V bojích o mamografii může snadno dojít ke ztrátě racionálního myšlení. Ano, mamografie je velký byznys, vynáší asi 7 miliard dolarů ročně. Ale bylo by příliš cynické věřit, že protiútok na kritiky mamografie pramení pouze z vlastních zájmů radiologů a chirurgů provádějících operace prsu, jejichž denní chléb závisí na pokračování rutinního mamografického screeningu. Intuitivní předpoklad je, že mamografie by měla fungovat. Ale od toho tu přece máme vědu, abychom si věci mohli prověřit. Našim pacientkám dlužíme to, aby naše práce byla „založená na důkazech“ a ne „založená na pouhé víře“. Zaslouží si objektivní analýzu dat. Ve snaze přesně informovat veřejnost se nám ale příliš nedaří. Otázkou je: proč? Jedním důvodem je to, že lékaři sami nejsou informováni. Například při průzkumu mezi radiology se ukázalo, že 96 % z nich přeceňuje riziko rakoviny prsu u žen středního věku. V jedné záludné studii výzkumníci volali gynekologům a předstírali, že mají obavu o člena své rodiny. Lékaře žádali o telefonní konzultaci ohledně prospěšnosti a rizik mamografie. „Přestože všichni oslovení gynekologové projevili účast a motivaci uspokojivě odpovědět na naše otázky, jednoduše to vypadalo, že jim chybí informace, a také znalost toho, jak sdělovat informace o zdravotních rizicích. „Když se lékaři setkávají s čísly. „Schopnost lékařů porozumět datům a interpretovat je v zájmu co největšího prospěchu pacientů nemůžeme považovat za samozřejmost.“ Jedná se o slepé místo ve vzdělání lékařů, identifikované před více než 80 lety. V této studii mělo například 151 praktických lékařů zodpovědět řadu otázek, jak s vícenásobnou volbou, tak i typu „ano/ne.“ Smyslem bylo posoudit jejich praktické porozumění některým klíčovým pojmům. A zásadně selhali: správně odpověděli pouze na 55 % otázek, což je jen asi o 20 % více, než kdyby náhodně hádali. Pokud lékaři nerozumí zdravotní statistice, jak mohou správně radit pacientům? Existuje slavná studie, ve které bylo sto lékařů dotázáno, jaká je pravděpodobnost, že žena skutečně má rakovinu prsu, pokud má pozitivní nález na mamografu. Dali jim všechna čísla, aby si to mohli spočítat, a přesto 95 ze 100 nejenže odpovědělo chybně, ale dokonce spektakulárně chybně: pletli se i o tisíc procent. Dokonce i lékaři na Harvardu měli problém. Učitelský sbor, pracovníci a studenti tamější lékařské fakulty dostali jednoduchou otázku; a nesprávně odpovědělo 82 % z nich. To však bylo před několika desetiletími. V aktualizovaném průzkumu v Bostonu to bylo jen 77 %. V průměru se pletli asi o 3000 procent, což dokazuje přetrvávající obtíže, které má medicína s matematikou. Pouze 12 % z tisíců porodníků/gynekologů bylo schopno správně odpovědět na dvě jednoduché otázky týkající se zdravotních statistik. „Co potom řekne těch 88 % neinformovaných lékařů, když se jejich první pacientka zeptá, jaká je pravděpodobnost, že má rakovinu prsu, pokud má pozitivní nález na mamografu?“ A je obzvláště děsivé, že v některých studiích se ukázalo, že ti lékaři, „kteří byli nejvíce přesvědčeni o svých odhadech, byli nejdále od pravdy“, takže si ani nebyli vědomi své neznalosti. „Všechny tyto studie dokumentují stejný jev: značný počet lékařů je statisticky negramotných, to znamená, že nerozumí statistickým údajům ve svém oboru.“ Takže když lékaři tvrdí, že nemají čas plně informovat pacienty o výhodách a nevýhodách testování, možná je to jen dobře, pokud nevědí, o čem mluví. Místo toho mohou prostě mluvit o výhodách a přeskočit část, která se týká rizik. A tak bychom se neměli divit, když 9 z 10 žen říká, „Rizika mamografie? Jaká rizika?“ Výrazně přitom nadhodnocují přínos, zatímco ve skutečnosti jsou možná přínosy a rizika mamografie tak vyrovnané, že bychom zřejmě měli ženám poskytnout informace a nechat je se samy rozhodnout. Ale v reklamních kampaních toto neuslyšíte. Ženám pouze radí, ať mamografii podstoupí, nadhodnocují její přínos a možná rizika někdy i zcela vynechají. Namísto osvěty používají přesvědčování – strach, vinu, cokoliv je potřeba. Je snadné „prodávat“ screening: stačí zveličit přínosy, minimalizovat rizika a zakrýt skutečná čísla. Mám na mysli studie, které náhodně vybraly statisíce žen, aby podstoupily mamografii či nikoliv. Jaký to ale má smysl, pokud výsledky stejně nezveřejníme? Za tyto klinické studie utrácíme miliardy, ale selháváme v tom, aby byly pacientům a lékařům výsledky transparentním způsobem sdělovány. Možná by ženy měly roztrhat růžové stužky a vést kampaň za férové informace. Jak jinak mohou ženy činit informovaná rozhodnutí? Místo toho vidíme, jak nemocnice pořádají něco jako mamografické večírky. Možná by měly kromě předkrmů ženám také předkládat k posouzení vyvážené informace.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Jean-François Chénier via flickr. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

chirurgický zákrok / délka života / dlouhověkost / dopady průmyslové výroby / Harvardova univerzita / mamogramy / přežití karcinomu prsu / rakovina / rakovina prsu / úmrtnost / zdravá žena