně stravy a rakoviny, tak mléko sice zvyšuje riziko rakoviny prostaty, nicméně nebylo stanoveno žádné doporučení pro snížení příjmu mléka, protože důkazy o rakovině prostaty byly v rozporu s důkazy o sníženém riziku kolorektálního karcinomu. Vysoký příjem mléka je spojen se zvýšeným rizikem rakoviny prostaty, ale zároveň i se sníženým rizikem rakoviny tlustého střeva. Je to podobné, jako s alkoholem, ten může být nazván „omamným karcinogenem“, jenže politikové se vyhýbají zavedení účinných opatření k omezení pití alkoholu nebo podpoře přidání varovných štítků o rakovině na etikety. Bojí se totiž, že by tím mohli podkopat případné zdravotní přínosy užívání alkoholu. Já už však mluvil o tom, jak se předpokládané příznivé účinky alkoholu postupně ztrácejí před očima. Jsou mléčné výrobky skutečně účinné proti rozvoji rakoviny tlustého střeva? Pokud dáte dohromady všechny kohortové studie, ve kterých vědci měřili konzumaci mléčných výrobků a sledovali účastníky po celá léta za účelem pozorování případů rakoviny, mléko a celková spotřeba mléčných výrobků byla skutečně spojena se snížením rizika kolorektálního karcinomu, jednoho z nejsmrtelnějších druhů rakoviny. Nicméně lidé konzumující více mléka zároveň více cvičí, méně kouří, pijí méně alkoholu a jedí méně masa. To by mohlo některé spojitosti vysvětlit, nicméně mnoho z těchto studií se snažilo vyloučit vlivy těchto zkreslujících vedlejších faktorů. Pravděpodobnější je, že za příznivým účinkem mléka stojí vápník, který může vázat zánět podporující žlučové kyseliny ve střevech. Nicméně mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku mohou ve skutečnosti zvýšit tvorbu těchto žlučových kyselin, čímž se vysvětluje, proč konzumace sýrů rušila přínos vápníku. Mohli bychom tedy získat to nejlepší z obou světů tím, že bychom konzumovali nemléčné zdroje vápníku? Pokud lidi náhodně přiřadíte k užívání doplňku stravy s vápníkem, můžete získat významné snížení výskytu vracejících se polypů tlustého střeva, které se mohou jinak změnit na rakovinu. Nicméně vápníkové tablety jsou spojovány s nepříznivými účinky na kardiovaskulární zdraví. Pokud tedy chcete získat to nejlepší z obou světů a učinit nějaké bezpečnostní opatření související se stravou a rakovinou, pak získávejte vápník z tmavě zelené listové zeleniny s nízkým obsahem šťavelanů, fazolí, hrachu, cizrny a čočky. Pokud je to nezbytné, můžete sáhnout také po obohacených potravinách, jakými je například sójové nebo mandlové mléko.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Motion graphics by Avocado Video

alkohol / bílkoviny / chemoterapie / cizrna / čočka / doplňky stravy / fazole / IGF-1 / kapusta / karcinogeny / listová zelenina / mandlové mléko / mléčné výrobky / mléko / nápoje / oxaláty / rakovina / rakovina prostaty / rakovina tlustého střeva / rostlinná strava / sójové mléko / sýry / TOR / vápník / vegani / vegetariáni / záření / zdravý muž / zelenina / zelený hrášek / živočišné bílkoviny / žlučové kyseliny