Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v nedávné době znovu otevřel diskuzi ohledně možnosti používání vybraných střevních tkání v potravinářském průmyslu v USA. Když se objevily první případy nemoci šílených krav, v reakci na to zakázal úřad FDA používat veškeré vnitřnosti u potravin a výrobků osobní hygieny. Avšak v roce 2005 došlo k pozměnění této regulace. Bylo tak umožněno používat celé tenké střevo k výrobě potravin, pokud jeho posledních 80 cm bylo odstraněno. Nicméně studie již prokázaly, že infekční priony u zvířat nakažených nemocí šílených krav jsou přítomny v celé délce střeva, od žaludku až po tračník. Nabízí se otázka, zda by všechny vnitřnosti zvířete neměly být znovu odstraňovány. Zástupci severoamerického masného průmyslu to odmítají a chtějí veškeré vnitřnosti skotu používat k výrobě potravin. Je to podobné tomu, co zaznívá od výrobců kosmetiky, parfémů a toaletních potřeb. Protestovali dokonce s tím, že pokud se v kosmetice přestanou používat jisté produkty ze skotu, sem patří i mozek, lebka, oči a mícha, stejně jako střeva či mandle skotu, ohrozí to národní zásoby kosmetiky. Projeví se to například nedostatkem lojového mýdla. Možná si FDA neuvědomuje, že kosmetické a hygienické potřeby představují čtvrt bilionů dolarů celosvětové průmyslové produkce. Nakonec tedy úřad FDA předběžně schválil používání střevní tkáně k výrobě potravin i kosmetiky, protože ve střevě skotu bylo detekováno jen stopové množství infekčních částic. Dospět k tomuto závěru bylo nezbytné i proto, že jinak by bylo třeba zakázat konzumaci veškerého masa. Nový výzkum totiž ukazuje, že infekční agens u nemoci šílených krav je přítomno také ve svalech. Nejedná se pouze o atypické případy BSE, což byl poslední nález nemocné krávy v Kalifornii, ale také o běžnou formu BSE. Bovinní spongiformní encefalopatie (nemoci šílených krav). Nízké hladiny infekčních prionů se nacházejí v žebrech, plecku, svíčkové, roštěné, ale i ve steacích. Nejnovější odhady z Velké Británie naznačují, že v inkubační době tohoto onemocnění je až 15 000 lidí. Nakazili se konzumací kontaminovaného masa. Téměř 200 lidí z Británie dosud zemřelo na jednu variantu Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Inkubační doba tohoto smrtelného neurodegenerativního onemocnění může trvat dokonce desetiletí. Je to doba mezi konzumací masa a napadením mozku nemocí. Skutečnost, že tolik lidí může být nakaženo, má značné důsledky pro bezpečnost krevních transfuzí. To je důvod, proč mnoho Američanů, kteří žijí v Anglii, nemá Červeným křížem dovoleno darovat krev. Týká se to i bezpečnosti manipulace s chirurgickými nástroji, protože nakažený člověk se může poranit a je značně obtížné sterilizovat cokoliv, co je kontaminováno. Vzhledem k těmto faktorům je třeba obezřetnosti, pokud jde o rozhodnutí, kterou střevní tkáň konzumovat či používat k natírání úst. Jde o vyváženost. Jak zdůrazňuje jedna masová společnost, vnitřnosti se nepoužívají jen k výrobě rtěnky. Jedná se o stravu, „která nám poskytuje vzácný zdroj bílkovin, který je očividně nezbytný pro naši lidskou populaci.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

bílkoviny / Creutzfeldt-Jakobova choroba / dárcovství krve / FDA / maso / nemoc šílených krav / prionová onemocnění / tuky / USDA / vnitřnosti / zoonózy