Než se plně ponořím do problematiky COVID-19, chtěl bych ještě v rychlosti probrat nové koronaviry pocházející od dobytka. Jak jsme viděli, COVID-19 je pouze jedním z mnoha koronavirových onemocnění, které ve 21. století přišlo od netopýrů a způsobilo smrtící nákazy. V roce 2002 to byl SARS, v roce 2012 MERS a v roce 2016 SADS. Nové onemocnění zabíjející až 90 % mladých selat, SADS, syndrom akutního průjmu prasat zdevastoval velkochovy prasat ve stejném čínském regionu, kde propukla nákaza SARS. SADS bylo zpětně vysledováno ke koronaviru objeveném v nedaleké netopýří jeskyni. Takže netopýří koronaviry mohou nakazit prasata.  Kombinace odlesňování a intenzivního chovu prasat, kdy farmy s miliony prasat zasahují do míst výskytu netopýrů, může umožnit koronaviru přesunout se od netopýrů k prasatům. Pak je tu epidemický průjem prasat, patrně opět koronavirus netopýr-prase.  V roce 2010 se v Číně objevil vysoce virulentní kmen a způsobil rozsáhlou nákazu, jakmile zasáhl USA a do pár let se rozšířil z jednoho pobřeží až na druhé. Zabil miliony prasat, odhadem 10 % prasat v USA. A pak existuje ještě prasečí deltakoronavirus, třetí nový koronavirus během desetiletého období pocházející z Číny. Jakmile se v roce 2014 dostal na americké břehy, začal se rychle šířit. Tento způsob vzniku a šíření nových koronavirů od dobytka se evidentně stále urychluje, umožňují mu to praktiky intenzivního chovu zvířat, kdy jsou tisíce kusů ustájeny společně v uzavřeném prostředí.  Vzorec nových lidských nákaz se také urychluje, nicméně prozatím ani jeden z těch nových typů prasečích koronavirů nebyl schopen nakazit člověka. Každopádně je vytrvalé sledování prasečích koronavirů nutností, nejen kvůli prasatům, ale také kvůli zdraví veřejnosti, jelikož koronaviry jsou známy svou schopností rychle mutovat a kombinovat se. Při tomto procesu si viry vyměňují jednotlivé části genetického kódu, aby nalezli takové, které jim umožní lépe se přizpůsobit hostitelům a nacházet nové. Skutečnost, že mnoho koronavirů způsobuje přetrvávající epidemické infekce, zvyšuje pravděpodobnost vzniku zmutovaného viru s takzvaným rozšířeným rozsahem hostitele, což znamená existenci potenciálu přizvat na „párty“ lidstvo.  Aby se odstartovala pandemie, musí se nejprve virus dostat do plic. Většina dosud poznaných koronavirů netopýrů a dobytka infikuje trávicí trakt. Výjimkou je infekční virová bronchitida drůbeže, která se stala vůbec prvním objeveným koronavirem, a to v roce 1931. Stal se z něj vážný původce infekcí dýchacích cest a ročně v USA nakazí 9 miliard kuřat chovaných na maso. Je rozšířený ve všech zemích s velkochovy drůbeže a promořenost chovů dosahuje mnohdy až 100 %. V současnosti je jediným prokázaným způsobem nákazy savců virem infekční bronchitidy drůbeže jeho přímé vstříknutí do mozku.  Avšak vzhledem k množství různých koronavirů vyskytujících se u řady druhů zvířat není otázkou, jestli vůbec, ale kdy vznikne další rekombinantní koronavirus a vyvolá epidemii u lidské populace. Už nyní se výběžky nově objeveného prasečího deltakoronaviru, jenž představovaly tak významné ohrožení vepřového průmyslu, dokáží přichytit nejen na receptory prasečích střev, ale také na receptory v dýchací soustavě lidí. Tato rozšířená přilnavost na receptory u nového typu koronaviru globálního významu může posílit jeho schopnost rozšířit se na další druhy. Již nyní víme, že prasečí deltakoronaviry dokáží infikovat lidské a slepičí buňky v Petriho misce. A také víme, že dokáží nakazit i samotné slepice, je to podobné, jako když se kravským koronavirem od telat nakazí krocani. Tyto koronaviry přeskakují. A jakmile to jednou udělají, a to je ještě více znepokojující, jako u prasečích deltakoronavirů, jakmile přeskočí na drůbež, tak se dokáží velmi rychle šířit z jednoho kuřete na druhé.  Tento nový článek zveřejněný v únoru 2020 v časopise CDC zvaném Emerging Infectious Diseases dospěl k závěru, že vzhledem k náchylnosti lidských buněk k infekci by měl být prasečí deltakoronavirus důkladně prozkoumán s ohledem na riziko pandemie u lidí.  Koronavirus SADS také dokáže v Petriho misce infikovat lidské buňky a in vivo i laboratorní myši. Tým vědců dokonce dospěl v nadcházejícím vydání Journal of Virology chystaném až na prosinec 2022 k tomu, že vzhledem ke schopnosti koronaviru SADS efektivně růst v lidských buňkách, bychom neměli podceňovat riziko, že tento koronavir původem od netopýrů může přeskočit z prasat na lidi.  Z toho plyne, že nejen luskouni, ale klidně i prasata mohou posloužit jako míchací stanice pro vznik nových koronavirů schopných způsobit pandemii.  Koronavirů v populacích hospodářských zvířat po celém světě stále přibývá, v tělech zvířat je jich stále více. Čím více nový kmenů koronavirů se míchá v tělech stále více zvířat, tím vyšší je pravděpodobnost, že se objeví kmeny s potenciálem způsobit pandemii. Ačkoliv světové populace luskounů drasticky klesají, chováme a porážíme ročně více než miliardu prasat, z toho polovinu jen v Číně. Tím jen narůstá hrozba, že příští pandemie propukne místo u divokých u domestikovaných zvířat - a možná se to už i stalo. Poslední pandemie koronaviru mohla pocházet od hospodářských zvířat. Cože, předchozí pandemie koronaviru? Vyslechněte mě.  Koronaviry jsou druhým nejčastějším původcem běžného nachlazení. Dosud jsme objevili 4 lidské koronaviry způsobující nachlazení, takže to je celkem 7 koronavirů, které mohu vyvolat nemoc u lidí. Šest zde uvedených plus COVID-19. Domníváme se, že SARS jsme dostali od cibetek, MERS od velbloudů a virus COVID-19 patrně od luskounů. A odkud přišly ony čtyři koronaviry způsobující nachlazení?  Původ dvou ze čtyř méně nebezpečných koronavirů zůstává záhadou, ale jeden, zvaný lidský koronavirus 229E, byl vysledován k velbloudům a ten druhý, OC43, ke krávám/prasatům. Jestliže byl přeskok viru běžného nachlazení od velbloudů na lidí předzvěstí smrtelného přeskoku viru MERS, který zabíjel každého třetího nakaženého, mohl by přeskok koronaviru z hovězího dobytka na lidi být předzvěstí další smrtelné nákazy u lidí? Možná už se to stalo.  Datování pomocí molekulárních hodin naznačuje, že lidský koronavirus OC43, který nyní způsobuje respirační syndrom skotu, přeskočil na lidi už okolo roku 1890. Z krav na lidi v roce 1890. To je zajímavé načasování. V roce 1890 propukla pandemie. Přestože se pandemie z roku 1890 považovala za chřipku, načasování zrodu lidského koronaviru OC43 vedlo některé odborníky k domněnce, že mohlo jíst spíše o koronavirus podobný SARS nebo COVID-19 přenášený mezi různými druhy. Možná to byla jen náhoda? Podezřelé není jen načasování. Při pandemii bylo pozorováno mnoho neurologických příznaků a to je pro chřipku relativně neobvyklé, zatímco u koronavirů jde o mnohem častější jev. Z mého pohledu nejpřesvědčivějšími daty je to, že u hovězího dobytka řádila vysoce nakažlivá nemoc dýchací soustavy a v letech před pandemií, od 1870 do 1890, docházelo k masivnímu vyhlazování stád za účelem vymýcení nemoci pustošící dobytčí stáda po celém světě. A to byla skvělá příležitost pro to, aby vir skrze výměšky přešel na lidi.  Možná se nikdy nedozvíme, co způsobilo pandemii z roku 1890, zato však můžeme učinit kroky k prevenci vzniku další takové. A tímto tématem se do hloubky zaobírám ve své nové knize. Ano, prozradím vám, i jak nejlépe sebe, svou rodinu a komunitu ochránit před COVID-19, ale zároveň se v knize věnuji i prevenci pandemií. Ostatně nejjistějším způsobem přežití pandemie je předcházení jejímu vzniku.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Asie / Čína / COVID-19 / farmářské postupy / koronavirus / kuře / pandemie / respirační infekce / vepřové / virové infekce / zdravé plíce / zoonotická onemocnění