Tohle je ta slavná studie, která zavedla spousty lidí na scestí. Tisíce mužů byly sledovány po dobu 19 let, během kterých došlo k postupnému poklesu rakoviny plic u kuřáků. Čím více měli kuřáci ve stravě betakarotenu, tím lépe na tom byli. Jeho množství vědci odhadli na základě množství ovoce, zeleniny a polévek, které jedli. Začali tedy kuřáky léčit ovocem, zeleninou a polévkou? Ne, dali jim betakarotenové pilulky. A ti, kteří užívali pilulky, dostali více rakoviny plic. Došlo k většímu počtu úmrtí na rakovinu plic, onemocnění srdce a mrtvici. Průměrná délka života byla kratší. To je však neodradilo od několikanásobného opakování pokusu. Bylo provedeno dalších šest studií a ve všech betakarotenové pilulky stále zvyšovaly úmrtnost. Dvacet dalších studií, ve kterých podávali betakaroten společně s dalšími pilulkami s antioxidanty. Opět docházelo ke zvyšování úmrtnosti. Zřejmým závěrem je, že izolované živiny jsou spíše léčivy, přitom nejsou tak studovány ani regulovány jako léky, nejspíš by to však bylo na místě. Na druhou stranu na potraviny by se mělo nahlížet jiným způsobem, s vědomím konceptu synergického působení látek v nich obsažených. Celek je více než jen součet jeho částí. Ano, nízké hladiny betakarotenu v krvi zvyšují riziko úmrtí na srdeční onemocnění, ale znamená to v podstatě nedostatečný příjem mrkve, dýně, listové zeleniny, kapusty. Nedostatek těchto druhů zeleniny zvyšuje riziko úmrtí na srdeční onemocnění. V USA jde například o nedostatek mrkve, špenátu a sladkých brambor. Ano, čím více karotenoidů máme v krvi, tím zdravější budeme; nicméně bezohlední prodejci mohou tuto informaci použít k prodeji doplňků stravy. Zatímco odpovědní vědci a výrobci potravin musí zdůraznit důležitost celých potravin, jakožto prostředku k dosažení vyšších hladin karotenů. Nyní už víme, že podávání doplňků stravy s betakarotenem byl nesprávný způsob, jak se pokusit o prevenci rakoviny. Vědci se místo toho měli spíše podívat po nejúčinnějších potravinách, a pak jednotlivé ovoce a zeleninu otestovat v randomizovaných a kontrolovaných studiích. Věda má tendenci být redukcionistická, hledá konkrétní příčiny a důsledky. Je těžké prosadit a zafinancovat studie zaměřené na jídlo, pokud to jídlo nerozeberete na jednotlivé části, což pro nás postrádá smysl. Klíčové je povzbudit spotřebitele ke zvýšení celkového denního příjmu ovoce a zeleniny na 9 až 13 porcí denně. Za posledních třicet let došlo k obrovskému nárůstu důkazů o významu rostlinných potravin v prevenci nebo snižování rizika chronických onemocnění. I přes široce rozšířené veřejné informační programy o zdravém stravování je velmi obtížné přimět lidi ke změnám v jídelníčku. Proto je jedním z navrhovaných řešení přidat zpět do stravy zdraví podporující fytoživiny, které nám v naší běžné stravě chybí. Přidáním ovoce a zeleniny? Neblázněte, stačí geneticky vpravit fytoživiny do dnešního rychlého občerstvení. Lidé jedí kečup, nikoliv kapustu. Kdo by potřeboval listovou zeleninu, když můžeme vyvinout rajčata s vysokým množstvím folátu? Proč kupovat bobulovité ovoce, když můžete udělat rajčata fialovými přidáním dvou genů z hledíku většího a stvořit transgenní rajčata? Namísto sójových hamburgerů můžeme mít sójové geny v kečupu na našich běžných hamburgerech. Co takhle rajčata s geny vinné révy? Pilulky jsou zkrátka ziskovější než rostliny. Když však pilulky nefungují, průmysl se pokusí patentovat samotné plodiny.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

betakaroten / bobuloviny / chronická onemocnění / délka života / dlouhověkost / dopady průmyslové výroby / doplňky stravy / foláty / fytonutrienty / hubnutí / kapusta / kardiovaskulární zdraví / kouření / listová zelenina / mrkev / mrtvice / ovoce / rajčata / rakovina / rakovina plic / redukcionismus / sladké brambory / sója / sójové boby / špenát / stárnutí / tabák / úmrtnost / zdravé srdce / zelenina