Diabetes 1. typu vzniká jako následek autoimunitní destrukce buněk slinivky břišní produkujících inzulín. Nejčastěji je diagnostikován u dětí a dospívajících. Obvykle se projevuje těmito třemi typickými příznaky: nadměrná žízeň, velký hlad a přílišné močení. Hladina cukru v krvi pacientů je totiž příliš vysoká. Pacienti jsou po zbytek svého života odkázání na doplňování inzulínu. Jejich vlastní imunitní systém totiž napadl a zničil buňky, díky kterým si tělo mohlo inzulín samo vyrábět. Co přimělo naše tělo k takovému kroku? Ať už je to čímkoliv, diabetes 1. typu je po celém světě na vzestupu. Výskyt stoupá už od 2. světové války. Porozumění příčině a způsobu, jakým tato pandemie dětského diabetu stoupá, by bylo důležitým krokem k jejímu zvrácení. Odhaduje se, že by za tím mohly být takzvané molekulární mimikry. Když do našeho organismu vstoupí nějaké patogeny, například bakterie nebo viry, vyvolají imunitní odpověď. Protilátky pak křížově reagují s podobně vypadajícím proteinem naší slinivky břišní. Takže když naše tělo zaútočí na nějaký patogen, náš vlastní orgán je bojem zasažen také. Dobře, na jaký protein slinivky břišní tedy organismus diabetiků útočí? V 80. letech byl protein identifikován. Později, v 90. letech jsme si uvědomili, že vypadá nesmírně podobně jako určitý mykobakteriální protein. Mykobakterie jsou skupinou bakterií, které způsobují onemocnění jako je tuberkulóza a malomocenství. U všech nově diagnostikovaných dětí s diabetem 1. typu byla zjištěna imunitní odpověď na tento mykobakteriální protein. To ale nedává žádný smysl. Diabetes 1. typu je v civilizovaném světě na vzestupu, zatímco tuberkulóza a lepra je na ústupu. Inu, existuje jedna mykobakteriální infekce vyskytující se u dobytka. Její výskyt vzrostl s industrializací a globalizací živočišné výroby. Nazývá se paratuberkulóza. U zvířat způsobuje Johneovu nemoc. V současnosti představuje pro živočišnou výrobu globální problém. Nemáme náhodou asi tak 12 studií naznačujících, že expozice kravskému mléku může být důležitým faktorem v rozvoji diabetu 1. typu během dětství? Vědci si dali 2 a 2 dohromady a v roce 2006 tuto myšlenku předložili. Mohla by mykobakterie, konkrétně paratuberkulóza, spouštět diabetes 1. typu? Myšlenka byla natolik přesvědčivá, že se ji výzkumníci rozhodli otestovat. Pokoušeli se otestovat souvislost MAP, což je zkratka pro celý název patogenu – mycobacterium avium paratuberculosis, a diabetu 1. typu. Pacienty s diabetem testovali na přítomnost bakterie v krvi. A vskutku, v krvi většiny diabetiků byla přítomnost této bakterie prokázána. U zdravých osob to byla jen menšina. Tato prokázaná přítomnost bakterie MAP v krvi pacientů s diabetem 1. typu může poskytnout důležitý podklad pro rozvoj diabetu 1. typu prostřednictvím infekce. Z těchto výsledků plynou důsledky pro země, které mají největší populace hospodářských zvířat a zároveň vysoký výskyt jak MAP, tak diabetu. Takovou zemí je například USA. Johneova nemoc, tak se nazývá stav, kdy jsou hospodářská zvířata touto mykobakterií infikována. Důvod, proč vědci zabývající se diabetem vybrali Sardinii, tedy ostrov u pobřeží Itálie, je zdejší přítomnost paratuberkulózy u více než 50 % dobytka. Jestli si myslí, že tohle je špatné, tak co teprve poslední národní průzkum mléčného dobytka v USA, ten odhalil 68% promořenost MAP. Zejména pak ve velkých průmyslových mlékárnách. 95 % mléčných farem s více než 500 krávami mělo pozitivní nález MAP. Odhaduje se, že nemoc stojí americký průmysl více než 20 miliard korun ročně. Jak jsou lidé MAP vystavováni? Nejdůležitější cestou, jakou se MAP dostává do lidského potravinového řetězce se zdá být kontaminované mléko, mléčné výrobky a maso, pocházející od infikovaného skotu, ovcí a koz. MAP nebo její DNA bylo zjištěno jak v syrovém mléce, tak v pasterizovaném mléce, kojenecké výživě, sýrové zmrzlině, svalovině, orgánech a maloobchodním mase. Jak víme, že bakterie paratuberkulózy přežije pasterizaci? Protože vědci z Wisconsinu koupili stovky litrů mléka z maloobchodních prodejen, které pocházelo od tří největších amerických producentů, a otestovali jej na přítomnost živé bakterie. Výsledky testu odhalily v běžném mléce přítomnost živé MAP bakterie u 2,8 % vzorků, přičemž většina značek měla alespoň jeden pozitivní vzorek. Takže tato bakterie dokáže přežít pasterizaci. Pokud se prokáže schopnost paratuberkulózní bakterie spouštět diabetes, pak by tato zjištění naznačila nutnost považovat mléko vyprodukované v USA za původce. Proč veřejnost o tomto výzkumu neslyšela? Možná proto, že dotčený průmysl nemá zájem s námi takové věci sdílet. Toto je z úryvek z vědeckého periodika Journal of Diary Science: „Strach z reakce spotřebitelů může bránit racionální a otevřené diskusi o vědeckých studiích.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: ponce_photography via pixabay. Image has been modified.

autoimunitní onemocnění / bílkoviny / cukrovka / cukrovka 1. typu / inzulín / kojenecká výživa / krevní cukr / maso / mléčné výrobky / mléko / paratuberkulóza / prediabetes / sýry / virové infekce / zdravá slinivka / živočišné produkty / zmrzlina / zoonózy