Strategie prevence rizika srdečních onemocnění v dětství byla popisována jako radikální, ale je tato myšlenka skutečně tak radikální? Radikální by bylo tento nápad skutečně přijmout a doopravdy v tomto směru něco podniknout. Alternativou je pokračovat v neomezeném spoléhání se na pozdní, neúplně účinné a také nákladné metody léčby již vzniklých rizikových faktorů, jako jsou vysoké hladiny cholesterolu, které mohou způsobovat vývoj onemocnění v průběhu lidského života. Neschopností diagnostikovat a léčit rizikové faktory již v mládí přicházíme o možnost předcházet dlouhodobým následkům srdečního onemocnění, které je hlavní příčinou zdravotního postižení a smrti ve Spojených státech, a to u mužů i žen. Mohli bychom zabránit 90 % infarktů. Takové tvrzení by před 50 lety působilo nepřijatelně, ale nyní už víme, že zastavení epidemie je skutečně možné. Existují dva způsoby, jak to udělat. Prvním je zásah pomocí klinické medicíny, což zahrnuje identifikování dětí s rizikem onemocnění a urputné snahy o změnu v životním stylu, případně podávání léků. Tento model však může být použit přinejlepším u několika jedinců. Naše návštěvy lékaře trvají v průměru 15 minut, preventivní péče není hrazena a intervence zaměřené na jednotlivce jsou často neúčinné, protože nejsou podporovány okolím. K úplnému zastavení tohoto onemocnění by člověk musel přijmout stravu založenou skoro výhradně na rostlinách, to je něco, co není oficiálně doporučováno ze strachu, že by to veřejnost odradilo. Jenže my, jakožto lékaři, máme povinnost říct pravdu a nechat veřejnost rozhodnout se. Proto potřebujeme rozsáhlé sociální a kulturní změny, které proniknou celou populací. Tak můžeme zabránit ateroskleróze. Důkazy ospravedlňují započetí skutečného hnutí ve společnosti, které bude nakonec oficiálně podporováno ze stran vlád. Cílová 90% eliminace koronárního srdečního onemocnění je proveditelná, ale kulturní a společenské změny, které jsou potřeba, nebudou dosažitelné zrovna jednoduše. Nestane se to sice brzy, ale začít je nutno už teď. Možná jsou nejnovější schválené pokyny Academy of Pediatrics ohledně měření cholesterolu u všech dětí od devíti let věku ve skutečnosti příliš konzervativní. Co kdybychom s tím začali už ve 2 letech? To je období, kdy jsou rodiče obecně angažovaní a ostražití, co se týče zdravotních prohlídek svých dětí. Tehdy je také více příležitostí ke vzdělávání rodičů o významu stravy, pohybu a zdravého životního stylu, a to nejen pro jejich děti, ale i pro rodiče samotné. Ateroskleróza začíná ještě před narozením a odvíjí se od toho, co naše maminky jedí. Už v děloze dochází v tepnách dítěte ke tvoření prvotního tukového plaku, který může značně zesílit, pokud má těhotná matka vysoký cholesterol. Vzorky tepen byly získány ze samovolných potratů a z těl předčasně narozených dětí, které zemřely během 12 hodin od porodu, který přišel okolo konce druhého trimestru. Lékaři zkoumali tepny plodů od matek s normální hladinou cholesterolu a od matek s vysokým cholesterolem. Tepny u plodů od matek s vysokým cholesterolem obsahovaly značně větší poškození. Naznačuje nám to nejen, že srdeční onemocnění může začínat mnohem dříve, než jsme dříve předpokládali, ale navíc závisí na matčiných hladinách cholesterolu. Takže ateroskleróza nemusí začínat pouze jako výživové onemocnění v dětství, ale již jako výživové onemocnění v těhotenství.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Britt-knee via Flickr.

cholesterol / děti / hubnutí / kardiovaskulární onemocnění / kardiovaskulární zdraví / kojenci / medicína životního stylu / pohyb / rostlinná strava / srdeční onemocnění / těhotenství / úmrtnost / zdravá žena / zdravé srdce