Stačí šest hodin spánku?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Stačí šest hodin spánku?

To, že nemáme důkazy o tom, že by rostla epidemie spánkové deprivace, nemusí nutně znamenat, že spíme dostatečně.

21. 8. 2023

Sdílet toto video

Konvenční moudrost praví, že za posledních padesát let délka spánku klesala paralelně se zvyšováním výskytu obezity. Naznačuje nám to, že epidemie nedostatku spánku je provázána s epidemií tloustnutí. Dnes máme televize vysílající na stovce kanálů, chytré telefony a tablety, to vše nám poskytuje zábavu do pozdních hodin. „Spěch a roztěkanost moderního života je docela oprávněně považována za příčinu velké části nespavosti,“ stojí v jednom úvodníku lékařského časopisu. Jenže to je úvodník vydaný v roce 1894. Opravdu spíme o tolik méně? Od roku 1905 délka spánku u dětí a dospívajících poklesla o něco více než o hodinu za noc. Nicméně dětská práce byla až do roku 1938 legální, takže částečným vysvětlením může být vyčerpání z fyzické práce v dolech, na farmách a v továrnách během první části minulého století. Od roku 1970 se doba nočního spánku zkrátila jen o 15 minut. A není jasné, zda se spánek dospělých lidí vůbec významně změnil. Na základě 168 studií s objektivním měřením délky spánku, nikoliv samohlášením, se délka spánku u dospělých, objektivní celková délka spánku, od roku 1960 příliš nezměnila. Od roku 2003 průměrná délka spánku v USA možná i vzrostla. Samozřejmě jen proto, že nemáme důkazy o zhoršující se epidemii spánkové deprivace, ještě není zaručeno, že máme dostatek spánku. Možná jsme nespali dostatečně ani před padesáti lety, nebo od dob Edisonovy žárovky, nebo dokonce od vynálezu svíčky, což bylo před 5 000 lety. Jak stanovit ideální délku spánku? Jednou z možností by bylo sledovat miliony lidí a zjistit, kolik hodin spánku za noc se pojí s nejdelším životem. Spánek je velkou záhadou. Jde o jev sdílený napříč živočišnou říší, spánek tedy musí být klíčový, když odolal okolním tlakům eliminovat tak zranitelný stav. Je to tak, znepokojivé experimenty nám ukázaly, že absence spánku je u zvířat smrtící během 11 až 32 dnů. Jednou z funkcí spánku, která byla v nedávných letech objasněna, je odstraňování toxických odpadních látek, které se během dne hromadí. Slouží k tomu nově objevený drenážní systém v mozku. Mohlo by to pomoci vysvětlit, proč lidé spící pravidelně méně než sedm hodin za noc mají zvýšené riziko rozvoje kognitivních poruch, jako je demence. Dokonce už jedna probdělá noc může způsobit významné zvýšení akumulace beta amyloidů v klíčových oblastech mozku. Jde o lepkavou látku zapojenou do rozvoje Alzheimerovy choroby. Nejnižší riziko rozvoje kognitivních poruch bylo naměřeno u lidí spících sedm až osm hodin za noc. Stejná ideální doba z hlediska rizika cukrovky, jak nám dokládá 36 studií sledujících přes milion lidí. Zvýšení rizika spojené s šestihodinovým spánkem v porovnání se sedmihodinovým nebo osmihodinovým, je porovnatelné se zvýšením rizika spojeného s nedostatkem pohybu. Pro úmrtí na všechny příčiny tu máme přes padesát studií sledujících stovky tisíc lidí po dobu až 34 let. Příliš krátký spánek, stejně jako příliš dlouhý, je spojený se zkráceným životem. Ideální střed je na sedmi hodinách za noc. Sedm hodin se může zdát málo, ale možná jde dokonce o délku přirozenou pro náš druh. Vědci studovali tři izolované předindustriální společnosti napříč dvěma kontinenty a nalezli překvapivou shodu. Navzdory absenci elektrického osvětlení nebo spotřebičů lidé zůstávali vzhůru asi tři hodiny po západu slunce a probouzeli se obvykle před východem slunce. Celkem to vycházelo na šest a půl hodiny spánku ze sedmi hodin strávených na lůžku. Mechanismus stojící za škodlivostí nadbytku spánku nám stále uniká, takže spojitost mezi zvýšeným rizikem úmrtí nebo onemocnění a spaním devět a více hodin za noc je většinově odmítána jako nevěrohodná. Možná jde o reverzní příčinnost. Nemocnost vede k trávení více času v posteli, ne naopak. Nebo jiné matoucí faktory jako zaměstnanost. Konec konců, kdo si může přispat? Lidé, kteří nechodí do práce. Nicméně o negativních vlivech nedostatku spánku na zdraví máme experimentální důkazy. Takže chcete-li spát ideálně, snažte se alespoň o sedm hodin denně, a to pravidelně.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org