The Salt Institute (Institut pro sůl) byl ve svém odsouzení Poradního výboru Spojených států pro stravovací pokyny patrně nejpřísnější – stěžují si, že předsedkyně výboru je „vyslovenou obhájkyní“ všeobecného omezování soli. O co jde: citovala ji American Heart Association (Americká kardiologická společnost) ve zprávě CDC o nebezpečích soli. Evidentně to znamená, že má proti soli „nezdravé předsudky“. Zrovna jako když si tabákový průmysl stěžuje, že lidé v American Lung Association (Americká asociace pro plicní choroby) jsou předpojatí proti kouření. Vzhledem k tomu, že sýr je jedním z deseti nejlepších zdrojů sodíku v americké stravě, National Dairy Council (Národní rada pro mléko) se postavila solnému průmyslu bok po boku. Jistě, snížení příjmu sodíku by zachránilo životy až 92 000 Američanů ročně, ale lidé z Výboru pro stravovací doporučení prostě nedokáží pochopit, že sůl je zapotřebí pro udržení očekávané chuti, plnosti, struktury a trvanlivosti sýra. Stejně jako transtuky: dobré pro skladovatelnost, špatné pro lidský život. Všichni za americké dietní nešvary obviňovali toho druhého. Výrobci vajec tvrdili, že maso je horší; výrobci vepřového masa tvrdili, že kuřata jsou horší. Pak se ale objevil dopis od CDPB, Kalifornského výboru pro sušené švestky reprezentujícího Big Prune (Velkou Švestku). Musí být hezké pracovat v potravinářském průmyslu a přitom být schopen se na sebe každý den podívat do zrcadla. I když úplná výhra to není, neboť se zdá, že „ve školním prostředí není kvůli tlaku vrstevníků konzumace (švestek) populární.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to DaGoaty / Flickr

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí / dopady průmyslové výroby / mléčné výrobky / sodík / sůl / švestky / sýry / USDA / výživová doporučení