Pracovníci nejvíce přicházející do styku z drůbeží podle všeho také nejvíce trpí nadměrnou úmrtností, ale také u dalších pracovníků jatek dochází k nadměrné úmrtnosti. Výzkum na toto téma započal již před několika desetiletími. Vyšší výskyt rakoviny u řezníků, pracovníků jatek, bouračů masa a pracovníků ve zpracovatelských masných závodech. Každopádně je z této rozsáhlé studie jasné, stejně jako z další vědecké literatury, že pracovníci v masném průmyslu jsou vystaveni zvýšenému riziku rozvoje rakoviny a úmrtí na rakovinu. Zvýšené riziko může být způsobeno viry přenosnými ze zvířat na člověka nebo antigenní stimulací prostřednictvím chronickému vystavení živočišným bílkovinám. Rakovinotvorné viry zvířat by dokonce mohly být vysvětlením pro zvýšený výskyt rakoviny u lidí, kteří jedí maso. Existuje dokonce retrovirus spojený s rakovinnými nádory u ryb, o kterých se spekuluje, že by mohly být příčinou zvýšeného výskytu rakoviny u amerických zpracovatelů mořských živočichů. Vyrůstání na farmě chovající hospodářská zvířata je spojeno s vyšším výskytem rakoviny krve – lymfomů a leukémií. Vyrůstání na farmě zabývající se pouze rostlinnou výrobou rizikové není. Nejhorší je vyrůstat na drůbeží farmě. To je v souladu se skutečností, že právě konzumace kuřat je nejtěsněji spjata právě s těmito druhy rakoviny. Čtvrt kuřecího prsa denně je spojeno s dvojnásobným nebo trojnásobným rizikem lymfomu. Výzkumníkům konečně začaly jednotlivé dílky zapadat do sebe. Vysoká hladiny protilátek proti virům ptačí leukózy/sarkomu a viru retikuloendoteliózy, které byly nedávno nalezeny u pracovníků v drůbežářství, poskytují důkaz o infekčnímu kontaktu s těmito rakovinotvornými viry drůbeže. Některé z nejvyšších hladin překvapivě nebyly naměřeny u lidí, kteří kuřata kuchali, odstraňovali vnitřnosti nebo věšeli živá kuřata. Nejvyšší hladiny byly naměřeny u pracovníků porcujících maso do konečné podoby výrobku. Ve snaze zúžit škálu a rozpoznat, které nemoci byly spojené s kterým druhem masa, se výzkumníci pokusili vyčlenit osoby porážející prasata a zpracovávající jejich maso. Jednou z našich největších obav je totiž skutečnost, že orgány a tkáně prasat se někdy transplantují lidem (není to nic neobvyklého) a mohlo by tak hrozit zanesení zoonotických infekcí do těla člověka. Konkrétně je znepokojuje možnost přenosu prasečích endogenních retrovirů z prasat na člověka. Dělá nám obavy teoretický rozvoj rakoviny a imunologických nebo neurologických poruch. K nakažení však není potřeba obdržet srdeční chlopeň od prasete. Viry se nacházejí v krvi prasat, takže lidé vystaveni prasečí krvi mohou být vystaveni i viru. Mezi hlavními zjištěními, která byla jedinečná pro studii na pracovnících s prasaty, a nebyla tedy zjištěna u pracovníků zpracovávajících hovězí a skopové maso, byl výrazný nadbytek úmrtí na nemoci spojené se senilitou, například Alzheimerovu chorobu. To mi připomíná, jakou náplň práce mají chudáci lidé, kteří extrahují vepřové mozky. Myslíte si, že vaše práce nestojí za nic? Jak by se vám líbilo pracovat u „hlavového stolu“? Nezní to tak špatně, dokud nezjistíte, o co vlastně jde. Jde o zpracovatelskou linku, na které je nutno co nejrychleji pomocí proudu stlačeného vzduchu (pro dosažení maximálního výnosu měkkých tkání) vyfukovat mozky z hlav poražených prasat. Jakmile došlo ke zvýšení rychlosti linky, „pracovníci uváděli, že nestíhali umisťovat lebky na zařízení odstraňující mozek správně, takže jakmile spustili proud stlačeného vzduchu, mozková tkáň se více rozprskávala do okolí.“ Aerosolizovaná „mozková mlha“ je obviňována z desítek případů zánětlivých neurologických onemocnění u zaměstnanců. Prvotní příznaky byly mírné, například bolesti, brnění, a potíže s chůzí, pak se příznaky zhoršily, až museli být uvedeni na 6 týdnů do umělého spánku, protože trpěli neustupujícími záchvaty. Nejdříve si lékaři mysleli, že by to mohl být nějaký mozkový parazit, ale teď už je známo, že jde o autoimunitní útok těla vyvolaný vystavením aerosolizovanému mozku. Z podobného mechanismu účinků byly obviňovány také bílkoviny z masa, které vyvolávají zánětlivou artritidu u lidí, kteří maso jedí. Když jako lidé jíme jiné živočichy, jsme vystaveni nejen zvířecím chorobám, ale také zvířecím tkáním, které si naše tělo může splést s vlastními. I toto může být výhoda rostlinné stravy. Když se stravujete mimo živočišnou říši, ponoříte se do říše rostlin nebo hub, nejen, že se nemusíte bát nakažení něčím, jako je grafióza jilmu (houbové onemocnění stromu), ale ještě nikdy nebyla z autoimunitní polyradikuloneuropatie obviněna hlávka salátu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Farm Sanctuary and USDAgov via flickr

Alzheimerova choroba / artritida / autoimunitní onemocnění / bílkoviny / bolesti / drůbež / epilepsie / hlávkový salát / houby / hovězí maso / imunitní funkce / kuřata / leukémie / lymfom / maso / mořské plody / mozkové nádory / onemocnění mozku / parazité / přežití rakoviny / rakovina / rakovina krve / rakovinné viry / revmatoidní artritida / rostlinná strava / ryby / úmrtnost / vegani / vegetariáni / virové infekce / vnitřnosti / záchvaty / zánět / zdravý mozek / zelenina / živočišné bílkoviny / živočišné produkty / zoonózy