Potraviny živočišného původu obecně přirozeně obsahují hormony, ale mléko nejvíce. Hormony, které se přirozeně nacházejí dokonce i v bio mléce, mohou hrát roli ve vztahu mezi konzumací mléka a mléčných výrobků a nemocemi u člověka. Příklady jsou akné u dospívajících, rakovina prostaty, rakovina prsu, rakovina vaječníků a dělohy. Mnoho z těchto chronických nemocí je v západní společnosti běžných. K tomu se přidávají také reprodukční poruchy u mužů. Konzumace mléka je spojována se zvýšeným rizikem předčasné puberty u dívek a rakoviny endometria (vnitřní výstelky dělohy) ve stáří. Hormony přítomné v potravinách mohou být obzvláště nebezpečné u zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou malé děti nebo těhotné ženy. U této ohrožené skupiny by mohl i malý příjem hormonů vést k významným změnám v metabolismu. Děti jsou vysoce citlivé na pohlavní steroidy. Vzhledem k tomu, že jejich přirozené hladiny pohlavních steroidů jsou před dosažením puberty nízké, i malá odchylka může vést ke změně v celkové aktivitě daného hormonu. Nebyl stanoven spodní práh pro množství estrogenních látek; je proto třeba dbát opatrnosti a nevystavovat plody a děti exogenním pohlavním hormonům, a to ani v nízkých dávkách. V časopise Pediatrics vedoucí Oddělení obezity z Bostonské dětské nemocnice spolu s vedoucím katedry výživy na Harvardu zpochybnili doporučení, aby děti denně pily tři sklenice mléka. Mléko má podporovat růst pasoucích se zvířat, která čelí vysokému riziku, že je něco ještě jako mláďata uloví. Potřebují tedy přibrat desítky kilogramů co nejrychleji, v prvních měsících života. Důsledky celoživotního vystavení růstovým faktorům z mléka nebyly dosud dobře prostudovány. Mléko zvyšuje hladiny inzulínu podobnému růstového faktoru 1, který je spojen nejen s rakovinou prostaty. Dnešní metody chovu dojnic, kdy je kráva dojena také v průběhu březosti, vedou k získání mléka s vysokými hladinami pohlavních hormonů. Březí krávy vylučují do mléka mnohem více hormonů než nebřezí. Následná konzumace těchto mléčných výrobků může znamenat zbytečné riziko, kterému se lze snadno vyhnout. Není to však jen o mléku. Ačkoli jsou mléčné výrobky významným zdrojem hormonů, je třeba brát v potaz i další živočišné potraviny. Všechny jedlé tkáně živočišného původu obsahují estrogen. To může vysvětlit, proč ve studii na více než tisíci ženách, které jedly rostlinnou stravu, bylo zjištěno, že vegankám se rodila dvojčata asi 5x méně než vegetariánkám a běžně se stravujícím ženám. Proč je toto dobré? Protože těhotenství s dvojčaty patří mezi riziková. Komplikace jsou pravděpodobnější. Mnozí rodiče, a dokonce i lékaři, podceňují nepříznivé důsledky vícečetného těhotenství. Ženy, čekající více dětí najednou, čelí většímu riziku, ohroženy jsou i samotné děti. Dvojčata mohu při porodu čelit až 10x většímu riziku úmrtí. Výzkumný tým píše, že by se z tohoto důvodu měly ženy plánující dítě vyhýbat mléku.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Sprogz via Flickr

akné / biopotraviny / chronická onemocnění / děti / dospívání / endometriální karcinom / estrogeny / hormony / IGF-1 / menopauza / mléčné výrobky / mléko / plodnost / puberta / rakovina / rakovina dělohy / rakovina prostaty / rakovina prsu / rakovina vaječníků / reprodukční zdraví / rostlinná strava / těhotenství / vegani / vegetariáni / zdravá žena / zdravý muž / živočišné produkty