Parkinsonova nemoc je druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním hned po Alzheimerově chorobě. Projevuje se zhoršenou pohyblivostí, ztuhlostí, třesem a shrbeným postojem. Všechny tyto příznaky se stále zhoršují. Nemoc má i příznaky nesouvisející s pohybem, jako jsou například kognitivní porucha, poruchy spánku, čichu i nálady. K tomu dochází s tím, jak se nemoc rozšiřuje do dalších částí našeho mozku. Najít příčinu Parkinsonovy nemoci je možná jedním z nejdůležitějších úkolů, jež má věda zabývající se stárnutím. Proč je například konzumace mléčných výrobků spojena se zvýšeným rizikem Parkinsonovy choroby? Možná je to tím, že přispívají k expozici reziduí pesticidů a dalších neurotoxinů; příkladem je dieldren. Ten byl nalezen v mozcích pitvaných obětí Parkinsonovy nemoci, a to i přesto, že je již desítky let zakázán. Naneštěstí se stále nachází v životním prostředí a my jsme tedy nadále vystavování pesticidu prostřednictvím kontaminovaných mléčných a dalších živočišných produktů. Není pravděpodobné, že by za nemoc mohly složky mléka, jako je vápník, vitamín D, tuk nebo bílkovina. Žádná asociace s Parkinsonovou nemocí nebyla při pokusech s těmito látkami z jiných zdrojů nalezena. Mohl by za to být zodpovědný mléčná cukr (laktóza), tedy za zvýšené riziko úmrtí, kostních fraktur i Parkinsonovy nemoci, společně s dřívějším nástupem Huntingtonovy choroby. Je tu však ještě třetí možná varianta. Mléko snižuje hladinu kyseliny močové. Ta může chránit před Huntingtonovou chorobou a také zpomalovat postup Parkinsonovy choroby. A co je nejdůležitější, kyselina močová může v prvé řadě snížit riziko Parkinsona. Předpokládá se, že je to kvůli schopnosti kyseliny močové působit v našem mozku jako důležitý antioxidant. Informace, kterou víme již přes 30 let. Můžeme to dokázat přímo na lidských nervových buňkách v Petriho misce. Přidejte k nim pesticid rotenton, a oxidační stres stoupne. Přidejte prooxidační homocystein, a stoupne ještě víc. Když však přidáte kyselinu močovou, oxidační stres způsobený pesticidem je zcela potlačen. Konzumace mléka snižuje hladinu kyseliny močové; cituji tuto studii, která tento jev popisuje jako akutní účinek mléka. Sice tam mají překlep, ale je jasné, že jde o slovo „akutní“. Takže, akutní účinek mléka na hladiny kyseliny močové v krvi. Vypijete-li kravské mléko, hladiny kyseliny močové poklesnou o 10 % během pár hodin. Vypijete-li sójové mléko, hladiny jsou během několika hodin o 10 % vyšší. Samozřejmě při onemocnění kloubů, jako je dna, kterou způsobuje příliš vysoká hladina kyseliny močové, je tento účinek kravského mléka přínosný. Kyselina močová je však dvousečný meč. Pokud jsou naše hladiny kyseliny močové příliš vysoké, můžeme dostat dnu, ale v případě, že jsou příliš nízké, může to zvýšit naše riziko neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba, Parkinsonova choroba a roztroušená skleróza. Zde vidíme 5leté riziko dny u mužů s různou hladinou kyseliny močové. Pokud je kyselina močová na hodnotě vyšší než 10 mg/dL, máme 30% šanci, že nás během příštích 5 let zastihne dna. Naopak pod hladinou nižší než 7 mg/dL je tato pravděpodobnost necelé 1 %. Dávalo by tedy smysl mít hladinu kyseliny močové dostatečně vysokou, ale pod 7 mg/dL. Tak ochráníme svůj mozek, bez toho, že bychom ohrozili své klouby. Nadměrné hladiny kyseliny močové v krvi však ohrožují více než jen naše klouby. Ano, příliš nízké hladiny mohou zvýšit naše riziko roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby, Alzheimerovy choroby a dokonce i rakoviny, ale příliš vysoká hladina zase může zvýšit riziko dny a ledvinových i srdečních nemocí. Hladina kyseliny močové nad 7 mg/dL však není spojená pouze se zvýšeným rizikem dny, ale také celkové úmrtnosti. Jenže i příliš nízká hladina kyseliny močové může vést ke zkrácení průměrné délky života tím, že zvyšuje úmrtnost. Vysoká hladina kyseliny močové je spojená se zvýšeným rizikem úmrtí a srdečním onemocněním, ale nízká hladina kyseliny močové je zase spojena třeba s rizikem fatální mrtvice. Chceme si tedy hladinu kyseliny močové držet na optimální úrovni, mezi 5 a 7 mg/dL. Tak můžeme svůj mozek chránit více než jedním způsobem. Když změříte hladiny kyseliny močové u pacientů s Parkinsonovou chorobou, jejich hladiny kyseliny močové se ukážou někde tady. To by mohlo vysvětlit, proč konzumace mléčných výrobků může zvýšit riziko tohoto onemocnění – mléko hladinu snižuje. Mléčné výrobky by také mohly vysvětlit rozdíly v hladinách kyseliny močové mezi lidmi konzumujícími maso, vegetariány a vegany. Když úrovně všech těchto skupin zanesete do grafu, vegani mají vyšší hladiny než vegetariáni. Pravděpodobně právě kvůli tomu, že nekonzumují mléko. Ti, co jí maso a mléko, jsou někde mezi nimi.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image Credit: Meditations via Pixabay. Image has been modified.

Alzheimerova choroba / artritida / bílkoviny / bobuloviny / cibule / dna / doplněk vitamínu D / fazole / homocystein / hrozny / Huntingtonova choroba / kardiovaskulární onemocnění / kyselina močová / maso / mléčné výrobky / mléko / nálada / neurotoxiny / onemocnění ledvin / Parkinsonova choroba / pesticidy / rakovina / rakovina prsu / roztroušená skleróza / sójové mléko / spánek / srdeční onemocnění / tuky / vápník / vegani / vegetariáni / zdravé klouby / zdravé srdce / zdravý mozek / živočišné produkty